ČNB zvýšila sazby nečekaným tempem
Česká národní banka včera zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Analytici očekávali, že se rozhodne pro navýšení nejvýše o 0,5 proc. bodu a připomínají, že takto zprudka je banka zvýšila naposledy v roce 1997. Dvoutýdenní reposazba nyní činí 1,50 procenta.
Pro zvýšení hlasovalo 5 ze 7 bankéřů. Důvodem jsou obavy z vysoké míry inflace, která činí 4,1 procenta a nemá se ke snížení. Je tak o 2,1 proc. bodu výše, než je inflační cíl ČNB, a o 1,1 proc. bodu výše, než je tolerance ČNB pro krátkodobé překročení inflačního cíle.
Česká vláda už dříve s nelibostí sledovala prohlášení centrálních bankéřů, že bude zvyšovat sazby pravidelně na svých zasedáních až do konce roku. Ministryně financí Alena Schillerová aktuálně ke zvýšení sazeb napsala: „Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček.“ Vyjádřila rovněž obavy ze splácení státního dluhu a výše dluhové služby.
Guvernér Jiří Rusnok na včerejší tiskové konferenci na vládní obavy odpověděl ve smyslu, že inflaci podporuje právě také schodková rozpočtová politika vlády. „Kdyby byla fiskální politika méně expanzivní, tak by zvýšení nemuselo být tak výrazné,“ řekl Rusnok.
„Nemáme výraznější výhled, že by došlo ke konsolidaci fiskální (rozpočtové) politiky ve smyslu toho, že rozpočtová politika generuje výrazné deficity v době viditelného a výrazného ekonomického růstu. Tak je jasné, že to přispívá k určitému proinflačnímu prostředí a může to nepřímo ovlivňovat i naše rozhodování ve smyslu výhledu na přísnější nastavení měnových podmínek.“
Dodal, že rada ČNB si je vědoma, že plány rozpočtové politiky, i vzhledem k volbám, nemá příliš vzdálený výhled vývoje. „Nicméně ten rok dva se z toho dá vypozorovat,“ upřesnil.
Rusnok dále upozornil, že optimální tempo růstu české ekonomiky, tzv. potenciál růstu ekonomiky, při které ještě nevznikají nerovnováhy, je mezi 2,5 až třemi procenty. „V příštím roce tak budeme už mírně nad potenciálem, a to nahrává vzniku nerovnováh, z nichž jednou z nich může být i nárůst inflace. Jestliže za této situace fiskální politika počítá s výraznými schodky, tak v tomto smyslu zůstává poměrně expanzivní,“ upozornil.
Letošní schválený schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Podle nedávného vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale rozpočet za celý rok skončí se schodkem zhruba 400 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.
Ministryně Schillerová minulý týden prohlásila, že očekávané zvyšování úrokových sazeb není šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Citelně podle ní zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice.
