Stav Evropské unie: ztráta konkurenceschopnosti i důvěryhodnosti
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tento týden přednesla zprávu o stavu Evropské unie. Nepřednesla v ní, zda se o tento post bude ucházet i po nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, k nimž se schyluje v příštím roce. Ale pro jistotu se pochválila, že ve svém funkčním období nynějším splnila 90 procent toho, co si předsevzala. Splnění jejího plánu se z 90 procent podílí na „výzvách a příležitostech EU“ (průšvihách – překl. red.), které ve svém projevu vyjmenovala. „Prvním krokem je získat důvěru Evropanů, že jim pomůžeme s tím, co je trápí a o co usilují,“ prohlásila Leyenová spolu s předsevzetím dotáhnout ještě těch zbývajících 10 procent. Trefila to. S tím bude asi největší problém.
V první řadě připomněla Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal). „Posunuli jsme uvažování o klimatu do ekonomické roviny. Investice a inovace tak dostaly jasný směr. A už v krátkodobém horizontu vidíme, že tato strategie růstu přináší výsledky,“ řekla Leyenová. Kromě toho, že „investice a inovace dostaly jasný směr“, nic není vzdálenější skutečnosti. Prosperita se EU vzdaluje mílovými kroky. Ekonomická stránka Zeleného údělu se vůbec neřeší, sociální jen velmi sporadicky, když se některé skupiny obyvatel vzepřou novému zákonu, jako např. v Nizozemsku nebo v Německu.
Výsledky jsou skutečně již dobře patrné. Evropská centrální banka je nucena zvýšením základních úroků krotit vysokou inflaci, čímž podvazuje hospodářský růst. Inflace má základ v energetické krizi, a tu nespustila válka na Ukrajině, ale Green Deal. „Za všech okolností budeme usilovat o spravedlivou transformaci!,“ zdůraznila na adresu Zelené dohody Leyenová. „Stačí si vzpomenout na pracovní místa ve výrobě a konkurenceschopnost, což je téma, o němž v těchto dnech hodně diskutujeme. Naše průmyslové a technologické společnosti se konkurence nebojí. Vědí, že globální konkurence je pro podnikání dobrá. A že v Evropě vytváří a chrání kvalitní pracovní místa. Pravá konkurence je však jenom taková, která je spravedlivá. Nezapomněli jsme, jak nekalé obchodní praktiky Číny zasáhly naše solární odvětví. Mnoho nových podniků bylo silně subvencovanými čínskými konkurenty vytlačeno z trhu…“ a tak dále.
Tento trh byl v Evropě dávno pokřiven dotacemi na nákup obnovitelných zdrojů, na jejich provoz a na výkup výkonu, omezeními a penalizací provozu (emisními povolenkami) zdrojů na fosilní paliva. Nutnost platit jejich vlastníkům a provozovatelům kompenzace za udržování nezbytného rezervního výkonu byla zcela nesmyslně prohlášena za nedovolenou státní podporu. Pod knutou dalších ekologických či pracovně-právních předpisů výrobci technologií dříve, než by krachovali, převáděli výrobu do čínských továren. Čína pak neprovedla nic strašnějšího, než že tuto výrobu, převod kapitálu i know-how ve svůj prospěch podpořila.
Co je spravedlivá konkurence? Elektromobily? Čína nejspíše skutečně vydatně podporuje jejich výrobu. Evropské státy zase jejich nákup a provoz, např. tím, že za veřejné peníze buduje síť dobíjecích stanic. Penalizuje výrobu aut se spalovacími motory. Čínská podporovaná výroba s evropskými dotacemi dohromady elektromobily zvolna posouvají do cenové hladiny akceptovatelné běžnými spotřebiteli. Ale to je výborné! To je cesta k bezemisní dopravě, to je cíl. Jenže zatímco dotace EU do elektromobility jsou spravedlivé, ty čínské jsou lumpárna. Výroba polovodičů? Bez státních dotací by se v Evropě nepostavila jediná nová továrna. To je spravedlivé. Čína, která tento průmysl podporuje ze stejných pohnutek, tj. získání nezávislosti v první řadě, ve druhé lácí výroby zaplavit světový trh, je darebák.
Podívejme se na věc z druhé strany. Komunistická plánovaná ekonomika musí plnit své plány a komunistický stát kvůli tomu mohutně dotuje příslušná odvětví, třeba i na úkor jiných výrob, odvětví, životního prostředí nebo životních podmínek obyvatel. V prostředí více méně svobodného mezinárodního obchodu je to nezpochybnitelné darebáctví. Když to samé udělá Evropská unie, je to spravedlnost. „Předložíme balíček pro evropskou větrnou energetiku, na němž budeme úzce spolupracovat s představiteli průmyslu a členských států. Ještě více zrychlíme povolovací procesy. Napříč EU zlepšíme aukční systémy. Zaměříme se na dovednosti, přístup k financování a stabilní dodavatelské řetězce. Tyto kroky jdou ovšem nad rámec jednotlivých odvětví: Ať už jde o větrnou energii, výrobu oceli, baterie či elektrická vozidla, naše ambice jsou naprosto jasné: budoucnost našeho odvětví čistých technologií musí být v rukou Evropy,“ pravila Leyenová. To si přeložme tak, že vzniknou zóny, ve kterých nebudou platit národní stavební zákony, zdokonalí se dotační systém a zamezí se importu potřebných technologií a tím se nastolí evropská spravedlnost.
Mezi dalšími úspěchy předsedkyně EK vyjmenovala sociálně-tržní hospodářství. „Můžeme na ně být hrdí!“ vyhlásila. „Nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků dosahuje rekordních úrovní – u nás i ve všech hlavních ekonomikách. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků hlásí 74 % malých a středních podniků. Na vrcholu turistické sezóny mají restaurace a bary v Evropě otevřeno kratší dobu, protože se jim nedaří najít zaměstnance. Nemocnice odkládají léčbu kvůli nedostatku zdravotních sester. A dvě třetiny evropských podniků, které hledají IT odborníky, je nemohou najít,“ vyjmenovala Leyenová úspěchy své vlády.
Za zásadní problém předsedkyně prohlašuje usnadnění podnikání. „Malé podniky nemají kapacitu na to, aby zvládaly složitou administrativu. Nebo je brzdí zdlouhavé procesy. To často znamená, že v čase, který mají k dispozici, toho zvládnou méně – a promeškají příležitosti k růstu. Proto – před koncem roku – jmenujeme zmocněnce EU pro malé a střední podniky, který bude odpovědný přímo mně. Chceme, aby nás malé a střední podniky o svých každodenních problémech informovaly přímo. Pro každý nový právní předpis provádí nezávislá rada test konkurenceschopnosti. A příští měsíc předložíme první legislativní návrhy zaměřené na omezení povinností v oblasti podávání zpráv na evropské úrovni o 25 procent,“ vyhlásila Leyenová svůj akční plán. V praxi to zatím vypadá tak, že bude přijata směrnice o povinném vykazování environmentální a společenské odpovědnosti ESG. Tato povinnost ukončí století osvědčený princip hospodářského růstu – smluvní volnost při uzavírání obchodních vztahů. Tak uvidíme, co na to „nezávislá rada“.
Evropské podniky podle Leyenové rovněž potřebují přístup ke klíčovým technologiím, aby mohly inovovat, vyvíjet a vyrábět. „Je to otázka evropské suverenity, jak zdůraznili lídři ve Versailles. Zachovat evropský náskok v oblasti kritických a nově vznikajících technologií je naprosto zásadní z hlediska hospodářství i národní bezpečnosti. Tato evropská průmyslová politika také vyžaduje společné evropské financování. Z toho důvodu jsme v rámci našeho návrhu na revizi rozpočtu navrhli platformu STEP. Díky této platformě můžeme posílit, mobilizovat a směrovat finanční prostředky EU na investice kamkoliv: od mikroelektroniky po kvantovou výpočetní techniku a umělou inteligenci. Od biotechnologií po čisté technologie. Naše podniky potřebují tuto podporu hned – proto naléhavě žádám o rychlou dohodu o našem návrhu rozpočtu,“ řekla Leyenová.
Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) je evropskou odpovědí na potřebu zvýšit investice do kritických technologií v Evropě. STEP se snaží posílit, využít a nasměrovat fondy EU – stávající i nové – k investicím do hlubokých a digitálních, čistých a biologických technologií v EU a do lidí, kteří mohou tyto technologie zavést do ekonomiky. STEP také zavádí pečeť suverenity – značku kvality EU pro projekty suverenity. Projekty jsou posuzovány z hlediska všech evropských strategií, mj. také nulových emisí oxidu uhličitého, tedy plnění plánu Green Deal a do budoucna nepochybně i ESG. Takže zdaleka nejsou a nebudou ani „kamkoliv“, ani „pro každého“, ale jen pro toho, kdo bude plnit plán hospodářského rozvoje EU. Což je ovšem z pohledu Evropské komise a bude také z pohledu Evropského parlamentu, jak věří Leyenová, spravedlivé. V praxi to zatím vypadá například tak, že se EU vyhoupla na špici regulace umělé inteligence.
Podobně bychom mohli pokračovat, například o tézi, že obnovitelné zdroje a energetická politika obecně vedou ke zvýšení energetické nezávislosti a bezpečnosti Evropy. Nikoliv. Vedou k odpojení od závislosti na jednom dodavateli energie a vstupu do závislosti na několika jiných dodavatelích energie, která nebude ani levnější, ani čistší. Vlastní energetickou nezávislost si EU „odpojila“ už dávno svými regulacemi.
V projevu paní z Leyenů lze vyčíst jen velice málo čehokoliv, co by skutečně směřovalo ke zlepšení hospodářského stavu EU a nasměrovalo jej k prosperitě. Dosavadní průšvihy v něm nazývá úspěchy, řešení problémů vydává za perspektivy. Evropa tím neztrácí jen svou hospodářskou sílu, ale také svou důvěryhodnost.
