Oxfam: Pandemie vytváří každých 30 hodin nového miliardáře

Pandemie Covid 19 vytváří každých 30 hodin nového miliardáře. Stejnou rychlostí může upadat do chudoby milion lidí. Obojí tvrdí prestižní organizace proti chudobě Oxfam. Majitelé v potravinářském a energetickém sektoru podle ní zvyšují své jmění o miliardu dolarů každé dva dny.

O kumulaci bohatství na jedné straně a bídy na druhé hovořil a psal třeba Karel Marx. Podobné trendy samozřejmě vytvářejí podhoubí pro záměry změnit svět. Před 30 lety se zase hovořilo o riziku zničujícího pochodu z chudého jihu na bohatý sever. Dolarové miliardáře jako by to ale nechávalo klidnými. Foto z Indie, pro kterou je ona kumulace typická: Aamir Mohd Khan z Pixabay

Oxfam je mezinárodní organizací, původně založenou ve Velké Británii, dnes sdružující 13 organizací národních. Jejím deklarovaným posláním je odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě.

Zprávu o růstu bohatství a chudoby vydala toto pondělí. Ne náhodou v době, kdy se světová podnikatelská, mocenská a ekonomická „elita“ schází v Davosu.

Miliardáři přijíždějí slavit

„Miliardáři přijíždějí do Davosu, aby oslavili neuvěřitelný nárůst svého majetku,“ řekla její výkonná ředitelka Gabriela Bucher. Upozornila, že desítky let docházelo k pokroku v boji s extrémní chudobou, což se teď ale bohužel mění. „Miliony lidí čelí neuvěřitelnému nárůstu nákladů na pouhé přežití,“ dodala.

Stručný přehled podle organizace ukazuje, že 573 lidí se během pandemie stalo novými miliardáři, tempem jeden každých 30 hodin. „Očekáváme, že letos se do extrémní chudoby dostane dalších 263 milionů lidí, a to tempem jednoho milionu lidí každých 33 hodin,“ oznámila organizace k opačné straně mince.

Do chudoby upadá každých 33 hodin milion lidí

Majetek miliardářů vzrostl za prvních 24 měsíců COVID-19 více než za 23 let dohromady. Celkové bohatství světových miliardářů nyní odpovídá 13,9 procenta celosvětového HDP. To je trojnásobný nárůst (z 4,4 procenta) v roce 2000. V celé zprávě se nehovoří o měně, ale o koruny určitě nejde. Zpravidla se takové statistiky vyjadřují v amerických dolarech.

Ve východní Africe každou minutu zemře někdo hladem

„Mezitím miliony dalších vynechávají jídlo, vypínají topení, neplatí účty a přemýšlejí, co by mohli dělat, aby přežili. Ve východní Africe pravděpodobně každou minutu zemře jeden člověk hladem. Tato groteskní nerovnost láme pouta, která nás jako lidstvo drží pohromadě. Je rozdělující, žíravá a nebezpečná. To je nerovnost, která doslova zabíjí,“ říká tisková zpráva.

Majetek potravinových a energetických miliardářů za poslední dva roky vzrostl o 453 miliard dolarů, což odpovídá jedné miliardě dolarů každé dva dny. Pět největších energetických společností (BP, Shell, TotalEnergies, Exxon a Chevron) společně vydělává každou sekundu 2600 dolarů.

Majetek miliardářů vzrostl za dva roky covidu více než za 23 let dohromady

Oxfam fakticky upozorňuje na dva fenomény:

Ten první je znám léta. A sice, že zhruba procento populace ovládá okolo poloviny světového bohatství, desetina podle odhadů pak zhruba 85 procent. Na spodní polovinu naopak nepřipadá ani pětina. Je iluzorní si myslet, že při takovém rozložení rozhodují o běhu světa lidové masy, jak tvrdil Lev Nikolajevič Tolstoj. Do té desetiny nejbohatších vás dostane i vlastnictví třípokojového bytu v Praze. Takže jak vidno, skutečné bohatství a moc jsou ještě koncentrovanější.

„Společně s pouhými třemi dalšími společnostmi ovládá rodina Cargill 70 procent celosvětového zemědělského trhu. Loni Cargill dosáhl největšího zisku ve své historii (čistý příjem 5 miliard dolarů) a očekává se, že společnost v roce 2022 opět překoná svůj rekordní zisk. Samotná rodina Cargill má nyní 12 miliardářů, z osmi před pandemií,“ uvádí Oxfam.

Zároveň ovšem tvrdí, že se zvyšuje kumulace bídy, protože na obrovské množství lidí dopadla pandemie negativně a nyní je drtí drahota: „Rekordně vysoké globální ceny potravin od Srí Lanky po Súdán vyvolávají sociální a politické otřesy. Šedesát procent zemí s nízkými příjmy je na pokraji dluhové nouze.“

S tím vším souvisí druhý fakt. Že na každém průšvihu, na každé krizi a válce někdo vydělává. I když většina západní populace je situací na Ukrajině asi opravdu zděšena, nic to nemění na faktu, že zbrojaři nyní mají žně. Možná ne všichni z toho mají radost, protože mají i cit, empatii a svědomí. Některým ale situace vyhovuje. Stejně tak i společnostem obchodujícím s pohonnými hmotami.

na každém průšvihu, na každé krizi a válce někdo vydělává

Pandemie rovněž podle organizace vytvořila 40 nových farmaceutických miliardářů. Farmaceutické korporace jako Moderna a Pfizer vydělávají každou sekundu tisíc dolarů jen díky monopolní kontrole vakcíny proti COVID-19, přestože její vývoj byl podpořen miliardami dolarů ve veřejných investicích: „Účtují vládám až 24krát více, než jsou potenciální náklady na výrobu generických léků.“

Situaci krásně dokreslují videa kolující po sociálních sítích. Se soukromými letadly v pozadí, různí lidé z Davosu upozorňují, že ti, kteří jimi létají, nám pokrytecky doporučují nejezdit auty se spalovacími motory, nelétat a nejíst maso.

Oxfam vidí řešení ve speciálních daních pro sektory, které na situaci vydělávají. Zavádí je nejen Maďarsko, kde už párkrát s velkými korporacemi ošklivě zatočili, či Argentina. Velká Británie rozhodla zavést speciální 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností.

Výjimečná situace někdy dovoluje použít výjimečná opatření. Problémem je, že zavádí deformace trhu a mají tendenci někdy zůstat jako setrvalá. Nakonec se skoro vždy otočí proti spotřebiteli, protože kdo je schopen se dostat k nadstandardnímu zisku, ten si k němu zase svoji cestu najde.

Deset nejbohatších mužů vlastní více než spodních 40 % lidstva

Deset nejbohatších mužů světa vlastní více bohatství než spodních 40 procent lidstva, tedy 3,1 miliardy lidí, říká Oxfam. Dvacet pět nejbohatších miliardářů drží větší hodnotu, než představuje HDP subsaharské Afriky. No jo, to se ale asi nezmění. A podezření, že i válka bude trvat tak dlouho, jak dlouho to bude některým vyhovovat, se pořád kdesi malinko vznáší.