Na levné peníze se zatím netěšme
Jestli se někdo raduje, že vysoké úroky skončily a záhy přijde ráj levných půjček a hypoték, asi je to hodně předčasné. Rozhodnutí bankovní rady nezvedat úrokové sazby je jistě zlomové. Ale to neznamená, že teď peníze zlevní, ba dokonce ani, že už znovu nezdraží.
Složení rady se změnilo, ale změnila se i situace, v níž rozhoduje. Už nejde o verdikt „Jdeme do toho,“ jako spíše o odpověď na otázku: „Ještě?“
Pro další zdražení peněz hlasovali dva členové, zbytek byl pro zachování té stávající. I člen rady Jan Frait v České televizi řek, že teď budou bankéři čekat, co se bude v ekonomice dít. Ale že se snížením se moc počítat nedá.
Složení rady se změnilo, ale změnila se i situace, v níž rozhoduje
Z rozhovoru vyplývá jednoznačně, že sazby už jsou poměrně vysoko. Podle Fraita platí leckteré české podniky za úvěry kolem devíti procent. To zjevně přispělo k ochlazení ekonomiky a nyní je otázkou, zda přispěje také nastupující světová recese. Pokud ne, sazby mohou jít znovu nahoru.
Jestliže po většinu roku stabilní dva hlasy proti zvyšování sazeb – nynější guvernér Aleš Michl a Oldřich Dědek – jako by rozporovaly, že tento krok má smysl, jestliže je většina inflace dovezená, teď jde spíš o jiné věci. Nakolik se už zdražení peněz propsalo do určitého zpomalení cenového růstu (v meziměsíčním vyjádření) a zda má jejich další růst smysl. Tedy, zda bude efektivní.
ČNB zároveň deklarovala, že bude dál intervenovat proti poklesu koruny. Což je velký problém. Například bývalý člen rady Pavel Štěpánek se zde na stránkách Světa hospodářství vyslovil pro to, že intervence mají být jen krátkodobým nástrojem. Z mnoha důvodů. Zároveň s nimi ale začala i bývalá rada a nynější viceguvernérka Eva Zamrazilová se ještě před svým nástupem do funkce vyslovila, že v případě, kdy sazby dosáhnou určitého procenta, už nemá cenu je zvyšovat a má cenu sáhnout právě po intervencích.
Nelze vyloučit, a je to i pravděpodobné, že ve starém složení by rada ještě znovu přitvrdila. To ale neznamená, že ta nynější většinově říká: dělali to špatně. Naopak, v mnohých vyjádřeních zaznívá opak. Ať už jde o nové členy (Zamrazilová, Frait) nebo přetrvávající (Mora, Holub). Rada tak zřejmě většinově zvolila vyčkávací taktiku, protože situace se změnila a nejistot je mnoho. Vždyť třeba potraviny na světových trzích razantně, dokonce rekordně zlevňují. Mnohem níž, než před časem je i ropa. Ani jedno se ale nepromítá do cen v Česku. Stejně jako naděje, že ukrajinská pšenice se dostane na světové trhy.
A jak navíc podotýká Pavel Štěpánek v odpovědi na otázku, zda si ČNB může dovolit ten luxus vést debatu, analyzovat situaci a odkládat některá rozhodnutí: „To je ovšem nedorozumění a formulační neobratnost, protože rozhodnutí je přijímáno na každém měnovém zasedání – i to, že nic neměníme je rozhodnutím, které má svou váhu. Může to znít podivně, ale je to tak: i účinky ponechání sazeb beze změny se propisují do transmisního mechanismu měnové politiky, dopadají na vývoj inflace a na ekonomiku a jsou podrobeny stejné nejistotě.“
