Stát s energiemi plní svou funkci. Bohužel ve chvíli krajně nešťastné
Kritika kvůli zastropování cen energií se na vládu valí od opozice, ale i od těch, kteří to považují za morální hazard. Každopádně jde o opatření mimořádné, jaká jsou občas úkolem států. Bohužel v okamžiku krajně nevhodných podmínek.
Čtenářům serveru o hospodářství snad ani není třeba zdůrazňovat, že stát nerozdává peníze z jakéhosi svého majetku. Rozdává ze svého účtu, který se plní platbami daní od obyvatel a právnických osob a půjčkami. Rozdává tedy z toho, co vybral od nás a z dluhů, které my budeme splácet.
Proto není normální a v pořádku, pokud se plošně rozdávají peníze. Nedává to smysl. Až na chvíle, kdy je zle. Kdy jeden nemůže utáhnout šokově narostlé náklady. Stát si totiž může dovolit půjčit za podmínek, za nichž my ne. Přesněji řečeno, stát si může půjčit, kdežto nám už třeba půjčí leda tak lichvář. A taky může škrtat ve výdajích, z nichž ne všechny jsou nezbytné. Má jiný manévrovací prostor.
Tím, že pomůže firmám a domácnostem zvládnout nečekanou a těžkou situaci, splní vlastně jednu ze svých rolí. Subjektu zajišťující nejen fyzickou, ale i energetickou bezpečnost. A taky vyrovnávajícího šoky.
Ten nešťastný dluh
Nešťastné je, že tak činí za situace, kdy a) vykazuje extrémní dynamiku nárůstu státního dluhu, b) bude za tento dluh platit mnohem vyšší úroky než doposud, c) má tak založené mandatorní výdaje, že je bude muset kvůli inflaci spíš navyšovat, než aby jen tak škrtnul. Protože to tak či onak dělá na náš společný účet.
To vše za situace vysoké inflace na straně jedné a hrozbě recese na straně druhé. Přičemž tu inflaci přiživil v minulosti svými výdaji a teď je kvůli ní musí zvyšovat, čímž ji zase přiživí….
Platíme za politiku minulých let, která mohla probíhat proto, že nikdo nepočítal s tím, co nás teď potkalo. Nepočítal, ale počítat měl. Protože změny jsou jedinou konstantou našich životů. Nikdy neplatí, že jak je to dnes, bude to i zítra. Podcenil to západní svět v otázce míru, podcenil to i v lecčems dalším. U nás navíc sklízíme plody expanzivní politiky minulého kabinetu.
Platíme za politiku minulých let
I když zatím pořád neznáme úplné detaily fungování chystaných změn (zvláště kompenzační mechanismy mezi státem a dodavateli – dokonce se objevila spekulace, že zastropování se nebude týkat lidí s fixací…), je dobře, že se vláda konečně k něčemu rozhýbala. Ale měla by dodat, že to zítra bude znamenat škrty, možná i změny daní… zkrátka že to celé nepadne jen na budoucí generace přes neúnosný dluh.
Ač to většina lidí nebude chtít slyšet, za těmito opatřeními by měl okamžitě jít konsolidační program pro státní finance. No jo, jenže když ony za tři roky zase budou volby…
za opatřeními by měl okamžitě jít konsolidační program pro státní finance
