Ostravská halda Heřmanice bude hořet ještě dlouho
Státní podnik Diamo ani na potřetí nekoupil pozemky pod haldou Heřmanice, výsypky na území ostravské městské části Hrušov v obvodu Slezská Ostrava. Halda hoří už od konce 90. let. Jedná se o nejrozměrnější odvalový komplex na Ostravsku a společnost Diamo, založená za účelem likvidace starých ekologických zátěží, ji mohla koupit a sanovat od roku 2001.
Pozemky pod haldou několikrát změnily vlastníka. Nyní novým majitelem pozemků, které do nedávna patřily firmě cresco&finance spřízněné s Ostravskou těžební, se staly OKK Koksovny. O všech transakcích bylo Diamo srozuměno a do každé mohlo vstoupit se svou nabídkou. „Budeme jednat,“ řekl na konci června generální ředitel Diama Ludvík Kašpar ke skutečnosti, že pozemky získaly OKK Koksovny.
Na dotaz Světa hospodářství ředitel Kašpar sdělil: „Státní podnik Diamo o prodeji pozemků dlouhodobě vyjednával se společností cresco&finance. V dubnu letošního roku jsme navrhli i společné jednání za účasti mediátora. Přestože společnost cresco&finance s tímto postupem vyslovila předchozí souhlas, následně uzavření smlouvy o mediaci oddalovala, aby pak toto řešení odmítla. O proběhlém prodeji pozemků společnosti OKK Koksovny jsme se dozvěděli z veřejného registru – katastru nemovitostí.“
„Tři roky jsme jim říkali, že jsme ochotni prodat naše aktiva na haldě pouze za vynaložené náklady, nebo pozemky pronajmout za 1 korunu,“ řekl Dalibor Tesař, předseda představenstva společnosti cresco&finance, Světu hospodářství. Posktyl redakci i písemné dokumenty, které to potvrzují. „K ničemu se neměli, podle stávajícího povolení mohly sanace pokračovat, potvrdil to i Obvodní báňský úřad v odpovědi na dotaz města. Bohužel, ředitel Diama lže jako když tiskne a veškeré změny jsou jen konstrukce, jak nedělat nic a vymlouvat se.“
Diamo mohlo pozemky koupit už od společnosti Asental Land. V jednání ale selhalo. Přesto, že, podle názoru Diama, na ně mělo předkupní právo a na převod vlastnictví bylo včas a správně upozorněno, nákup mu doporučilo nadřízené ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a posléze mu jeho nečinnost ve své revizní zprávě vytklo. Nemovitosti si tedy koupila firma cresco&finance spojená s Ostravskou těžební a Daliborem Tesařem. Následně Diamo prohrálo soud o pozemky, když žalovalo proti cresco&finance neplatnost koupě.
Soudy loni společnost cresco&finance jako vlastníka pozemků potvrdily a konstatovaly, že se ničeho nekalého vůči Diamu nedopustila.
Diamo na svých webových stránkách píše: „Cresco&finance a.s. pořídilo pozemky za 46 mil. Kč, což odpovídá posudku pořízenému společností Diamo, ale chce za ně 430 mil. Kč. Cresco&finance a.s. nabízí nájem za 30 mil. Kč/rok, přičemž nájem dosud je stanoven ve výši 2,2 mil. Kč za rok. Podotýkáme, že Diamo na pronajatých pozemcích provede sanaci, mimo jiné i pro majitele pozemků, což povede ke zhodnocení pozemků. Diamo od doby, kdy cresco&finance a.s. nabylo pozemky, vede s majitelem jednání o odkoupení nebo pronájmu pozemků. V roce 2022 byl státní podnik Diamo se žádostí o koupi pozemků systematicky odmítán s tím, že by majitel cresco&finance a.s. a Ostravská těžební, a.s., ztratily páku proti státnímu podniku Diamo ve sporu o využití třídicí linky, kterou Diamo odmítlo využívat při sanaci. V roce 2023 pak požadavky majitele cresco&finance a.s. začaly na úrovni 677 mil. Kč za odkup pozemků. Postupně cresco&finance a.s. snížilo cenu na 425 mil. Kč s tím, že tato cena odpovídá finanční ztrátě způsobené investicí a provozem třídicí linky. Tato suma se pak objevila i jako údajná cena obvyklá ve znaleckém posudku oceňujícím pozemky cresco&finance a.s.“
„Diamo žádný takový požadavek doložit nelze, je to jen spekulace, pouze jsme Diamu zaslali znalecký posudek, který si vyžádali a sdělili že jsme ochotni jednat,“ říká Tesař. Světu hospodářství poskytl dokumenty o tom, že nabízel pronájem svých pozemků zdarma.
OKK Koksovny ze skupiny MTX Group koupily pozemky od společnosti cresco&finance, tak technologii Ostravské těžební na nich. Mluví o odblokování sanace.
„Jednání s novým vlastníkem jsou na úplném začátku. Na základě dohody s OKK Koksovny nebudeme v tuto chvíli komentovat ani sdělovat bližší podrobnosti,“ říká Ludvík Kašpar.
Halda Heřmanice hoří déle než 30 let. Je to stav ne sice bezprostředně nebezpečný, ale určitě neakceptovatelný pro nejbližší obyvatele a pro životní prostředí. Více než 12 let existuje plán příslušného obvodního báňského úřadu (OBÚ), jak haldu Heřmanice sanovat za minimálních nákladů, všechna potřebná povolení byla vydána v roce 2012. Diamo za tu dobu žádnou sanaci nezahájilo. Naopak třikrát požádalo o změnu projektu, třikrát to vyvolalo nové a zdlouhavé schvalovací řízení. Posledním projektem je uzavření haldy do sarkofágu, před kterým ale varoval v expertní studii mezinárodně renomovaný specialista a soudní znalec Milan Geršl s tím, že by to mj. ohrozilo spodní vody a poříčí řeky Odry. Ta odtéká to Polska, takže by se zřejmě nejblíže sousedící země proti projektu ostře ohradila.
„Celou tu dobu jsme se všichni domnívali, že to jde /původní projekt sanace/ a že se to také pod kontrolou státního podniku Diamo děje. Tak jsem to vnímal z pozice rektora VŠB – Technické univerzity Ostrava. Později jsem o tom byl jako tehdejší hejtman Moravskoslezského kraje dokonce opakovaně ujišťován,“ řekl už dříve bývalý hejtman, dnes zastupitel Moravskoslezského kraje a poslanec Parlamentu ČR Ivo Vondrák. Tehdy se, stručně řečeno, jednalo o vybudování protipožárního koridoru a vytěžení uhlových (hořlavých) zbytků z haldy, po vytřídění ještě i prodejných.
Nad řešením Diama dát celou věc k soudu s téměř ročním zpožděním se prvoinstanční soud pozastavil, když ve zdůvodnění rozsudku z března loňského roku (který má Svět hospodářství k dispozici, také revizní zprávu MPO) mj. napsal: „Argument žalobce, že delší časový odstup v uplatnění předkupního práva byl způsoben skutečností, že se jedná o věc právně složitou a dosud neřešenou a nechal si proto provést právní analýzu věci, je účelový.“ Výkon předkupního práva může být podle soudu „shledán jako rozporný s dobrými mravy, pokud je učiněn jako reakce na spory, čímž se snaží obejít zákon při řešení neshod spoluvlastníků při správě společného majetku (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2017, sp. zn. 22 Cdo 5064/2015)“.
kdybychom si pozemky nekoupili, tak by se sanace nekonala
Pozemky pod haldou bylo možné získat i v procesu vyvlastnění. Ani to se ale nezdařilo, ač tehdejší vlastník pozemků cresco&finance byl ochoten smlouvu o vyvlastnění za cenu odborně určenou neprodleně akceptovat. „Rozhodnutí o vyvlastnění leží pouze na bedrech státu, soukromý vlastník nemá žádných práv vstupovat do rozhodování státu, zda budou jeho pozemky vyvlastněny či nikoliv. Očekáváme, že pokud se stát k vyvlastnění rozhodne, jak v létě sdělil na tiskové konferenci za účasti ministra financí a ministra průmyslu a obchodu, tak bude postupovat podle platné právní úpravy a předloží nám návrh smlouvy, včetně znaleckého posudku. Kdybychom odmítli, vlastnické právo půjde stranou a rozhodne veřejný zájem na základě rozhodnutí orgánu státní správy,“ vysvětil loni Světu hospodářství Petr Gřunděl, člen představenstva společnosti cresco&finance. „My nerozhodujeme. My jsme nabídli nájemné státu za symbolickou 1 korunu, když bude odval zasanován a rekultivován podle platného Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého (OBÚ) z roku 2012, jiné rozhodnutí ve věci sanace odvalu neexistuje. Kdybychom si pozemky nekoupili, tak by se sanace nekonala, to je všem zřejmé. Po dokončení sanace, a to může být za 20 let, s přístupem Diama možná i více, rozhodne město Ostrava o využití pozemku podle územního plánu.“
Ředitel Diama Ludvík Kašpar nyní Světu hospodářství potvrdil, že na postupu Diama se nic nemění. Státní podnik podle něj dělá vše pro to, aby sanaci heřmanické haldy mohl realizovat co nejdříve. Upřednostňuje formu dohody s vlastníkem pozemků, a proto i vstoupil do jednání s novým vlastníkem.
„Diamo nechce pozemky pod haldou koupit, jen se vymlouvá. Kdyby pozemky opravdu chtěli, za 23 let by je dokázal koupit i úplný blb. To je celé. Linka vybudovaná společností Ostravská těžební zpracovala za rok milion tun hlušiny. Kdyby Diamo smlouvy nevypovědělo, dnes by byla polovina Haldy sanovaná, náklady na sanaci s linkou byly ověřeny znaleckým posudkem, který zadalo Diamo, na zhruba 2 miliardy korun, dnes tu máme návrh na sarkofág za 3 miliardy,“ říká Dalibor Tesař. „Diamo neustále mění postup sanace a stejně nic nedělají. Kdyby chtěl někdo opravdu haldu sanovat, tak ta halda za tři roky už neexistuje.“
Dosud není vybrán projekt řešení. Státní orgán vyzval Diamo v lednu 2023, aby jej předložil do června 2024. Diamo si opakovaně požádalo o prodloužení této lhůty, nyní požadovalo prodloužení do roku 2025. Nejde přitom o první odklad. Poprvé k němu došlo už na začátku loňských prázdnin, tedy v červenci 2024. Úředníci tehdy státnímu podniku vyčetli, že jim dodal nedostatečné podklady a vyžadovali do konce srpna 2024 jejich doplnění. Ani tento termín ale státní podnik nedodržel a požádal opět o další prodloužení lhůty.
OKK Koksovny Petra Otavy jsou mnohem silnější hráč, než Dalibor Tesař, byť zkušený investor a dlouholetý podnikatel a praktik ve stavebnictví. Jestli se sanace heřmanické haldy, do které má stát investovat zhruba 3 miliardy korun, skutečně odblokuje, není vůbec jisté. Neví se ani to, co by měla obsahovat dohoda Diama s OKK Koksovnami. Jednání s privátními subjekty na hladě Diamo zatím vždy komentovalo jako komplikované, vede i několik vleklých sporů. Ty věci spíše prodražují. Pozemky od Asentalu mohlo kdysi Diamo koupit za 46 milionů korun.