Německo svou energetickou politikou bourá Evropskou unii, Česko ho následuje
Navzdory protestům takřka všech ostatních členských zemí (s výjimkou Nizozemska) Německo bude současnou energetickou krizi řešit tím, že od konce letošního roku až do začátku roku 2024 německé domácnosti a podniky doslova zasype dotačními 200 miliardami eur, tedy v přepočtu 4,9 bilionu korun. Za předsednictví České republiky v unii se prudce rozhořela obvinění, že bohaté Německo si tak buduje konkurenční výhodu pro svůj průmysl dotacemi, jež ostatní členové Unie nemají šanci následovat. Zastropování ceny elektřiny a plynu se blíží české ceně, ovšem s tím „nepodstatným, malým“ rozdílem, že Němci mají v průměru třikrát vyšší platy než Češi. Zastropování cen energie pro německý průmysl je ještě výhodnější než pro domácnosti.
Zdá se, že co je dobré pro Německo, musí Evropa i se vztekem spolknout. Jak praví latinské přísloví, Quod licet Iovi, non licet bovi. A Praha marně usiluje o celoevropské řešení. Pokud bychom osmkrát větší Německo přepočítali na stejně velkou pomoc pro Česko, tak by vláda Petra Fialy musela vyčlenit na stejnou pomoc 613 miliard korun. Přitom zatím jsme na částce 100 mld. Kč pro domácnosti a 30 mld. Kč pro podniky, což chce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela navýšit o dalších 20 miliard korun. Peníze chce česká vláda získat zdaněním mimořádných zisků energetických firem a bank, když příslušný zákon podepsal už i prezident republiky. Německo zčásti získá peníze také z nových daní z energetiky, částečně se zadluží.
Německo spolu s Nizozemskem neustále blokují celounijní zastropování cen zemního plynu na přijatelnou úroveň s argumentem, že by pak mohl nastat jeho deficit. V Berlíně jsou si dobře vědomi faktu, že ve své zelené tranzici se zákazem jádra a budoucím odstoupením od uhlí nemají jinou reálnou možnost, než „dozdrojovat“ své občasné zdroje energie v drtivé většině v solárech a větrnících právě plynem. A to ať stojí cokoliv.
Plyn pro Evropu nezdražují vývozci, ale překupníci
Je ovšem absurdní, že když nyní USA dělají prakticky totéž co Němci a v menší míře další země EU, tak se od Bruselu přes Paříž až Berlín ozývá kritika. Jak 24. listopadu napsal portál Politico v článku pod názvem Evropa obviňuje USA, že vydělávají na válce, „navzdory neshodám v oblasti energetiky se v Bruselu rozhořela panika až poté, co Washington oznámil program průmyslových dotací ve výši 369 miliard dolarů na podporu zeleného průmyslu v rámci zákona o snižování inflace“. Kritika ze strany EU je kombinována obviněními, že USA na energetické krizi Evropy po ruské válce na Ukrajině vydělávají tím, že prodávají zoufale potřebný LNG do zemí EU za čtyřnásobek ceny běžné ve Spojených státech amerických. Washington také bude ve zvýšené míře pomáhat svému zbrojnímu průmyslu, který za devět měsíců války Ukrajině dodal zbraně za 15,2 miliard dolarů (asi 356 miliard korun), země EU za 8 miliard dolarů, přičemž už narazily na strop svých zbrojních kapacit.
Vysoký úředník vlády USA podle portálu Politico zdůraznil, že ve většině případů rozdíl mezi vývozní a dovozní cenou nedostávají američtí vývozci LNG, ale společnosti, které plyn dále prodávají v rámci EU. Největším evropským držitelem dlouhodobých kontraktů na americký plyn je například francouzská společnost TotalEnergies. Je však podle Politico faktem, že levnější energie se rychle stala obrovskou konkurenční výhodou i pro americké společnosti. Podniky plánují nové investice v USA nebo dokonce přesouvají své stávající podniky z Evropy do amerických továren. Právě tento týden oznámila nadnárodní chemická společnost Solvay, že pro nové investice dává přednost USA před Evropou, což je poslední z řady podobných oznámení klíčových průmyslových gigantů EU.
Němci mají o 10 % vyšší emise CO2 než ČR, ač mají už 67,6 % instalovaných kapacit v nízkoemisních a bezemisních zdrojích
Německo v reakci na deficit a později úplný výpadek dodávek ruského zemního plynu (podílel se z 60 procent) chce ještě uspíšit budování tzv. obnovitelných zdrojů s těžištěm v solárních a větrných elektrárnách. Ovšem například 28. listopadu v 15 hodin se Německo svými emisemi 743 g CO₂/kWh jen o málo lišilo od sousedního Polska, jehož energetika je z 85 % závislá na uhlí.
Sousední Němci mají v podstatě za celý listopad s 665 g/kWh o 10 % vyšší emise CO2 než ČR, přestože se ve svém energetickém mixu pyšní už 67,6 % v nízkoemisních a bezemisních zdrojích (včetně rušeného jádra), z toho neuvěřitelných 130 GW v solárních a větrných elektrárnách. Do roku 2030 chtějí 80% podíl v mixu v OZE a mít v solárech a větrnících nepředstavitelných 370 GW jmenovitého (nikoli odvedeného) výkonu.
Když ale nesvítí slunce, tak nedává skoro nic žádný z desítek milionů panelů, když nefouká, tak stojí drtivá většina z desítek tisíc monstrózních větrných elektráren. Pak musí jet naplno německá stálá i rezervní kapacita uhelných elektráren s výkonem 40 GW (polovina na černé uhlí). To znamená, že 47 produkce německé elektřiny (v ČR 43 %) minulých 30 dnů zachraňovaly uhelné zdroje, dalších 7 % elektřiny dodávají elektrárny na plyn. Loni to bylo z plynu 20 %, ale nyní nedostatkový a drahý plyn pro výrobu elektřiny musí doslova zachraňovat spalování uhlí (odkaz: Produkce elektřiny v Německu za 30 dnů do 28.11.).
Energetické zdroje Německa dle druhu a instalované kapacity (11/2022)
| Zdroj | Instalovaná kapacita | Podíl z celku | Poznámka | ||
| Bezemisní/nízkoemisní | |||||
| Větrná | 65,7 GW | 27,1 % | onshore + offshore | ||
| Solární | 64,2 GW | 26,5 % | |||
| Přečerpávací | 9,8 GW | 4,1 % | |||
| Biomasa | 9,5 GW | 3,9 % | |||
| Bateriové | 5,1 GW | 2,1 % | výkon 3,3 GW | ||
| Vodní | 4,9 GW | 2,0 % | |||
| Jaderná | 4,1 GW | 1,7 % | uzavření 4/2023 | ||
| Geotermální | 0,5 GW | 0,2 % | |||
| Bezemisní/nízkoemisní | Celkem | 163,8 GW | 67,6 % | ||
| Emisní | |||||
| Uhlí | 37,9 GW | 15,7 % | ½ černého | ||
| Zemní plyn | 32,1 GW | 13,3 % | |||
| Ropa | 4,7 GW | 1,9 % | |||
| Nespecifikované | 3,7 GW | 1,5 % | |||
| Emisní | Celkem | 78,4 GW | 32,4 % | ||
| Energetické zdroje celkem | Bezemisní + emisní | 242,2 GW | 100,0 % |
Zdroj: https://www.energy-charts.info/, tabulka: autor
Jak se bohužel stále více potvrzuje, pod tlakem ideologické politiky Green Deal, tlaku lobbistických skupin a toku politické korupce v podobě mnohamiliardových unijních dotací na OZE se také česká energetika stále více inspiruje německou Energiewende. Hospodářský výbor Pospoalnecké sněmovny Parlamentu ČR 24. listopadu doporučil sněmovně schválit tzv. novelu „Lex OZE 1“, která má za cíl odstranit bariéry ve výstavbě nových domácích solárních zdrojů. Členové výboru doporučili schválit zvýšení limitu, aby do výkonu střešní solární elektrárny 50 kWp nebylo nutno mít stavební povolení a licenci jako dosud. Kromě toho poslanci doporučili i schválení pozměňovacích návrhů, které pomohou zrychlit výstavbu větších projektů solárních (FVE) či větrných elektráren. Výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 1 MW mají být stejně jako jiné stavby energetické infrastruktury považovány za stavby ve veřejném zájmu.
Druhý dotační tunel
Jestliže Občanská demokratická strana (ODS) byla před rokem 2010 odpůrcem překotné výstavby solárních zdrojů v důsledku naprosto přemrštěných výkupních cen elektřiny z FVE, nyní se ODS postavila jako klíčová strana vládní koalice do čela tohoto opětného ataku na veřejné finance v podobě dotací dosahujících u solárních zdrojů až 65 % investičních nákladů. Připomeňme si, že solární tunel z let 2008-2010, který bude stát české daňové poplatníky do roku 2030 až 800 miliard korun, byl posléze korigován 26% daní na solární zisky. Zdůvodněním tehdy bylo, že předpokládaná návratnost se z plánovaných asi 15 let snížila zlevněním technologií na polovinu. Podle vyjádření předsedy Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana je návratnost současných investic do solárních zdrojů 3-4 roky. Proboha, proč jsou ještě dotovány? Neplatí i v politice stará dobrá zásada, když nemohu protivníka (solární lobbisty) zničit, musím se s nimi spojit?
Přídavkem ke zvyšování cen bude prudký růst nákladů na distribuční síť a její stabilitu
Jásot Solární asociace a všech dalších tvrdě lobbistických spolků nad rozhodnutím Hospodářského výboru sněmovny je pochopitelný, protože po letech dotačního hladu se mohou zase těšit na přísun dotačních miliard a pokračujících zisků.
A kdo prohraje? Česká domácnost a podnikatelé, protože je logicky čeká další růst cen elektřiny. Protože jako v Německu se i v ČR očividně za dotace buduje neefektivní a nesmírně drahá paralelní, duální energetika dotovaná v obou větvích, jak v OZE, tak také ve stabilních zdrojích, do budoucna i v Česku postavených na deficitním a drahém plynu v podobě kapacitních rezerv. Protože jen Pan Bůh ví, zda něco zbude na slibované jaderné zdroje. Přídavkem ke zvyšování cen navíc bude prudký růst nákladů na distribuční síť a její správu vinou zapojení stále větší kapacity upřednostňovaných přerušovaných, občasných solárních zdrojů, kvůli nimž je neustále ohrožována stabilita sítě. Už nyní stát převzal zvýšené náklady ve výši 60 mld. Kč, aby už tak nepřijatelnou cenu elektřiny v příštím roce nezatížily poplatky na podporu OZE (cca 22 mld. Kč) a za správu sítě a její ztráty (37 mld. Kč).
I když dle jen proklamativních a v praxi dotacemi znetvořených pravidel Evropské unie má každá členské země právo na svůj vlastní energetický mix, sebevražedná německá zelená tranzice Energiewende nenese jen odpovědnost za nepřijatelné „společné“ ceny energie i pro Česko, ale současně se může stát hlavní pákou k rozbití Evropské unie.
