Komunitní energetika nepomůže, jen dotační lobbisté zbohatnou
V českých médiích i mezi politiky šíří dotační lobbisté nové heslo: „Komunitní energetika“. Za rádoby pozitivními hesly je s tím spojen jen další dotační tunel ve prospěch zelených baronů.
Pro tzv. komunitní energetiku se mají změnit příslušné zákony, aby si obce mohly pořídit třeba na budově školy, obecního úřadu či kravína solární elektrárnu a sdílet vyráběnou elektřinu. Každý z nás, kdo viděl skvělý film Vlastníci, si o naivitě takové spolupráce pomyslí své. Toto téma má stále jeden zásadní problém: v Česku potřebujeme energii hlavně v zimních měsících, kdy soláry neprodukují takřka nic. Snížení spotřeby v létě v dané obci sice nastane (ale na úkor přenesení fixních nákladů na elektřinu na chudší spoluobčany), ale celospolečensky se nic nezmění: když nesvítí slunce, musí se spustit stabilní turbínové zdroje: Česko z 53 % v roce (a ještě více v zimě) zásobují uhelné elektrárny a ze 37 % jaderné elektrárny.
Čím více bude občasných zdrojů energie (OZE) po vzoru energeticky kolabujícího Německa, tím dražší bude také nezbytný duální, paralelní systém elektroenergetiky, který samozřejmě vždy zaplatí spotřebitel. Navíc s každým dalším malým zdrojem se zvyšují náklady na distribuci a správu sítě, kdy nakonec německé OZE dostávají odměnu za to, že kvůli nadprodukci a tím vyvolané nestabilitě sítě nesmějí vyrábět. To je přece pro dotační lobbisty ideál: ať vyrábím nebo ne, stále kasíruji dotace! A chce-li Česko jít německou cestou větší kapacity OZE, bude muset počítat s dražší elektřinou za náklady na distribuci a správu sítě. Ta v Německu po vlastní silové elektřině je už druhou nejvyšší položkou z ceny elektřiny.
Podstata tzv. komunitní energetiky je přece tak prostá: příslušné investice až ze 75 % mají financovat dotace, tedy peníze ukradené z kapes daňových poplatníků. Solární lobbisté v tomto systému našli trik, jak zmírnit tlak na pravdivá obvinění, že podstatou OZE v čele se soláry je získání dotací. Teď se mají „demokraticky“ dotace dostat širšímu okruhu lidí a obcí v ČR, aby se zapomnělo na to, že solární tunel z let 2008-2010 české daňové poplatníky bude do roku 2030 stát neuvěřitelných 800 miliard korun, tedy cenu 4 velkých jaderných reaktorů, jež zde chceme do poloviny století vybudovat. Má snad v ČR vzniknout energetické perpetuum mobile, kdy si každá obec pořídí „komunitní energetiku“, přičemž dotace si natiskneme?
A kdo hlavně na všech solárních projektech vydělává? Majitelé FVE a dotační lobbisté (tedy „poradci“ kasírující provize za úspěšné realizace) a instalační firmy, pro něž jsou dotace bohatou ziskovou marží navíc. Například 22 let není německá Energiewende schopna se zbavit dotování OZE. Takže když si na sebe vstupní investice neumí a nemůže vydělat, v čem je žádoucí? A jde o byznys v řádu stovek miliard korun, když mají být jen podle plánu ČEZ do roku 2030 postaveny nové FVE s kapacitou 6 GW.
Jeden gigawatt výkonu v nových solárech znamená 2,2 milionu velkých panelů s výkonem 455 Wp, o rozměru přes 2 x 1 m s hmotností každý 25 kg. Je to nepochybně skvělá zakázka pro Čínu, která se na produkci solárních panelů podílí z 85 procent. A dokáže jejich výrobu zlevnit nejen ve své uhelné energetice, ale také otrockou prací pronásledovaného etnika Ujgurů v čínských koncentračních táborech. Přičemž šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová také soláry i další OZE označuje za „bezpečné, čisté zdroje, protože jsou naše“. Boží prostoto!
V Bruselu a členských státech EU podvolených ideologii „Grýn Dýl“ si zelení neomarxisté chtějí vyzkoušet socialistickou distribuci bídy a nedostatku
Také velký čínský vůdce Mao si myslel, že dožene Západ produkcí oceli v každé obci Číny. Jeho „Velký skok“ od roku 1957 sebral pracovníky ze zemědělství do nefunkčních metalurgických minisystémů. Rolníci, kteří měli ale produkovat současně i potraviny, falšovali výsledky zemědělské produkce, takže státní agrární odvody je ožebračily. Do začátku 60. let zemřelo v Číně při tomto „Velkém skoku“ 30 až 40 milionů lidí hladem. Samozřejmě žádnou ocel vesnice nevyrobily. No a co by na tuhle zelenou komunitní revoluci řekl Tomáš Baťa? „Tak vy si hlupáci opravdu myslíte, že tisíce malých ševců je lepších/efektivnějších než moje velká továrna ve Zlíně?“ To byl skvělý pan Baťa, jehož systémy řízení, organizace práce a sociálního zajištění zaměstnanců dodnes kopírují přední firmy po celém světě.
V Bruselu a v metropolích členských států EU podvolených pasivně ideologii „Grýn Dýl“ (počeštěně) si zelení neomarxisté chtějí vyzkoušet socialistickou distribuci bídy a nedostatku. Touto ideologií řízená politika už v prvé řadě zavinila deficit stabilní energie s následnou explozí cen. Dopadne to špatně stejně jako s předchozími hnědými či rudými ideologiemi. Jde jen o to, jak velký všichni nakonec zaplatíme účet.
