Zastropování energie: Nejrychlejší finanční tunel od Listopadu 1989

Vláda České republiky se rozhodla, že domácnostem a podnikům vyděšeným rekordními cenami energie pomůže tzv. zastropováním ceny elektřiny na úrovni 6 Kč (přesně je to 6,05 Kč) a 3 Kč u zemního plynu. Vždy jde o velkoobchodní cenu včetně DPH. Ačkoli se můžeme na detailech dohadovat, kolik bude konečná cena obou komodit, podstatná je odpověď na otázku, kolik stát doplatí obchodníkům za tržní ceny nad úroveň zastropování.

Protože celý systém podpory se má spustit až od 1. ledna 2023, mají obchodníci včetně různých spekulantů dostatek času se připravit, aby státnímu rozpočtu, tedy na úkor dalšího zadlužení českých občanů, pořádně pustili žilou.

Foto: Pixabay

Energy premium přijde stát na 10,27 Kč za kWh…

To se také děje, stačí srovnat různé nabídky obchodníků na srovnávači TZB Info. Pro srovnání vybírá autor z aktuálních ceníků nejprodávanější sazbu tzv. svítícího proudu tarif D02d, jističe do 20A a spotřebu 2500 kWh ročně, vždy na distribučním území ČEZ (okr. Benešov).

Většinově státní akciovka ČEZ a její dceřiná firma ČEZ Prodej jako zdaleka největší hráč na trhu od 1. července ve smlouvě na dobu neomezenou (produkt Elektřina bez závazků) tento nejžádanější tarif prodává za roční zdaněnou částku 29 357 Kč, z toho 1 kWh činí  11,74 Kč včetně DPH. Na silovou, velkoobchodní část ceny připadá 7,82 Kč včetně DPH. Takže společnosti ČEZ by stát měl doplatit v roce 2023 rozdíl mezi tržní a zastropovanou částkou, zde zaokrouhleně 1,82 Kč, za každou prodanou kWh. Po zastropování konečná cena nejprodávanější sazby D02d sice klesne z dnešní ceny 11,74 Kč přibližně na 9,92 Kč a od ní se odečte poplatek za obnovitelné zdroje, který na celý rok přebírá státní rozpočet ve výši 0,60 Kč, ale očekává se, že růst ceny distribuce a správy sítě tuto úlevu zase v podstatě dorovná, takže se reálně bude blížit 10 korunám za 1 kWh, což je o 150 % více než na počátku roku 2021. U Pražské energetiky vychází nabídka sazby PRE Standard od 1.8. na 12,16 Kč/kWh včetně DPH, tedy doplatek státu 2,16 Kč za kWh.

Pak ovšem sazby ve srovnávači stoupají. Tarify společnosti Centropol, jež se chlubí bezmála 300 tisíci zákazníky, ve všech způsobech fixace či v různých distribučních územích přesahují cenu 14 Kč za kWh. Konkrétně ve srovnávači TZB Info v tarifu Centropol Fixně na dva roky dojdeme k částce 15,48 Kč (při fixaci na 1 rok 15,84 Kč) za 1 kWh, kdy silová část s DPH stojí už 11,62 Kč a stát by měl tedy za každou prodanou kWh obchodníkovi doplatit 5,62 koruny. Jako extrémní lze hodnotit nabízený tarif D02d na neurčitou dobu od firmy LAMA energy pod názvem Premium, kdy 1 kWh přijde na neuvěřitelných 20,26 Kč s cenou silové složky 16,27 Kč. Zde by obchodník už od státu kasíroval za každou prodanou kWh 10,27 Kč.

Je tedy zřejmé, že řada obchodníků, spíše už spekulantů, se nyní v kontextu vládní politiky zastropování pokouší vydělat miliardy, jež samozřejmě navýší dluh státu a jeho daňových poplatníků. Ze spotových tarifů, jež jsou napojeny na aktuální ceny na burze v Lipsku a Praze, pramení zcela zásadní ohrožení státního rozpočtu ČR, dokonce i jako nejrychlejší tunel na veřejné finance od Listopadu 1989. Protože solární tunel v objemu 800 miliard je alespoň rozložen na léta 2010-2030. Ministr financí Zbyněk Stanjura si je možná obecně tohoto problému vědom, když prohlásil, že pro ceníky prodejců bude rozhodný limit 7. září, kdy vláda konkrétní zastropování cen oznámila. Zneužíváním se má podle Stanjury zabývat Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten má ale zatím pro zákazníky jedinou radu: dát spekulativnímu obchodníkovi výpověď a přejít jinam, s tím, že vyšetřování možných podvodů bude trvat měsíce. Toto doporučení má všem jednu zásadní vadu: velcí obchodníci nové zákazníky s odkazem na nejistotu na trhu vůbec nepřijímají.

Jak publikovala média, hlavní hráč na českém trhu ČEZ Výroba prodal na letošek, příští rok i na rok 2024 většinu své silové elektřiny dominantně z jádra a uhlí obchodníkům za cenu 90 eur za MWh, to je cca 2,20 Kč za 1 kWh. Tato velkoobchodní cena již obsahuje také velmi drahou emisní povolenku. Z této velkoobchodní ceny se najednou u obchodníků stává prodejní cena silové složky od 7,82 Kč za kWh až po více než dvojnásobek za kilowatthodinu. A zdůvodnění obchodníků? Máme přece „společný, evropský, liberalizovaný“ trh! Dominantní firma ČEZ přitom prodává 95 % své produkce elektřiny obchodníkům v Česku. Zobchodováním minority obchodů za spotové ceny (reflektující sebevražednou zelenou politiku Německa s jeho závěrnými paroplynovými elektrárnami) obchodníci i spekulanti zdůvodňují své domácí ceny. Ty však naprosto devastují ceny elektřiny i plynu pro české domácnosti a průmysl.

…a dohromady na čtyřikrát 140 miliard korun

Bude ministerstvo financí, ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a jím řízeným ERÚ, schopno získat v džungli obchodování s energií skutečně pravdivé údaje o ceně skutečného objemu nakoupené elektřiny konkrétním obchodníkem za reálnou, nikoli za spotovou cenu v marginálním objemu obchodů? Vždyť vláda ČR nestanovila žádné limity ziskových marží! Cena energie totiž může stoupnout v zimě natolik, že spotové ceny se promění v maloobchodní ve větších objemech prodeje.

Jaké mohou být dopady na státní rozpočet? Vypadá to na stamiliardový bianko šek. Vždyť ročně se v ČR spotřebuje 60 miliard kWh elektřiny a v přepočtu 80 miliard kWh plynu. Pokud každá kWh elektřiny i plynu bude potřebovat státní dotaci „jen“ 3 koruny (seriózní obchodníci si budou nárokovat aspoň dvě koruny), v jednoduchém výpočtu to zatíží státní rozpočet částkou 140 miliard krát 3… nebo krát 4, nebo více. Přitom vláda vyčlenila na energetickou pomoc domácnostem, OSVČ a malým a středním podnikům 100 miliard a pro velké firmy maximálně 30 miliard korun, pro něž chce získat prostředky mimořádným zdaněním energetických firem, bank a rafinérií. Ovšem na druhou stranu tato vláda deklarující svou pravostředovou orientaci zplodila např. ve zdanění těžby uhlí socialistické perpetuum mobile v drahém přerozdělování. Protože o co v důsledku nové daně zdraží hnědé uhlí, z něhož vyrábíme kolem 43 % roční spotřeby elektřiny, o to zdraží elektřina. Česká vláda si tak v podstatě o toto zdanění sama zvýšila dotaci ceny silové elektřiny ze státních prostředků.

To není zdaleka poslední minela v energetické politice vlády. Do své poradní skupiny expertů totiž přizvala také Jiřího Matouška, marketingového ředitele firmy Centropol, obchodníka s energií. Jak uvedeno výše v článku, Centropol už patřičně upravil své ceníky, aby si na dotování silové elektřiny namastil kapsy. Znáte přísloví „Pozvat si lišku do kurníku“?

neefektivní a nákladově zřejmě velmi riskantní zastropování cen řešením není

Bohužel, česká vláda se nemůže chlubit ani selským rozumem. Zato se zřejmě s porozuměním dívá na poslední krok německé vlády, která chce navzdory odporu většiny dalších zemí EU i Evropské komise, že jde o nepovolenou veřejnou podporu, zachránit svůj průmysl a obyvatelstvo pomocí ve výši v přepočtu neuvěřitelných 5 bilionů Kč (tedy 5 tisíc miliard korun, 2,3násobek státního rozpočtu ČR). Vláda v Berlíně, která současnou energetickou krizi svou Energiewende vlastně zavinila (byla předlouhou pro unijní Green Deal for Europe), přijímá drastická opatření. Česká vláda zatím stále váhá a loajálně čeká na celoevropské (pro Německo přijatelné) řešení. Češi mají v průměru jen 1/3 příjmů Němců.

Cenová regulace? Zatím bohužel ne

Ale složité, drahé, neefektivní a nakonec nákladově zřejmě velmi riskantní zastropování cen tímto řešením není. Jestliže představitelé vládní koalice říkají, že zastropováním vláda získala čas pro skutečné řešení, pak takový čas už vypršel milionu zchudlých českých domácností a rostoucímu počtu zavíraných tuzemských firem. Od ledna nemá dojednaný fix 80 % českých průmyslových podniků a čeká je tedy prudký cenový šok s možným následným bankrotem a statisíci nezaměstnanými.

Řešení přitom existuje: legislativní věcné usměrňování cen, zákon o zastropování marží obchodníků s povinností transparentního účetnictví zejména ohledně analýzy nákupních cen v čase, zavedení tvrdých sankcí za podvody, realizace ideje státního obchodníka s energií až po postátnění společnosti ČEZ. Sama vláda o řadě těchto opatření ve veřejném prostoru oficiálně hovořila. Prozatímní výsledek je ubohý, spíše dokonce kontraproduktivní.

Autor vystudoval FFUK a postgraduálně MBA studia ekonomiky a managementu. Dříve působil např. jako zahraniční zpravodaj, šéfredaktor exportní redakce a ředitel mezinárodního obchodního odboru ČTK, tiskový mluvčí Škody Auto a ředitel komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nyní pracuje jako konzultant mj. v autoprůmyslu a je mluvčím think tanku Realistická energetika a ekologie.