Zvítězila pravice, ale ta nepravá
V mimořádných volbách do německého Spolkového sněmu v neděli 23. února zvítězila konzervativní unie CDU/CSU. Vede ji Friedrich Merz, který se také pravděpodobně stane příštím kancléřem. Unie podle předběžných výsledků získala 28,5 % hlasů. Za ní skončila pravicová AfD se ziskem něco přes 20 procent. Třetí pravicová Svobodně demokratická strana FDP se do parlamentu nedostala, zůstala pod 5% hranicí.
Po přepočtení hlasů pro strany, které nesplnily kvórum, tak zvaně hlasů propadlých, by se mohla vytvořit pravicová většina a tedy také většinová pravicová vláda. Jenže nesmí. AfD je prašivá. Merzovi tak nezbyde, než vyjednávat s levicovými stranami. To jsou Zelení (11,6 %) a Levice (8,8 %). Sociální demokraté SPD dosavadního kancléře Olafa Scholze skončili ve volbách třetí se ziskem 16,4 % hlasů.
Kandidát Zelených a dosavadní ministr hospodářství a klimatu a vicekancléř Robert Habeck po volbách již prohlásil, že jeho strana je opět připravena přijmout vládní zodpovědnost. Je zapotřebí mu připomenout, že žádný politik žádnou odpovědnost nemá. Za užití toho slova by se politici měli trestat. A také, že Habeck má podstatnou zásluhu na hospodářské recesi, drahé energii, deindustrializaci SRN a v důsledku pak rozpadu vlády dosavadní.
Jenže Merz asi nebude mít moc na výběr. Německu tak bude vládnout to, co mu vládlo dosud a dlouhá léta předtím: široká, různobarevná koalice. To už předem vylučuje zásadní a hluboké změny v německé politice. Ať už sociální, hospodářské nebo přistěhovalecké. To neznamená, že nebudou žádné. Musejí být, když vyhrála ta pravice. Ale půjdou pomalu a jen po povrchu. Něco jako unijní Kompas pro konkurenceschopnost, který zásadně mění hospodářskou politiku EU tak, že se musí prohloubit a urychlit Green Deal. Což je také výsledek „posílení“ pravice v eurovolbách, po nichž poslanci potvrdili do dalšího funkčního období nefunkční Ursulu z Leyenů a její suitu.
Občas asi budou v Bundestagu spolu s poslanci vládních stran hlasovat i poslanci AfD. Ale bude z toho mela, jako když AfD nedávno hlasovala pro zpřísnění imigračního zákona. Aby se tak nestalo znovu, případné změny doprava nemohou být nijak radikální. Což lze přeložit i tak, že případné změny toho nesmějí měnit moc.
Německý lid sice hlasoval doprava, ale vítězná CDU/CSU si zapřáhne levici. Hlas lidu, k volbám se dostavila 82,5 % toho lidu (proti 76,4 % v roce 2021), byl oslyšen. Může to změnit až hněv lidu. O něm zatím bylo referováno nejvíce tehdy, když se obracel proti AfD, jako např. tuto minulou sobotu při demonstracích v Berlíně.
Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová ve svém povolebním projevu vyhlásila vůli podílet se na pravicové vládě. „Chceme realizovat vůli německého lidu. Uvidíme, co nám příští týdny přinesou. Pokud ale bude CDU podvádět voliče koalicí s levicí, volby budou rychleji, než si myslíte,“ varovala.
V Německu se zatím hněvají ponejvíce průmyslníci a podnikatelé. Ti však mají odpovědnost za miliony pracujících lidí, svých zaměstnanců a jejich rodin.
Nepřejme si nějakou další politickou krizi v nejsilnější členské zemi EU, (ta francouzská úplně stačí), smetla by i nás. Jenže změny beze změn i nám ubližují taktéž.
