Strop na ceny energie pro velké firmy udrží konkurenceschopnost

Zastropování cen energie i pro velké firmy je logickým krokem, tvrdí analytici oslovení ČTK. Podle nich opatření sice dál zatíží státní rozpočet, je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Rozšíření cenového stropu na energii i na velké podniky navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), vláda by o něm měla jednat tento týden.

Návrh ministerstva, který je nyní v připomínkovém řízení, počítá s tím, že velké firmy budou mít nárok na stejné ceny elektřiny a plynu, jaké vláda už dříve nastavila pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejný sektor. To je 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stejně jako v případě malých firem má zastropování platit do 80 % nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám.

Analytici oslovení ČTK se vesměs shodli na tom, že rozšíření opatření je logické. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil v souvislosti s plánovaným rozšířením cenového stropu připomněl, že podobná opatření zavádějí i ostatní evropské státy. „Česko tak prakticky ani nemá jinou možnost, než se k nim připojit. V opačném případě by hrozila ztráta konkurenceschopnosti,“ zdůraznil.

Podle Hradila je důležité, že firmy konečně budou vědět, za jakých podmínek budou od ledna fungovat. Přivítal také nastavení omezeného zastropování, které by mělo alespoň částečně motivovat k úsporám.

Hradil ale zároveň upozorňuje, že jde o nestandardní opatření v mimořádné době. „Výkyvy v ceně výrobních vstupů jsou nedílnou součástí podnikatelského rizika a nemělo by být standardem, že při příznivém cenovém vývoji podnikatelské subjekty benefitují a při nepříznivém je zachraňuje daňový poplatník.“

Jako pozitivní krok hodnotí návrh analytik XTB Jiří Tyleček. „Neviděl bych žádnou logiku v tom, že malé firmy by si zasloužily menší podporu než velké,“ prohlásil.

Slabinou cenového stropu je podle Tylečka různá maximální a minimální výše podpory v rámci EU. V této souvislosti upozornil na to, že například německé firmy budou mít cenu elektřiny a plynu zhruba na polovině českého stropu. „Nejsem si vůbec jistý, jak budou české podniky v takovém prostředí konkurenceschopné,“ poznamenal.

Rozšířením stropu na velké firmy jsou podle Radima Dohnala z Capitalinked.com důkazem toho, že MPO nechce nechat podniky padnout. Podle něj je zároveň správné, že s opatřením stát přišel o něco později než v případě ostatních subjektů, protože tím chtěl velké firmy motivovat k zavádění úsporných opatření, ve kterých nyní budou firmy i přes zastropování pokračovat.

„Právě tato logika, kdy stát nepřispěchá s okamžitou a nepodmíněnou podporou, vede k dlouhodobé potřebě samostatnosti a odpovědnosti za sebe či svůj podnik,“ vysvětlil Dohnal. Poukázal přitom na maďarské zastropování pohonných hmot, které tamní vláda v tomto týdnu kvůli problémům s nedostatkem paliv zrušila. Podle Dohnala šlo jen o odsunutí jednoho ze zdrojů nákladové inflace v čase, což ji do budoucna prodlouží.

Místopředsedové Sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO) se dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News shodli na tom, že zastropování cen i pro velké firmy je důležité. Podle Skopečka je to nutné zejména pro nadcházející energetickou sezonu. Následně je ale podle něj potřeba, aby energetickou politiku v EU nediktovali aktivisté a aby se řešily příčiny vysokých cen v Evropě.

Podle Havlíčka je nutné stanovit maximální ceny elektřiny na stejné hranici jako v Německu. Pro průmyslové zákazníky je tam stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby. Podle prvního místopředsedy ANO je nepřijatelné, aby české firmy platily víc. „Jsme s Německem silně provázáni. Pokud to nesrovnáme, výsledkem bude, že nás německé firmy koupí, nebo naše firmy odejdou z trhu,“ řekl.

Komentář SH:

Cenové stropy na energii jsou flagrantním případem, kdy by Evropská unie měla být jednotná, ale nedokáže to. Německo velkoryse kašle na udržení konkurenceschopnosti podniků v ostatních členských zemích, nejen ČR. Německo hraje svou hru na Energiewende a zachraňuje svou ekonomiku, doplácející na německou energetickou politiku, jíž ale dokázalo ovládnout téměř celou Evropu, která je mu teď úplně fuk. 

Z druhého, tuzemského pohledu je zastropování cen pouhým rozředěním míry inflace a trvání inflace do delšího časového horizontu, ale nepříliš vzdáleného. Cenový strop a zmírnění inflace je, pravda, pozitivní krok ke zlepšení výhledů pro firmy, obyvatelstvo i národní hospodářství, řekněme tedy zvýšení jakýchsi jistot do budoucna. Současně však prodlouží inflační očekávání, které ovlivní ekonomické chování občanů i firem. V neposlední řadě se odrazí ve vývoji příjmů, výdajů a schodku státního rozpočtu, což zase bude mít vliv na nákladech obsluhy státního dluhu, nebo-li na úrocích ze státních dluhopisů. Německá autonomní energetická a neunijní politika nás zkrátka vyjde zatraceně draho.