Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku také v srpnu. V zemědělství a průmyslu ale bylo tempo zdražování mírnější než v červenci. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Nový hlavní ekonom Světové banky (SB) Indermit Gill se obává všeobecné stagflace v globální ekonomice, tedy období nízkého hospodářského růstu doprovázeného vysokou inflací.
Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing.
U zdanění neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, česká vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) předloží vlastní návrh, a to především v případě bank.
Pohonné hmoty dál zlevňují. Průměrná cena benzinu Natural 95 klesla v uplynulém týdnu pod 40 korun, je nejlevnější od začátku března.
Náklady na zastropování cen elektrického proudu a plynu budou vyšší, než deklarovala vláda, a není jasné, kde chce kabinet na celou částku vzít peníze. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK, s tím, že dopady zastropování budou zásadní pro rozpočet příštího roku.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v srpnu vzrostla na 5,76 procenta z červencových 5,42 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od začátku roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za deset miliard korun, což je proti červenci pokles o 15 procent.
Ačkoliv od včerejší noci panuje přesvědčení, že vláda již zastropovala ceny energií, i dle vlastního vládního prohlášení bude muset celá věc ještě projít parlamentem. Ve sněmovně má koalice většinu, ovšem senát je ze stranického hlediska roztříštěný a plný nezávislých senátorů.
Členské země Evropské unie mohou k řešení energetických problémů i dalších potíží souvisejících s válkou na Ukrajině využít 225 miliard eur (zhruba 5,5 bilionu Kč) z dosud nevyčerpaných půjček z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně stouply o 17,2 %, zatímco v červenci činila meziroční inflace 17,5 procenta. Meziměsíční růst o 0,4 % je nejnižší v letošním roce. Především kvůli stagnaci cen u pohonných hmot.
V indexu nejlepších zemí pro život z hlediska digitálního prostředí se Česká republika letos posunula o tři místa nahoru a je na 25. příčce.
S aktuálním přerušením toku plynu začíná zhoršení ratingového výhledu nabírat konkrétní obrysy. Pokud by došlo ke snížení ratingu, pro české firmy by to znamenalo vyšší úrokové náklady. Zároveň by se mohl snížit i rating českých bank
