Nesplácené dluhy narostly o 4,14 miliardy korun

Platební morálka Čechů se zhoršuje. Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu o 14 %, což představuje nárůst o 4,14 mld. Kč na 34,1 miliardy korun. Pokračoval také růst nespláceného dluhu na spotřebu, který se meziročně zvýšil o 3,8 mld. Kč na 29,3 miliardy korun. Na konci loňského roku se poprvé po deseti letech zvýšil i objem nespláceného dluhu na bydlení a jeho růst v prvním čtvrtletí ještě zrychlil. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,69 bilionu korun.

„Tempo růstu ohroženého dluhu na spotřebu bylo již v loňském roce dvouciferné a v prvních třech měsících letošního roku se objem nesplácených úvěrů zvýšil meziročně o 15 procent. K tomu se přidal růst nespláceného dluhu na bydlení, který v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 7 procent, což je více než dvojnásobná dynamika oproti poslednímu čtvrtletí roku 2024,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

V Česku v prvním čtvrtletí mělo problém se splácením dluhů na spotřebu přes 177 tisíc klientů bank a nebankovních společností. V průměru každý dlužník nezvládal splácet 165 640 Kč. Největší podíl nespláceného dluhu na spotřebu připadá na osoby ve věku 35 až 44 let. Je jich přes 42 tisíc a každá z nich řádně nesplácí částku o téměř 20 tisíc korun vyšší, než je průměr. Meziročně u této věkové skupiny vzrostl objem dluhu o 22 % na 7,8 miliardy korun.

Celkový objem dluhu na spotřebu rostl podobným tempem jako v posledních dvou letech. Ke konci prvního čtvrtletí se meziročně zvýšil o 8,9 % na 629 miliard korun. Ve stejném období objem dluhu na bydlení vzrostl o 10,2 % na 3,06 bilionu korun. Meziročně se jejich dluh na bydlení zvedl o více než 283 miliard korun. 

„Pokračuje růst průměrné částky, kterou lidé v rámci hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření dluží. Přibližuje se ke 3 milionům korun. Meziročně ke konci prvního čtvrtletí vzrostla o více než 11 procent. Počet klientů s tímto dluhem se zároveň snížil o zhruba 10 tisíc. Oproti situaci před pěti lety je průměrná částka na jednoho klienta vyšší o 1,12 milionu korun,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Objem ohroženého dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí nejvíce vzrostl ve věkové skupině 25 až 29 let (o 20 %). Jde ovšem o méně než pětinu částky, kterou má ohrožený dluh na bydlení ve věkové skupině 35 až 44 let, jejich dluh dosáhl 1,6 miliardy korun. Zároveň se u této skupiny nesplácená částka meziročně zvýšila o 16 procent.

Spíše než o platební morálce ale věková struktura dlužníků svědčí o finanční negramotnosti. Právě u generace ve věku mezi 25 až 44 roky je na ni kladen největší důraz. Ukazuje se však, že tito lidé nedovedou zacházet se svými dluhy a příjmy.

Statistika Registru dále ukazuje na to, že životní úroveň českých obyvatel se nezlepšuje. „Když roste počet lidí, kteří nejsou schopni splácet své úvěry, hovoří to jasně: je to zrcadlo rostoucího počtu lidí, kteří nejsou schopni vyjít s penězi,“ shrnuje lapidárně Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské společnosti Next Finance. „Ukazuje to hned na několik věcí. Zaprvé je to důsledek toho, že bydlení v České republice se stává čím dál méně dostupné, ceny nemovitostí rostou výrazně rychleji než reálné příjmy obyvatel. Kdo chce bydlet, musí proto podstupovat mnohem větší a riskantnější zadlužování, které také častěji není schopen splácet. A zadruhé je to důsledek toho, že náš průměrný reálný příjem klesnul o 7 let. Pokud vše „půjde dobře“, na konci roku se reálné příjmy dostanou na úroveň roku 2019 – to ovšem jen v případě, že tyto reálné příjmy deflujeme oficiálně vykazovanou spotřebitelskou inflací. Inflace pociťovaná skutečně v našich peněženkách je však vyšší, takže jsme se posunuli ještě víc do historie.“