Prognóza MF počítá s efekty neschváleného balíčku
Za celý rok 2023 česká ekonomika pravděpodobně mírně klesne o 0,2 %, v roce 2024 se však vrátí k růstu. Inflace se bude dále snižovat a příští rok se již bude pohybovat pod 3 procenty. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by neměl být významný, píše Ministerstvo financí ČR (MF) ve své aktuální prognóze vývoje národního hospodářství.
„Srpnová predikce Ministerstva financí již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také k tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna,“ píše v prognóze ministr financí Zbyněk Stanjura.
Takzvaný vládní úsporný balíček byl předložen poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a byl poslanci propuštěn do druhého čtení. Diskuse k jednotlivým opatřením a zapracování případných pozměňovacích návrhů tak proběhnou v září.
Na sociální síti X (dříve Twitter) Stanjura upřesnil, že efekty úsporného balíčku jsou zahrnuty až do předpovědi pro rok příští. „V nové predikci MF započítalo pro rok 2024 efekt ozdravného balíčku. Výsledkem je zlepšení veřejných financí o 100 mld. Kč, min. zatížení ekonomiky (HDP +2,3 %) a přispění k tlumení inflačních tlaků (inflace +2,8 % v toleranci ČNB),“ napsal ministr.
Pro letošek MF v aktuální prognóze očekává, že hrubý domácí produkt za rok 2023 klesne o 0,2 %, po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat. Nová prognóza Ministerstva financí tak vidí výkon české ekonomiky jako nepatrně slabší než v dubnu, a to zejména kvůli citelnějšímu poklesu spotřeby domácností a menšímu růstu investic.
Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, což snižuje jejich reálnou spotřebu. Investice do fixního kapitálu zpomalují kvůli hospodářským problémům v zemích eurozóny i nárůstu cen kapitálových statků. V dynamice investic se také negativně promítnou měnové podmínky, naopak pozitivní vliv budou mít výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU.
Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpoří export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstane utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl být výrazně kladný. V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 % hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu však budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku.
„Vysoká inflace zpomaluje letos ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel,“ konstatuje MF. „Ve druhém pololetí by se už měla držet na vysokých jednociferných hodnotách. V závěru roku bude v meziročním srovnání působit bazický efekt úsporného energetického tarifu a průměrná míra inflace za letošní rok by měla dosáhnout 10,9 procenta.“ V průběhu celého příštího roku by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 %, předpovídá ministerstvo.
Odhad deficitu veřejných financí za rok 2023 ve výši 3,6 % HDP reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující výdaje v oblasti humanitární pomoci. Schodek povede k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 % HDP, vypočítává MF.
„Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Hospodářský růst by také oslabilo případné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Rizikem je rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání,“ konstatuje MF ve své prognóze. „Pozitivně však může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.“
MF se ve své předpovědi zásadně neodchyluje od prognóz jiných institucí a bank. Stagnaci hospodářského výkonu předpovídá většina z nich. Podle České národní banky například HDP letos vzroste o 0,1 %, příští rok se vrátí k růstu kolem 2 % ročně. Poradenská společnost Deloitte předpovídá pro letošek snížení HDP o 1,1 procenta. „Hlavním faktorem, který tento pokles ovlivní, bude pokračující snižování spotřeby domácností zejména vlivem vysoké inflace, jež snižuje reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu,“ píše firma ve své prognóze. Inflaci odhaduje za celý letošní rok na 8,5 procenta.
Někteří ekonomové však varují před mnohem závažnějším hospodářským kolapsem. Lukáš Kovanda cituje studii japonské banky Nomura, v níž je ČR zařazena mezi země nejvíce ohrožené náhlým finančním kolapsem. „Česku takřka nejvíce ze srovnatelných zemí světa hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Turecku a Srí Lance,“ říká Kovanda. „Zpráva Nomury je tedy kromě jiného výstrahou vládě Petra Fialy, že nepostupuje dostatečně rychle ve věci ozdravování veřejných financí. Stále totiž hrozí, že schodek státního rozpočtu letos převýší úroveň 300 miliard korun. Vláda by tak ani nesplnila svůj cíl vejít se schodkem do výše 295 miliard korun.
Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance, nedávno upozornila na inverzně klesající křivky výnosů dluhopisů, což býval vždy signál nadcházející hospodářské krize. „Výnosové křivky ve většině rozvinutých zemí mají výrazně inverzní charakter. A to včetně české ekonomiky a zejména USA. Výrazně inverzní výnosové křivky značí nepříliš dlouho udržitelnou nerovnováhu v ekonomikách, která musí vést k tomu, že ceny některých splatností dluhopisů poklesnou. To povede k velkému tlaku na likviditu bank. Banky si budou stahovat likviditu z jiných bank,“ říká Šichtařová. „Počet firemních bankrotů v Evropské unii v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 8,4 procenta a dostal se na nejvyšší úroveň za dobu sledování statistiky,“ všímá si dále. „Čekám, že popsané trendy se budou zintenzivňovat. Jak postupně začnou jeden po druhém budit pozornost, jednotlivci i firmy na ně začnou reagovat, a tím se budou nabalovat jak sněhová koule. Situace bude následována recesí.“
