V Americe slábne podpora demokracie. Zato lidé chtějí svobodu projevu
Podpora demokracie ve všech částech Ameriky slábne. V roce 2021 jí vyjádřilo jen 63 % veřejnosti. Od roku 2004 je to pokles o deset procentních bodů, uvedli na webu The Conversation dva pedagogové z Vanderbilt Univerzity.
Profesorka politologie Elizabeth J. Zechmeister a docent téhož oboru Noam Lupu provádějí svůj výzkum opakovaně v Severní, Střední i Jižní Americe a části Karibiku. Celkem ve 22 zemích proběhlo skoro 65 tisíc rozhovorů, jejichž výsledky jsou šokující.
Stále více lidí považuje svá rozhodnutí u voleb za chybná a volené zástupce za špatné (nepřipomíná nám to něco?). Zhruba tři z pěti dospělých lidí si myslí, že většina politiků je zapojena do korupce (někteří mluví o všech politicích). V Peru to dokonce tvrdí 88 % občanů. Naopak v Kanadě jen 20 %.
Férovosti voleb věří méně než polovina
Co je nejvíc šokující – jen dva z pěti lidí věří volbám. Méně, než polovina lidí věří, že hlasy se počítají správně.
Ačkoliv autoři si pro svůj článek vybrali mimo jiné mezititulek „Cynismus na vzestupu,“ těžko se výsledkům divit. Samozřejmě, že významný podíl na nich mají státy Jižní a Střední Ameriky. Ale ten posun – deset procentních bodů za 17 let – je významný a na leccos poukazuje.
Navíc, jak Zechmeisster a Lupu píší, „v mnoha případech jsou takové negativní názory na volební politiku oprávněné. Amerikou v posledních letech otřásly vlny vysoce sledovaných korupčních skandálů.“
Kdybychom u nás byli tak hákliví, už jsme tu dávno měli osvícenou diktaturu. „Na konci roku 2016 brazilská stavební společnost Odebrecht přiznala, že utratila stovky milionů dolarů uplácením veřejných činitelů v celém regionu, aby zajistila veřejné zakázky,“ píše se v článku. Jako by to z českého pohledu nebylo normální.
Je pravda, že u nás máme hlavně mraky podezření, případů dotažených až k soudu moc nebylo. Kauza s Pandury nebo „pět na stole v českých“ nedosahují rozměru stovek milionů dolarů. Ale když my jsme malá země, tak nám to promiňte.
Text také zmiňuje skandály spojené s covidem. Šokující je upozornění, že „bývalí prezidenti jsou vězněni nebo vyšetřováni ve více než polovině velkých demokracií na západní polokouli, včetně Argentiny, Bolívie, Guatemaly a Peru.“ Ještě, že u nás se to týká jen bývalého premiéra.
Víc lidi zajímá svoboda
Každopádně jsou lidé v Americe vůči demokracii nedůvěřiví. Naštěstí se jí prý nechtějí vzdát úplně. Mnohem víc je ovšem zajímá svoboda. Když totiž dostali volbu mezi systémem s volenými zástupci a bez voleb, zato s garancí minimální životní úrovně, většina (54 %) se vyslovila pro druhou možnost. Ovšem i před ní by ¾ lidí dalo přednost svobodě projevu. Tedy tomu, čeho je nyní v celém světě méně a méně.
Na první místě je svoboda, pak životní úroveň, na posledním demokracie
Lidé přestávají věřit v to, čeho je dostatek a nic moc to negarantuje. Naopak chtějí to, čeho ubývá. Už dlouhodobě průzkumy veřejného mínění v USA ukazují, že nevěří demokratickým institucím. Naopak, věří Federálnímu rezervnímu systému (centrální bance), Nejvyššímu soudu a dalším institucím, které nejsou voleny. Jako by u nich viděli více důvěryhodnosti a profesionality než u volených politiků. Možná ne „jakoby“. Prostě to vidí.
Právě dnes se to vše ukazuje nejvíc. Měla-li někdy Evropa politiky myslící za roh, uvažující o budoucnosti, asi to patří minulosti. Zpětné vazby z průzkumů ty současné ale zjevně netrápí. Hlavně, že je spokojený byznys. Dokud tam sedíme… a až přijde nějaký diktátor, zkusíme se s ním domluvit. Zle je, opravdu zle. Tahle civilizace si zadělává na velkou změnu. Snad ne k diktaturám. Snad!
