V síti nebo v pasti?
Akcie soukromé sociální sítě Donalda Trumpa se na burze „chytly“. Respektive akcie Trumpovy firmy Digital World Acquisition, která by síť měla zřejmě vybudovat a provozovat. Trump oznámil vznik vlastní sociální sítě TRUTH minulý týden ve středu.
Bude rozhodně docela napínavé sledovat, jak se celá věc vyvine. Jak se posune vnímání a úloha sociálních sítí mezi lidmi, mezi novináři a v mediálním světě obecně.
Bývalý prezident USA byl z těch velkých, oficiálních sítí vymazán nedávno prostě proto, že je Trumpem. Že na ně přivedl miliony čtenářů a sledovatelů. Že jejich prostřednictvím léta, kdy byl prezidentem světové supervelmoci, sděloval, kromě svých názorů a narážek, také docela podstatné informace. Provozovatelé sítí Trumpa zcenzurovaly, protože tato sdělení považovala za nevhodná a společensky škodlivá.
Diskuse ale běží dál. Nyní o tom, zda naopak společensky neškodí právě tyto sítě. Svými podivnými a zištnými algoritmy, dvojím metrem na morálku uživatelů, svým monopolem či oligopolem právě na cenzuru a možnosti zveřejňování příspěvků uživatelů. Či dokonce rozhodováním o veřejné „existenci“ některých uživatelů vůbec. Evropská komise (ale třeba také Čína nebo Rusko) hledají způsoby, jak ochránit soukromí svých občanů (a státní moc) před vlivem a mocí sociálních sítí.
Také, zda neškodí ekonomicky. Vyspělé země už delší dobu žádají, aby nadnárodní korporace platily daně tam, kde působí a kde vytvářejí své zisky, a neutíkaly s penězi do daňových rájů. Šlo přitom vedle elektronických obchodů právě především o sociální sítě. Počátkem října státy sdružené v OECD se už téměř domluvily na pravidlech pro mezinárodní globální daň, zřejmě ve výši 15 procent.
Za jiných okolností by akcie firem, kterých se taková dohoda týká, na burze přinejmenším zaváhaly, když už ne trošku klesly. On tedy Facebook šel dolů o nějaké 4 dolary, ale nejspíš kvůli pokutám a skandálům, než v důsledku dohody OECD.
Jenže, ejhle, přichází firma nová a za dva dny její kurs vyskočí na několikanásobek zaváděcí ceny. Navíc akcie firmy, kterou zavádí exkomunikovaný uživatel stítí.
Druhá stránka mocnosti sociálních sítí spočívá v neochvějné důvěře v jejich fungování. Využívají je politici, ministři vlád a jiní důležití lidé ke sdělování důležitých informací a stanovisek. Jaksi se už předpokládá, že také obyvatelstvo je nepřetržitě napojeno přes počítač na internet a sociální sítě. Na Facebooku je přítomnost už skoro povinná, přinejmenším pro televizní a rozhlasové stanice, kdekterou limonádovou firmu, co provozuje spotřebitelské soutěže, apod. Ale také pro politiky, kteří na twitteru podávají zprávy o výkonu svých funkcí, a tím tedy samozřejmě také pro novináře, kteří tam musejí jejich zprávy odchytávat.
Takže na jednu stranu politici sociální sítě kontrolují, usměrňují, pokutují a dodaňují, na stranu druhou je využívají ke svému kandidování, propagování, sdělování a vládnutí.
Co ale, když ministr Havlíček dá na twitter zprávu, že podporuje jadernou energetiku, a bude smazán jako klimaticky neúnosný? Co až příští ministr zdravotnictví dá na síť zprávu, že ruší všechna proticovidová opatření, a bude smazán jako antivaxer?
Doufejme, že až se tak stane, už poběží TRUTH.
