Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí klesalo, v ČR se naopak zvýšilo
Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Trend postupného poklesu zadlužení pokračoval i v zemích eurozóny. Tam zadlužení ve třetím čtvrtletí kleslo na 89,9 procenta z hodnoty 90,3 procenta o čtvrtletí dříve. Meziročně je zadlužení nižší jak v EU a v eurozóně, tak v Česku.
Nejvyšší zadlužení má i nadále Řecko, které je členem eurozóny a které se po finanční krizi z let 2008 a 2009 dostalo do tak vážných problémů, že je musely před bankrotem zachraňovat ostatní členské země eurozóny a finanční instituce včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zadlužení Řecka v loňském třetím čtvrtletí činilo 165,5 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 167,1 procenta o čtvrtletí dříve. Řecko své zadlužení z vysokých hodnot vytrvale snižuje.
Velmi silně zadlužena je také Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko, kde zadlužení přesahuje 100 procent HDP. Česká republika tak nadále zůstává zadlužena výrazně méně, než činí průměr EU. Nejnižší zadlužení mělo na konci třetího čtvrtletí Estonsko, jako jediné v EU s hodnotou méně než 20 procent výkonu ekonomiky, a dále Bulharsko, Lucembursko a Švédsko, kde zadlužení nepřesahuje 30 procent HDP.
V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. Od té doby až do pandemie zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli ministry financí Andrej Babiš a pak Alena Schillerová, oba z hnutí ANO.
Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
