Green Deal a cla zalehly český průmysl
Průmyslová výroba v červnu ve srovnání s předcházejícím měsícem klesla o 3,3 procenta. Meziročně prakticky stagnovala, když si připsala pouze 0,2% růst. Hodnota nových zakázek v běžných cenách v červnu meziročně klesla o 3,3 %. Počet zaměstnanců v průmyslu se v porovnání se stavem před rokem snížil o 1,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě. Pro Seznam Zprávy: Český statistický úřad (ČSÚ).
Červnové údaje potvrzují mnohá dřívější varování ekonomů a analytiků, že růst průmyslové produkce je velmi křehký a nejspíše jen dočasný. Jejich názor podpořil červencový indikátor důvěry v ekonomiku, jenž klesl o 0,4 bodu na 99,7 bodu, tedy pod hranici růstu. Z toho index důvěry podnikatelů se snížil ještě důrazněji: o 1,2 bodu na 98,8. Jediné zlepšení bylo patrné v obchodu, důvěra mezi průmyslníky a ve službách klesala.
Červnový propad průmyslové výroby způsobila zejména výroba elektřiny, kde se snížila produkce především v uhelných elektrárnách. Pokles pokračoval i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu: v chemickém, strojírenském, oděvním, obuvním a kožedělném průmyslu. „Mírně kladný výsledek byl podpořen zejména nárůstem ve výrobě motorových vozidel a v navazujících odvětvích: výrobě pneumatik nebo elektrických zařízení,“ doplňuje Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 6 %, tuzemské nové zakázky zaznamenaly růst o 1,7 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 2,9 %. „Hodnota nových průmyslových zakázek klesla zejména ve výrobě motorových vozidel. Pokles pokračoval v chemickém průmyslu, výrobě kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě oděvů,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Hodnota nových zakázek se naproti tomu meziročně zvýšila ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo výrobě elektrických zařízení.
USA už nepomáhají
„Druhé čtvrtletí tak uzavřel tuzemský průmysl slabým výkonem, zčásti kvůli odeznívajícímu efektu silné americké poptávky poháněné celním předzásobením,“ konstatuje Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking.
Zatímco na začátku letošního roku se průmyslová produkce v meziměsíčním srovnání pravidelně zvyšovala, tak v posledních dvou měsících se produkce v průmyslu z měsíce na měsíc snižuje. „Nyní, v polovině letošního roku, to vypadá, že výraznější oživení průmyslu v období leden až duben bylo dočasné a podmíněné efektem předzásobení. Ve druhé polovině roku může na tuzemský výrobní sektor více dopadat negativní efekt cel v kombinaci se slabou zahraniční poptávkou. V souhrnu za celý letošní rok to v případě průmyslu nyní vypadá na kladnou nulu,“ předvídá Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.
V letošním 1. pololetí se průmyslová výroba proti předcházejícímu semestru zvýšila o 1,3 % a meziročně o pouhé 1,1 procenta. K meziročnímu růstu nejvíce přispěla výroba elektřiny (o 8,3 %), a to zejména vlivem nízké srovnávací základny v předchozím roce. Zvýšila se výroba elektrických zařízení (o 2,3 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o 3,8 %) a potravinářská výroba (o 3 %).
Nejhlubší pokles zaznamenaly výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (-4,4 %), chemických látek a přípravků (-3,2 %) a výroba motorových vozidel (-0,6 %). O bezmála desetinu se meziročně snížila produkce ve výrobě oděvů a o 15 % ve výrobě usní a souvisejících výrobků.
Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách (neočištěných o inflaci) v 1. pololetí 2025 meziročně vzrostly o 0,7 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily o 2,7 %. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách klesly o 1,5 %. Naopak nejvíce klesly tržby ve výrobě chemických látek a přípravků, počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a v těžbě a dobývání.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v 1. pololetí 2025 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 1,2 %. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 1,7 %. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 0,2 procenta. Míra inflace v červnu meziročně dosahovala 2,9 procenta.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu byl v letošním 1. pololetí o 2 % nižší než ve stejném období předchozího roku.
„Podnikatelské nálady signalizují stagnaci průmyslu také na začátku druhé poloviny roku. Index nákupních manažerů PMI v červenci setrval poblíž hranice 50 bodů, poté co od začátku roku setrvale rostl z pásma recese,“ říká Dominik Rusinko. „Stabilizace průmyslové výroby je dobrou zprávou, k výraznějšímu růstu ale podle nás zatím chybí impulsy. A to i z důvodu amerických celních tarifů, které sice nedosahují obávaných extrémních úrovní, ale i tak budou brzdit oživení v českém průmyslu z titulu jeho silné integrace do německých dodavatelských řetězců. Ve druhé polovině letošního roku proto očekáváme jen velmi pozvolené oživení průmyslové produkce, které bude závislé na vývoji na našich hlavních exportních trzích. Dokud nedojde k viditelnému nárůstu globální poptávky po průmyslových výrobcích, zůstane tuzemská výroba jako celek pod tlakem.“