Zle se na něj vobořili. Pro pár tahů z trávy
Tak si zase jednou dovolil někdo říct, že je třeba trochu změnit boj s drogami, a už se platforma X množí odsuzujícími komentáři.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil poskytl rozhovor iDnes.cz, který vyšel s titulkem „Zákaz kratomu není třeba. Je čas zpřístupnit marihuanu, možná i kokain.“
Zní to hrozivě, ovšem v samotném textu už respondent hovoří trochu jinak. Kratom totiž označuje za módní drogu, kterou časem nahradí něco jiného. A mj. říká věc, se kterou by asi souhlasil leckterý psycholog, terapeut, adiktolog i neodborník: „…někteří lidé si nemůžou pomoct, závislost je součást jejich duševní výbavy. I kdyby neznali kokain nebo pervitin, sahali by po něčem jiném.“
někteří lidé si nemůžou pomoct, závislost je součást jejich duševní výbavy
Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Ministr pro životní prostředí označil Vobořilova slova za selhání národního koordinátora. „Jako rodič odmítám, aby si naše děti mohly koupit kratom nebo HHC volně v automatu. A pokud pan Vobořil hovoří o legalizaci kokainu, není protidrogový, ale PROdrogový koordinátor. To je nepřípustné,“ napsal právě na bývalý Twitter.
Ministr zemědělství Miroslav Výborný dokonce napsal, že je třeba začít hledat skutečného PROTIdrogového koordinátora! Oba citovaní politici jsou z KDU-ČSL. A kupodivu se shodnou i s takovým odpůrcem vlády, jakým je právník Tomáš Nielsen.
„Konečně má vláda možnou cestu z krize. Lidé budou moci existenční obavy kompenzovat jointem. A Piráti za to jistě odpustí ODS Blažka. Teď jen získat nějaké eurodotace aspoň na tu marihuanu. Kokain jistě nabídnou magistráty. Svět se opravdu zbláznil…,“ napsal.
Nechme citací. Urážet je tak snadné… Někdy nic jiného nezbývá, když má člověk v sobě potřebu se vyrovnat s pocitem naprosté nesmyslnosti a beznaděje. A postoj toho, koho kritizuje, mu přijde tak nesmyslný, že vlastně nemá s čím polemizovat. Jen kroutit hlavou.
Urážet je tak snadné…
Asi podobné pocity vyvolává v řadě lidí i postoj páně Vobořila. Paradoxně na vlnách a webech Českého rozhlasu teď běží seriál o majoru Zemanovi. Ten pocit, že feťák vypadá jako někdo z dílu Mimikry, a že je to člověk nevalného charakteru, přetrvává i po více než 40 letech.
Zároveň se na Novinkách.cz zrovna včera objevila zpráva o ženě, jež zemřela poté, co si nalepila náplast proti bolestem. Ne kvůli těm bolestem, ale jako drogu.
Bavil jsem se nedávno s kamarádem, jak je možné, že pánové Jagger a Richards nejen ještě žijí, ale dokonce fungují po tom všem, co si nacpali do těla. A v dobré kondici. Oběma je shodně 80 let.
Za prvé toho asi nechali včas. Za druhé měli zřejmě lékařskou péči, o jaké se zdá málokomu. Ale za třetí taky brali zřejmě vždycky jen ten nejlepší „matroš“. On je totiž velký rozdíl mezi pravým heroinem, který se prý kvůli vysoké ceně u nás ani nesežene (i když jiný kamarád, abstinující toxikoman, tvrdí, že to v 90. letech šlo) a jakoukoliv syntetickou náhražkou. Umělé sajrajty, ještě míchané v kdovíjakém poměru, jsou nejnebezpečnější. Člověk se jimi předávkuje nesrovnatelně snadněji a zpravidla mu není pomoci.
To není obhajoba originálního opia, kokainu, marihuany nebo heroinu. Ona ta tráva umí při dlouhodobém užívání zacvičit s psychikou člověka i jeho inteligencí dost silně. Spíš jde o to, že spousta mladých lidí si sem tam šoupne nějakou extázi či jinou rekreační drobnost v domnění, že to je jen takové lechtání. Přitom to může být stejně nebezpečné jako třeba pančovaný alkohol.
Moc nevěřím na legalizaci marihuany. Vždyť na černém trhu logicky bude dál levější. Ale je dobře, pokud na postu národního protidrogového koordinátora nesedí někdo, kdo si to místo plete s Národní protidrogovou centrálou. Kdo si je vědom, že na západ od nás se už nedívají na závislé jako na zločince a spodinu společnosti, ale spíš jako na oběti. V duchu slov Gábora Maté : „Za každou závislostí je bolest.“ Vždyť i u nás si už léta mohou „feťáci“ dojít pro čistou stříkačku.
Pohoršuje vás, že to platíme? Stejně jako záchranku pro lidi, kteří si zničili zdraví alkoholem nebo cukrem. Stejně jako léčení dalších závislostí, třeba i na počítačových hrách. Tyto legální drogy jsou často stejně nebezpečné jako ty nelegální. Možná i proto mezi nimi odborníci už nechtějí dělat rozdíly. Byť cukrem nebo televizí se tak snadno nepředávkujete.
Proto bych jako laik byl opatrný. Ale stírat někoho, kdo se drogami zabývá celý život a požívá kreditu u odborníků, mně fakt nepřijde na místě. Než začnete, přečtěte si těch rozhovorů s Jindřichem Vobořilem víc. A hlavně je přečtěte celé. Ne jen titulek.
