Teď se uvidí, jak se kdo zachová
Česká vláda oznámila svůj návrh na zastropování cen energie. Je celkem benevolentní, zhruba na dvojnásobku předválečné úrovně. Až bude schválen a prezidentem podepsán příslušný zákon, budou občané, malé a střední podniky platit 6 Kč za kWh elektřiny a 3 Kč za kWh zemního plynu.
Včera také Evropská komise ohlásila svůj, tedy celounijní plán zastropování cen. Strop by měl být 180 EUR za megawatthodinu, tj. něco pod 5 Kč za kWh. Bude platný pro výrobce a dodavatele elektřiny z jiných než plynových zdrojů. Pro plyn zatím žádné limity stanovené nejsou.
A v tom je ten rozdíl. U nás limitní cenu budou platit spotřebitelé, stát dodavatelům uhradí rozdíl mezi touto cenou a nákupní či výrobní cenou. Unijní návrh se týká prodejních cen dodavatelů – oni nebudou smět dráže prodat.
O podobném opatření mluví i český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela. Neříká tomu zastropování cen, ale mimořádné zdanění mimořádných či neočekávaných zisků dodavatelů. Stanovení daně se zřejmě bude odvíjet od marží. Tyto příjmy státního rozpočtu jsou uvažovány jako jeden z nejdůležitějších zdrojů pro kompenzaci spotřebitelských cen energie jejich dodavatelům. Konkrétnější návrhy ještě nepadly, než že by to mohlo vynést 130 miliard korun.
Jak to celé bude fungovat je zatím jen v rovině odhadů a dojmů. Budeme zřejmě pozorovat zajímavé jevy z oboru ekonomické psychologie. Celkem nečekaný byl například růst ceny akcií ČEZ po oznámení o zastropování spotřebitelských cen. Na to konto někteří analytici varují, že dodavatelé nebudou jevit snahy stlačovat ceny své produkce či velkoobchodních nákupů, spíše naopak, aby si ze státního co nejvíce užili. Tomu by ale snad měla zabránit uvažovaná kontrola a zdanění jejich marží.
Jiní odborníci tvrdí, že zastropování nepomůže ekonomicky nejslabším obyvatelům, protože cena energie je na dvojnásobku proti loňsku, a na to oni stejně nemají.
S psychologií si pohrává ekonom Pavel Kohout, když ve svém komentáři pro Lidové noviny hledá důvod, proč je v USA cena plynu osminová proti Evropě. Energetická a ekologická politika je tam i tady podobná. Jenže Američané se nebojí ztráty ruského plynu. Cenotvorný je tedy strach. Také v Evropské unii šla cena plynu rapidně dolů poté, co vyschl Nord Stream 1. „Hrozba zastavením dodávek ztratila účinnost, jakmile byla provedena. Nejčernější noční můra se stala skutkem, není třeba se bát více,“ píše Kohout.
Reakce spotřebitelů také bude zajímavá. Někteří zůstanou v klidu, když jsou ty stropy, a moc si se spotřebou energie hlavu lámat nebudou. Jiní budou šetřit, plést svetry, instalovat tepelná čerpadla a soláry. Případně budou hledat jiné substituty. Teplárny, které nezrušily starší zařízení, se vracejí od plynu k lehkému topnému oleji, tj. naftě. Ta je teď až o 6 Kč na litru dražší než benzin, ač se jí vyrábí více a její výroba z ropy je jednodušší. Společnost Axigon včera oznámila, že na některých plnicích stanicích je kilogram zkapalněného plynu CNG pro automobily za 139,90 korun. To je, jako kdybyste zaplatili 140 korun za litr benzínu. Průměrná cena ze sledovaných stanic činí 75 Kč/kg a za poslední rok stoupla na 2,4 násobek.
Racionální, řekněme „tržní“ reakce kupujících na budoucí opatření a vývoj může být celkem zajímavá i překvapivá. V tom, do jakých extrémů zajde, i v tom, do jakých spotřebitelských segmentů zasáhne. Nepodceňujme ale ani reakce emocionální. Kohoutův strach není zažehnán. Vrátí se v obavách, zda vůbec bude energie k mání.
