Pokud se blackout obešel bez obětí, je to vlastně zázrak
Španělé a Portugalci jako by podstoupili ostré cvičení, ze kterého se možná bude učit celá Evropa.
Je trochu s podivem, jak rychle zmizely zprávy o rozsáhlém výpadku proudu ve Španělsku, Portugalsku a malé části Francie z home page některých českých zpravodajských médií. A BBC i ve chvíli, kdy nikdo netušil, zda se aspoň náznakem daří náprava, držel na „otvíráku“ kanadské volby. U nichž samozřejmě ještě nebyl známý výsledek. Na rozdíl od podobných situací třeba v Indii nebo nedávno i Íránu lze brát výpadek na Pyrenejském ostrově jako velké varování. Ale taky zprávu o možném zvládání podobné krize.
O příčinách se zatím pořád spekuluje. Ne všichni experti na energetiku akceptují, že by to bylo jen počasím. Mluví se o podílu obnovitelných zdrojů na rozsahu problému (ne přímo příčinách). Šoky v síti prý byly cítit až ve Velké Británii. Ale o tom všem se povede jistě ještě dlouhá debata.
Zarážející a pozitivní je, že zatím ze Španělska ani Portugalska nepřišly žádné zprávy o obětech na životech. Samozřejmě k tomu ještě může dojít. Ale pokud zůstane jen u hospodářských škod, bude to ještě docela dobré.
jednou z největších nočních můr je určitě případný kolaps zásobování pitnou vodou
Většinou se v souvislosti s blackouty hovoří a píše o kolapsu systémů. Například řízení dopravy. Ale jednou z největších nočních můr je pro zasvěcené určitě případný kolaps zásobování pitnou vodou. Například i portál Praha.eu uvádí jako jeden z pravděpodobných důsledků rozsáhlého výpadku elektrické energie právě i výpadek zásobování vodou. A to v řádu několika hodin.
V Praze by se přerušily dodávky 29 % odběratelů
PVK uvádí, že zhruba 43 procenta odběratelů jsou v Praze zásobováno gravitačně a výpadek by se jich nedotkl. K dalším 28 procentům míří voda z vodojemů, do kterých je potřeba vodu čerpat. K přerušení by došlo v řádu hodin. Celých 29 procent je zásobováno čerpáním a dodávka by se přerušila ihned.
Ne, že by občas k nějakému tomu výpadku nedošlo. I když mnohem méně často a na mnohem kratší dobu, než pamatujeme my, starší. Zpravidla to umožňuje puštění vody jinou než obvyklou trasou, tedy aplikaci čehosi jako je bypass. Když ani to nejde, přijede cisterna.
Jenže si představte náhradní zásobování z počátku v třetině a později třeba polovině sítě. Navíc za situace kolabující dopravy. A v situaci, kdy za balenou vodu v obchodě půjde zaplatit jen hotově a poptávka bude enormní. Nedostatek vody znamená ve vedru riziko dehydratace a později i hygienické problémy. Dlouhodobé přerušení dodávek vody vyvolává v zodpovědných lékařích a hygienicích představu epidemie. Své o tom vědí třeba obyvatelé míst, kde infrastrukturu zničily válečné konflikty.
Bez většího přemýšlení si lze také položit otázku, kolik bezpečnostních systémů má záložní zdroje? Protože kde zkolabuje bezpečnost, tam se nabízí rabování a zločin. S tím pak v některých případech i střety a násilí.
Kolik procent lidí také dokáže zkolabovat v uzavřeném prostoru, případně i s omezeným přístupem vzduchu? Nepochybně nebylo málo těch, které musely záchranné složky vyprošťovat z výtahů. Ani těch, kteří mohli propadnout panice (ta taky umí přivodit kolaps), když z výškových budov mohli odejít jen po stovkách schodů. Nebo prostě omdlít někde na nádraží, kde si neměli ani kam sednout a čeho se napít.
doprava mimo jiné ukazuje, jak moc jsme závislí na moderních technologiích
Záchranné složky přitom měly velice ztíženou práci. Nemocnice sice mají záložní zdroje, ale chaos, nápor lidí zraněných či kolabujících, to asi nebyla a pořád není žádná legrace.
Zprávy přímo z míst hovořily o obrovském chaosu v dopravě. V takové chvíli je blízko ke zkratovitému jednání a nehodě. Ve městech jde zpravidla jen o tzv. plechy. Ale stačí, aby se k tomu připletl chodec či cyklista…
Doprava mimo jiné ukazuje, jak moc jsme závislí na moderních technologiích. Až se bude probírat, co se stalo, a zda je to pro Evropu poučením, měli bychom se zabývat i tím, jak blackout probíhal. Zatím jsou zprávy jakž takž příznivé.