Polsko pokukuje po konfederaci s Ukrajinou. Není to poprvé
V Polsku prý roste politická podpora vytvoření konfederace s Ukrajinou. Poněkud šokující myšlenka ve skutečnosti navazuje na podobné záměry z Varšavy v minulosti. Konfederace je relativně volné sdružení a je otázkou, co by vlastně přinesla. A jestli by to pro Polsko nebylo moc velké sousto.
Bez větší pozornosti médií se zprávy o úvahách nad společným státem či soustátím objevily například letos v dubnu. Tehdy se k nim totiž připojilo několik lokálních polských politiků, včetně zástupce dominující vládní strany Právo a spravedlnost. Teď se množí informace, že myšlena získává další podporu od významných účastníků tamní politické scény.
Idea Mezimoří
Kupodivu, země našich severních sousedů nepřišla s něčím podobným poprvé. Již v období po první světové válce šlo o ideu takzvaného Mezimoří. Mělo jít o soustátí, zahrnující Bělorusko, Československo, Estonsko, Finsko, Jugoslávii, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajinu a samozřejmě Polsko. To mělo podle Wikipedie hrát vedoucí úlohu.
Nakonec myšlenka nenašla podporu ani mezi evropskými mocnostmi (snad s výjimkou Francie), ani na domácí polské scéně. Odmítly ji hlavně státy z Pobaltí (o Československém postoji moc zdrojů nehovoří) a roztříštěnou Ukrajinu záhy dobyli bolševici.
Benešovi se do konfederace nechtělo
V inovované podobě se vrátila na scénu během druhé světové války. Tehdy mělo jít o konfederaci s Československem, k níž se ovšem především Edvard Beneš stavěl zcela odmítavě. Určitým paradoxem je, že Polsko a Československo spolu svedly v roce 1919 sedmidenní válku o Těšínsko a s Ukrajinou Varšava bojovala o Lvov a další území na rozhraní obou států i podkarpatské Rusi. Přičemž vztahy mezi oběma etniky byly napjaté i po druhé světové válce.
Ale co, společný nepřítel někdy spojí i bývalé soupeře. Autoři obou myšlenek deklarovali potřebu vytvořit novou silnou hráz tu německé, tu ruské, respektive sovětské rozpínavosti. Tedy dvou tradičně největších nepřátel severních sousedů. Jaký smysl má mít konfederace teď?
Hovoří se o podpoře Ukrajiny ve válce, a také o tom, že už teď jsou miliony ukrajinských utečenců právě na území Polska. V tom druhé argumentu těžko hledat logiku, zvlášť když si uvědomíme, že Polsko má 38 milionů obyvatel a imigrantů jsou zhruba čtyři miliony.
Jak by konfederace pomohla proti Rusku? Politici tvrdí, že by se Ukrajina stala okamžitě součástí Evropské unie a NATO. Což by si asi vyžádalo přinejmenším hodně detailní právní rozbor. Pořád totiž hovoříme spíš o konfederaci. O zániku suverenity jednoho ze států snad nemůže být řeč.
Jak by to pomohlo proti Rusku?
Ocitlo by se nad Polsko automaticky ve válce? Je to právě to, co tamní politici chtějí? To by byl hodně velký risk. Moc toho nevíme a za čely politiků se může líhnout cokoliv. Třeba i nějaká nátlaková kampaň, která ani nemá vyústit v reálný vznik nového subjektu. Konec konců, skutečné konfederace nikdy neměly extra dlouhého trvání.
skutečné konfederace nikdy neměly extra dlouhého trvání
Skutečností je, že Polsko hraje už pár let svojí vlastní politiků, myšleno vůči Evropské unii. Odmítá se podřizovat všemu, co si v Bruselu, Štrasburku a jinde vymyslí. Leckdy jde i hodně za čáru. Německo-francouzská dominance v unii asi nejednomu tamnímu obyvateli leží v žaludku. Už jen proto, že s Němci mají hodně nevyřízených účtů.
Vznikem polsko-ukrajinské konfederace by vzniklo soustátí s téměř 80 miliony obyvatel a více než 900 tisíci kilometrů čtverečních rozlohy. Oproti Německu s 84 miliony obyvatel a rozlohou 357 tisíc kilometrů. To už by pak možná v Evropě byla mazurka slyšet mnohem hlasitěji. I když na druhé straně – Ukrajina je větší! Taky chudší a předpokládejme, že s hranicí, kde bude napětí trvalé. Otázka i zní, jak by se katolické Polsko porovná s Ukrajinou, pro níž je typické pravoslaví. Není to trochu moc velký krajíc?
vzniklo by soustátí s téměř 80 miliony obyvatel a více než 900 tisíci kilometrů čtverečních rozlohy
Čas změn je ale každopádně tady. Válčí se nejen na Ukrajině, ale naštěstí studenými zbraněmi i jinde. Jen nevíme, jak to dopadne.
Srovnání stávajících vybraných států a potenciálního nového soustátí
| Země | Počet obyvatel v mil. | Pořadí ve světě | Rozloha v tis. m2 | Pořadí ve světě |
| Rusko | 145,9 | 9. | 17.098,2 | 1. |
| Německo | 84,1 | 19. | 357,0 | 62. |
| Ukrajina | 39,7 | 34. | 603,7 | 44. |
| Polsko | 38,2 | 37. | 322,6 | 69. |
| Konfederace | 77,9 | 20. | 926,3 | 31. |
Zdroj: Wikipedie
