Nejvíce jídla vyhazují nejvzdělanější a nejbohatší lidé
Češi vyhazují potraviny v hodnotě tisíců korun ročně. Nejčastěji plýtvá nejmladší generace ve věku 18 až 26 let, více než polovina z nich přiznává, že jídlo vyhazuje alespoň jednou týdně. Výrazně nižší je tento podíl u starších generací. Z finančního hlediska nejvíce plýtvají lidé mezi 36. a 44. rokem, kteří takto přijdou v průměru o více než 6 000 korun ročně. Ukázal to průzkum agentury Ipsos a platformy Nesnězeno mezi tisícovkou českých respondentů.
„Zatímco mladí lidé plýtvají častěji, u lidí ve věku kolem čtyřicítky vidíme, že ačkoliv vyhazují jídlo méně často, dopady jsou finančně výraznější. Je to věková skupina, která si zkrátka může dovolit utrácet více, a také častěji žije v domácnosti, která má více členů, takže může vyprodukovat i větší množství nespotřebovaných potravin,“ komentuje Jakub Henni, zakladatel a generální ředitel platformy Nesnězeno.
Průzkum může sloužit jako pomůcka k rozptýlení některých zažitých dojmů. Například toho, že mileniálové a generace Z jsou vzdělanější, mají sociální a silně ekologické smýšlení a jsou finančně gramotní. „Mají rádi značky, které jsou autentické, etické a zajímají se o sociální otázky. To ovlivňuje jejich nákupní rozhodování více než cena. Snadno odhalí greenwashing a jiné neetické praktiky,“ píše o mileniálech např. Veronika Maleňáková, uznávaná copywriterka, v časopisu BBrands. O generaci Z zde mj. praví: „Je silně motivovaná finanční stabilitou, protože pociťuje nejistotu posledních let a negativní výhledy do budoucna. Je velmi otevřená, zajímá se o ekologii, společenské problémy, duševní zdraví, nebojí se mluvit nahlas o věcech, které se jí nelíbí.“
na osoby ve věku 35 až 44 let připadá největší podíl nespláceného dluhu na spotřebu
Lidé mezi 30. a 44. rokem věku patří u nás k nejvíce zaměstnaným a nejvíce vydělávajícím. Na celkové zaměstnanosti se podílejí více než 35 procenty a jejich měsíční výdělky jsou ze všech věkových skupin (19 až 65 a více let) nejvyšší. Pohybují se od 46 900 Kč (30 až 34 let) do 49 000 korun (40 až 44 let) v průměru. U mužů je to trošku lepší než u žen: 49 800 až 54 800 korun. Aby bylo zřejmé, že průměr nenadzvedává několik královsky placených ajťáků, tato věková skupina vykazuje i nejvyšší medián, potvrzují tabulky Českého statistického úřadu.
Zároveň však platí, že na osoby ve věku 35 až 44 let připadá největší podíl nespláceného dluhu na spotřebu. O tom nedávno informoval Bankovní a Nebankovní registr klientských informací. A když se ještě pozastavíme u těch nejmladších mezi 18 a 24 roky věku, kteří vyhazují jídlo alespoň jednou týdně, exekutorská komora upozorňuje, že je to jediná věková skupina (oni to počítají do 26 let), u které roste počet lidí v exekuci.
Co si o tom můžeme myslet? Že mileniálové a Z sice velmi slušně vydělávají, jsou na počátku svých kariér, ale jejich očekávání přesahují momentální možnosti. Podobně, jako jejich sociální a ekologický cit („to ovlivňuje jejich nákupní rozhodování více než cena“) neodpovídá stavu peněženek. Že se lépe vyznají v investicích, akciích a fondech, ale hůře se orientují ve vlastním a rodinném rozpočtu. Anebo v jiných průzkumech o svých prioritách nejsou zcela upřímní.
Když se přidržíme tématu potravin, jezdí nakupovat jednou týdně do hypermarketu, koupí toho pro jistotu více, aby přes týden nestrádali, a jedou nakupovat hladoví, a to se prý nemá. To pak člověk nakupuje větší množství a podléhá impulsivním rozhodnutím podle toho, nač zrovna dostane chuť, namísto odškrtávání položek v nákupním seznamu.
Co k tomu říká průzkum Nesnězena? Nejčastěji lidé uvádějí, že se potraviny zkazí (62 %) nebo projdou datem spotřeby (33 %). Více než čtvrtina lidí (26 %) přiznává, že jednoduše nakoupili víc, než byli schopni spotřebovat. Dalších 16 % uvádí, že se jednalo o potraviny, které jim nechutnaly, a proto je vyhodili. Mezi další časté důvody patří nedostatek plánování vaření (9 %) a neznalost, jak efektivně využít zbytky (6 %). Tyto návyky vedou k situacím, kdy se jídlo zbytečně vyhodí i přesto, že bylo stále použitelné. Dodejme k číslům průzkumu, že datum spotřeby uváděné na obalech potravin neodpovídá jejich trvanlivosti, což většina lidí netestuje a raději hned vyhazuje.
„I když je plýtvání stále doménou všech věkových skupin, varovný vykřičník visí hlavně nad mladšími generacemi, což potvrdily i další studie. Časté vyhazování potravin u nejmladší generace vidíme jako důsledek studentského života, single domácností nebo nedostatků zkušeností s plánováním a chodem domácnosti,” říká Jakub Henni. „Zároveň si uvědomujeme, že reálná míra plýtvání může být ještě vyšší. Lidé často nechtějí nebo nedokáží své chování plně reflektovat, což potvrzuje i výzkum Mendelovy univerzity, který ukázal, že studenti vyhazují až o 43 procenta více jídla, než si sami myslí. To jen podtrhuje, jak důležité je o tématu mluvit a nabídnout lidem konkrétní nástroje a motivaci, jak se plýtvání vyhnout.“
vyhozené jídlo je příliš drobná položka z celkových příjmů
Ještě můžeme podotknout, že za jídlo celkem, podle průzkumu, domácnosti utratí měsíčně 8236 korun. To je zhruba 16,5 až 17,7 procenta jejich výdajů. Vyhozené jídlo ve sledovaných generacích stojí zhruba 450 až 500 korun měsíčně, tedy málo přes dvacetinu z výdajů na potraviny a snad 1 % z celkových příjmů. Je to příliš drobná položka na to, aby se jí hlouběji zabývali: 1,2 miliardy hladových to nenakrmí a oteplení planety to nezastaví. Zato když hypoteční úvěr zdraží o 1 % na úrocích, měsíční splátka hypotéky naroste až o 2 tisíce, to už za pozornost stojí.
Podle Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR v Česku ročně končí v odpadu až 420 000 tun potravin, což odpovídá přibližně 38 kg na osobu. V celé Evropské unii se ročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin.
Průzkum realizovala agentura Ipsos ve spolupráci s platformou Nesnězeno v květnu 2025. Dotazování proběhlo online na vzorku 1 100 respondentů, reprezentujících českou populaci ve věku 18 až 65 let.
Munch byl založen v roce 2020 Botondem Zsoldosem, Bencem Zweckerem, Albertem Wettsteinem a Kirillem Perepelicou, jejichž misí bylo bojovat proti plýtvání potravinami prostřednictvím technologií. V listopadu 2022 se Munch sloučil s českou aplikací Nesnězeno, založenou Jakubem Hennim. Dosud Munch zachránil více než 4 miliony balíčků potravin v České republice, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.