Ekonomika

Tržby v maloobchodě se v červenci snížily o 7,2 procenta ve srovnání se stejným měsícem loni. Proti letošnímu červnu klesly o 0,6 procenta.

Průměrná úroková sazba hypoték počátkem srpna činila 6,23 % a za poslední měsíc klesla o 0,05 procentního bodu. Je to první pokles od května 2021.

Červencová bilance zahraničního obchodu skončila schodkem 22,8 miliard korun, meziročně o 12,4 mld. Kč hlubším. Může za to především dražší ropa a plyn. Naopak obchod s elektronikou přešel do aktiva.

Výsledky Barometru obliby spoření za třetí čtvrtletí letošního roku potvrdily trend z posledních měsíců: Češi citlivě vnímají, zda mají na investice a spoření. Pokles obliby postihl téměř všechny nástroje, které Barometr sleduje.

Stavební produkce v červenci reálně meziročně klesla o 2,7 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 2,9 procenta. Stavební úřady vydaly meziročně o 9,2 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení klesla o 61 procento.

Průmyslová produkce v červenci meziročně reálně vzrostla o 0,8 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 0,3 procenta. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 2,2 %,oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci letošního roku odstaví. Ponechání dvou elektráren v rezervě zároveň znamená, že Německo podle dlouhodobého plánu letos v prosinci všechny reaktory odpojí od sítě.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství ve 2. čtvrtletí tohoto roku činila 40 086 Kč, což je o 1 696 Kč více než ve stejném období roku 2021. Reálně ale klesla o 9,8 procenta.

Česká republika bude mít od 8. září k dispozici terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Česku pomůže zajistit až třetinu roční spotřeby plynu.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce ve středu vládě představit varianty konceptu pro vznik státního obchodníka s energiemi, který by měl zajišťovat energii pro veřejný sektor.

Německo chystá další balík opatření, která mají ochránit spotřebitele a podniky před dopady prudce rostoucí inflace, v hodnotě 65 miliard eur (1,6 bilionu korun). Ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro spotřebitele použije daň z neočekávaných zisků, oznámil poté na tiskové konferenci kancléř Olaf Scholz.

Ukrajina chce Německu nabídnout elektrickou energii vyrobenou ve svých jaderných elektrárnách, a pomoci tak zemi na cestě ze závislosti na dodávkách ruských energetických surovin. Před cestou do Berlína to řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.