Jádro bude drahé, zní špatná zpráva z Francie
Francouzské plány na nové jaderné reaktory přijdou draho, vyplývá z analýzy tamního účetního dvora. Má ale země jinou možnost?
Francie je největším vývozcem elektřiny v Evropě. Bez ní by dnes těžko fungovaly především země jako Itálie a Spojené království. Nemalým dovozcem je i Německo. Klíčová je přitom energie z jádra. Podle Reuters představuje 70 % tamní produkce. Ceny pro spotřebitele jsou oproti Německu nižší o čtvrtinu, oproti Itálii o 45 %, napsal web agentury loni začátkem prosince. Vývoz se tak zjevně vyplácí a v roce 2024 představoval více než polovinu čistého exportu elektřiny na celém kontinentu.
Má to ale několik háčků. Nebo spíš háků. Za prvé je EDF předlužená. I proto ji převzal stát a poskytuje jí výhodné půjčky. Což je teď, v době, kdy nemá vládu s oporou v dolní komoře parlamentu, do budoucna nejisté. Zato má velké dluhy a potřebuje je snížit. Což nejde moc dohromady.
A za druhé, zastaralé elektrárny potřebují zásadní inovaci. Vlády, opírající se do loňského léta o prezidenta Emanuela Macrona, rozhodly, že k ní dojde. Také k výstavbě nových bloků, a že to stát profinancuje. Jenže to má zase pár slabých míst.
Především je zde ona politická nestabilita a špatná finančí situace státu. Prezident se snaží vše ustát s jakýmisi vládami středu (jedna už od léta padla, druhá lavíruje), přičemž nejsilnější, levicový blok to s jádrem do budoucna moc nevidí. Co bude dál, nikdo neví.
A pak je tu druhá věc – kolik bude ta legrace stát. Právě tady přišla na scénu ošklivá analýza francouzského účetního dvora (obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu), o níž se rozepsal web Le Figaro. Když EDF spustila před Vánoci nový blok ve Flamanville, přišlo to podle jeho propočtů na 23,7 miliardy eur (zhruba 600 miliard korun). Přičemž původní odhad z roku 2007 byl 3,3 miliardy. Účetní dvůr zdůrazňuje to, co asi napadne každého, a sice, že nárůst ani náhodou neodpovídal jen inflaci.
K dosažení ziskovosti na úrovni 4 % by podle něj bylo třeba prodávat elektřinu za cenu vyšší než 122 eur za megawatthodinu. Cílová cena v dohodě mezi vládou a EDF na období po roce 2025 ale v průměru činí 70 eur, upozorňuje účetní dvůr.
Co bude dál? EDF prý spoléhá na zkušenosti s touto výstavbou, aby ty další optimalizovala. Účetní dvůr ale ukazuje, že odhad nákladů na výstavbu dalších tří reaktorů také setrvale roste. Naposledy předloni dosáhl 79,9 miliard eur (skoro dva biliony korun). V což se nepočítají náklady na financování. Ty jsou nyní zcela neodhadnutelné i proto, že se neví, která vláda o něm a jak rozhodne.
Účetní dvůr proto podle Le Figaro doporučuje „zadržet konečné rozhodnutí o investici pro program EPR2, dokud nebude zajištěno jeho financování a dokud nepokročily podrobné studie návrhu.“ Problém je ale v tom, že francouzské jádro je pro celou Evropu zcela zásadní. To zdůrazňují mimo jiné i komentáře pod článkem. Jiná cesta prostě není, pokud nechceme mít black out vždy, když přestane svítit slunce nebo foukat vítr.
francouzské jádro je pro celou Evropu zásadní
Pokud snad vláda zastaví renesanci a rozvoj jádra, bude to pravděpodobně průšvih pro celý kontinent. Jenže ani Francie, navíc notně předlužená, nemůže dotovat ostatní státy. Také se před časem nad Seinou zrodila myšlenka, zda by na výstavbu třeba nechtělo přispět Švýcarsko, když tu elektřinu bude dovážet. Švýcaři jsou velký dovozcem ze země Galského kohouta. Přitom jsou ale zároveň čistým exportérem. A je otázkou, kolik nakoupené elektřiny ve skutečnosti následně prodají do Itálie. Donedávna se na jejich webech psalo o tom, že by se podobně jako Německo měli propadnout do převahy importu. Jenže to se počítalo s odstavováním stacionárních zdrojů, které nakonec možná nebude tak rychlé.
Zkrátka a dobře, Francie zatím působí jako velká pojistka pro okolní státy. Ale problémem jsou a budou do budoucna peníze. Přičemž je otázkou, zda plánované plynové elektrárny s technologií pro vodík vyjdou v Německu levněji.
Tak jako tak energie v Evropě asi bude dál drahá. Vždyť obecně se ve Francii mluví až o 14 nových blocích o průměrném výkonu 1650 megawatt každý. Ten ve Flamanville zvedl výrobní potenciál francouzské energetiky podle propočtů SH asi o 2,6 procenta.
