V Polsku si centrální bankéři hrozí trestními oznámeními. Za názor
I za tu českou kulturu veřejného sektoru může být člověk občas rád. Třeba když vidí, co se děje v Polské národní bance (NBP). Část měnového výboru na čele s jejím prezidentem hrozí kolegům trestním stíháním, a to jen za vyslovené názory.
Polsko zaměstnává evropská média už léta. Zatímco dříve hlavně kvůli soudnímu systému, až příliš kontrolovanému politiky a vůbec prosazování principu „vítěz bere všechno“, teď se karta trochu otočila. Poláci se postavili téměř do čela pomoci Ukrajině, když ještě předtím zachytili obří nápor utečenců na hranicích s Běloruskem.
Zásah v době, kdy Polsko získává na kredibilitě
Na férovku vystoupili proti dalšímu používání emisních povolenek, čímž mluví z duše nejen tradičním energetikům ale i mnohým ekonomům. Budují obří armádu, a to na hranici klidné Evropy se světem, kde se řinčí zbraněmi. A ukazuje se, že patří mezi země, které se lépe než většina připravily na plynovou krizi. Na rozdíl od ECB také tamní bankéři včas pochopili, co všechno se děje na poli inflace, a začali ji řešit.
Jeden by skoro na tyhle sousedy, s nimiž jsme měli nejednou napjatý vztah a v roce 1918 si s nimi dokonce krátce zaválčili, změnil názor. Máloco ale demonstruje tamní politickou kulturu tak jako poslední události kolem centrální banky.
„Považujeme za oprávněné zvážit v tomto případě zaslání oznámení o podezření ze spáchání trestného činu,“ napsal v prohlášení prezident NBP Adam Glapiński a další čtyři členové Rady pro měnovou politiku. Zamířil tím zřejmě na dva další členy (prohlášení nikoho nejmenuje), Joannu Tyrowicz a Przemysława Litwiniuka, případně jen jednoho z nich.
Ti přitom neučinili nic jiného, než že si před časem postěžovali na poměry v bance. Například, že bez souhlasu vedoucího kanceláře prezidenta nesmí komunikovat s jejími analytiky. Může to vypadat jako interní ptákovina. Ale řekněte, k čemu pak to analytické oddělení je? Na základě čeho se má člověk se spoluzodpovědností za měnovou politiku rozhodovat, když nemá mít přístup k analýzám a podkladům? Snad podle nějakých not od guvernéra? Nebo – nedej Bůh – dokonce od vlády?
bez souhlasu vedoucího kanceláře guvernéra nesmí člen rady komunikovat ani s analytiky
Tyrowitz právě kabinet v poslední době kritizovala za předchozí zadlužování. „Důvěryhodnost naší ekonomiky klesá,“ prohlásila pro web gazeta.pl. Několik let se podle ní zdálo, že vládní fiskální politika „pila šťávu“ v podobě nízkých nákladů na obsluhu dluhu a díky tomu přeskočila všechny překážky. „Nyní je šťáva u konce,“ řekla.
Stejně tak považuje současnou úroveň úrokových sazeb centrální banky kolem deseti procent za nízkou, protože nebere v úvahu inflační očekávání obyvatel, pohybující se kolem 30 procent. V radě si prý přijde izolovaná a nechápe její rozhodnutí. Nutno říct, že si při svých prohlášeních nebere servítky. Hovoří třeba o rozhodnutí NBP tak, že jsou podle ní výsměchem občanům.
Paradoxní je, že prezident banky a jeho přátelé se ve svém prohlášení dovolávají nutnosti, aby člen Rady pro měnovou politiku byl nezávislý. Zřejmě se tak dotýkají nedávného prohlášení Przemysława Litwinuka, že do banky de facto nemá přístup. „Moje vstupní karta funguje pouze na chodbě rady. Abych se mohl setkat s analytiky nebo mluvit o modelech, potřebuji souhlas ředitele prezidentské kanceláře. Bez tohoto souhlasu nesmím kontaktovat „zaměstnance,“ citovala jej gazeta.pl.
Polský zlotý na válku zatím nijak zvlášť nereaguje, včera mírně zpevnil. Ovšem co bude dál, je-li měnová politika země v rukou lidí, kteří spolu otevřeně válčí? „To není jen směšné. Je to hrozivé. Takový konflikt v orgánu, který nakládá s našimi penězi?,“ napsal například analytik investičního domu Xelion Piotr Kuczyński.
Ještě že máme tu ČNB, kde se spory alespoň na veřejnosti nesou v čistě odborné rovině.
