ČNB podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,5 procentního bodu na 5,25 procenta. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 4,25 % a lombardní sazby na 6,25 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 3. května 2024. Banka to oznámila ve své zprávě po zasedání Bankovní rady.
Tento krok byl široce očekáván ekonomickými analytiky. Odpovídá snížení inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB a také zprávám o mírném oživení tuzemského hospodářství. „Dnešní snížení sazeb bylo v souladu s očekáváním. Další snížení je s velkým otazníkem. Dosud panovalo na trzích přesvědčení, že ČNB půjde se sazbami dolů rychlejším tempem,“ konstatuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Více než dnešní rozhodnutí tak bylo ekonomy úzkostlivě sledováno zdůvodnění Bankovní radou, resp. její výhledy do budoucna. Faktem je, že hospodářské oživení je velmi křehké, zejména ve vztahu k Evropské unii, která je naším největším obchodním partnerem, a z ní pak ve vztahu k Německu, které je u nás také největším zahraničním investorem. Hrubý domácí produkt České republiky (HDP) podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu v prvním kvartále vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,4 procenta. K meziročnímu růstu přispěla jak zahraniční poptávka, tak spotřeba domácností.
S poklesem inflace dochází k obnovování růstu reálných příjmů domácností. „Ekonomika se ale podle našich analýz nadále pohybuje pod svým potenciálem a poptávka z domácí i zahraniční ekonomiky zůstává slabá. Poptávku zčásti tlumí přísná měnová politika. Domácí a v menší míře i zahraniční poptávku zmírňuje také zvýšená tvorba úspor z důvodu opatrnosti domácností i atraktivního zhodnocování vkladů,“ zdůraznila ČNB v prezentaci své tiskové konference, jež následovala po vydání rozhodnutí o úrokových sazbách. „U zahraniční poptávky pozorujeme známky oživení a prognóza předpokládá její zrychlení v průběhu letošního roku. Robustnější globální hospodářský vývoj spolu s perzistentnější inflací zároveň posouvají výhled zahraničních sazeb výše oproti předchozí prognóze.“
Další rizika tržní analytici vidí ve vývoji inflace. Ta se dostala k dvouprocentnímu inflačnímu cíli, ale otázkou je vývoj zejména státem regulovaných cen a cen služeb, které mají tendenci rychle růst.
ČNB jako proinflační rizika vyjmenovala následující: pomalejší odeznívání zvýšených inflačních očekávání, vyšší než předpokládanou setrvačnost růstu cen služeb, přerušení dezinflace u obchodovatelných statků, vývoj kurzu koruny, možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice plynoucí z případného výrazného oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Naopak proti inflaci by podle ní mohlo zapůsobit výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé ekonomiky.
V aktuální předpovědi ČNB pro letošní rok spadne míra inflace na 2,3 %, což je mírně lepší očekávání než v prognóze předchozí. Pro příští rok se předpovědi neliší, inflace zůstane na 2 procentech. Prognóza pro hospodářský růst se zlepšila z předchozích 0,6 % na 1,4 % letos a z 2,4 na 2,7 % příští rok. Koruna letos oslabí na 25,1 koruny za euro proti předchozí předpovědi 24,6 CZK/EUR, příští rok by měla posílit na 24,8 koruny za euro.
