Lokální konflikt neexistuje, připravme se na drahotu
Válka proti Íránu nebude zadarmo. Zpravodajství se hemží informacemi o zdražení ropy, ropných produktů na rotterdamské burze, analytici předpovídají zvýšení spotřebitelských cen benzínu a nafty do aut v řádu pětikorun, ale může to být i přes čtyřicet za litr během několika týdnů.
Konkrétně cena severomořské ropy Brent v úterý stoupla z nějakých 60 dolarů za barel k osmdesáti. Společnost Bernstein tento týden zvýšila svou prognózu průměrné ceny ropy Brent pro letošní rok na 80 dolarů za barel, což je výrazně více než předchozích 65 dolarů. Zároveň upozornila, že v případě vleklého a dále eskalujícího konfliktu by cena mohla vystoupat až do pásma 120 až 150 dolarů za barel.
Ceny plynu pro evropský trh v první polovině tohoto týdne vyskočily ještě výše. Cena krátkodobě dosáhla hranice 48,85 EUR/MWh (cca 1 190 Kč/MWh). V úterý 3. března se cena se dále držela vysoko a v odpoledních hodinách dokonce atakovala hranici 56 EUR/MWh, což představovalo nárůst o více než 60 % proti pátečním hodnotám.
Politologové a vojenští analytici předpovídají, že konflikt na Blízkém (pro Angličany Středním) východě nebude mít dlouhého trvání a že se podaří udržet v provozu i Hormuzský průliv, jímž do Evropy proudí zhruba čtvrtina asijské ropy a zkapalněného plynu LNG. Praxe nám však říká, že růst cen je vždy rychlý a snadno se zdůvodní, zatímco jejich pokles bývá delší a neochotný. Teď už třeba víme, že Katar zastavil export LNG. Evropa tímto dodavatelem kryje zhruba 5 % své spotřeby. Není to mnoho, ale ani málo a je to především ta „diversifikace“. Už dříve Katar oznámil, že jestli EU na něj uvalí svá sociální a ekologická práva, tak ten prodej zastaví. Tak už se stalo.
Což znamená, že se prodraží i dovoz plynu z USA. Což pro Evropu bude osudové. Poté, co si sama zakázala energii z uhlí a jádra, se plyn stal jedním z hlavních, i když jen „přechodných“, primárních energetických zdrojů pro výrobu elektřiny i tepla. Paradoxní je, že zdrojů vlastních, domácích, má asi dostatek a dal by se těžit z břidlicových ložisek. Ale to se tady nesmí. Tak ještě, že se to smí v USA. Ale bude to drahé.
Na evropském uzlu TTF s dodáním v dubnu cena LNG vzrostla od 27. února o téměř 100 % na 62 eur za MWh (v úterý 3. března dopoledne), což je nejvyšší hodnota od ledna 2023. „Aktuální cenový vývoj na trhu s LNG v některých ohledech připomíná evropskou plynovou krizi z let 2021 a 2022,“ připomíná Miroslav Novák, analytik investiční společnosti Citfin.
Jistě je možnost, že se situace na Blízkém východě zklidní během několika týdnů, ceny ropy se ustálí kolem 70 USD za barel a podobně se zklidní i ceny plynu. Ale je tu i možnost opačná. „Ve druhém scénáři s pracovním názvem Delší období napětí s ekonomickými důsledky by již negativní dopady česká ekonomika pocítila. A ne malé,“ varuje Novák. „Základní premisou tohoto scénáře je delší období vysokých cen energetických komodit v řádu několika měsíců či celého letošního roku. Konkrétněji jedním z předpokladů České národní banky (ČNB) v aktuální makroekonomické prognóze je pro letošní rok průměrná cena ropy Brent na 60,7 dolaru za barel. Pokud by realitou byla průměrná cena ropy na 100 dolarech za barel, tak by se to promítlo do vyšší inflace a zároveň slabšího růstu HDP. Velmi hrubým odhadem by byl letos ceteris paribus růst inflace vyšší o 1,3 procentního bodu a růst HDP slabší o necelý 1 procentní bod. Místo růstu inflace o 1,6 % (prognóza ČNB) by tak meziroční růst činil téměř 3 % a růst HDP nebyl 2,9 % (prognóza ČNB), ale zamířil by lehce pod 2 procenta.“
Jestliže tedy ještě před dvěma týdny analytici očekávali snížení základních úrokových sazeb České národní banky ze 3,5 % letos někam ke 3 procentům, že jako inflace byla slabší, než predikovaná, a hospodářský růst loni silnější, než odhadovaný, už s tím asi nelze počítat.
Ceny energie prostupují celou ekonomikou: průmyslem, dopravou, službami i výdaji domácností, které jsou dnes hlavním motorem růstu HDP. Celé se to dá shrnout do tří srozumitelných hesel: zvýšení inflace, snížení investic, snížení hospodářského růstu, snížení životní úrovně obyvatel. Nebo ještě stručněji: spotřebitelské ceny neklesnou, hypotéky nezlevní a lákání energetických šmejdů na výhodnější ceny je ještě šmejdštější.
Eurostat v úterý 3. března vydal zprávu, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil, z lednového tempa 1,7 procenta se dostal na 1,9 procenta. Analytici podle agentury Reuters většinou očekávali stagnaci na 1,7 procenta. Růst cen potravin a služeb podle Eurostatu převážil pokles cen energie. Je tedy na pováženou, co s inflací ceny energie udělají v březnu (a dále).
„Celkově platí, že obchodování na základě geopolitických šoků je vždy obtížné. Historicky měly v průměru geopolitické šoky jen relativně krátkodobé dopady, když cenové reakce trvaly dva až tři týdny a následně se během dalších tří až šesti týdnů cena vrátila zpět. Pokud bychom aplikovali tento průměr na současný vývoj, tak by ropa a LNG mohly dosáhnout maxim cca v polovině března a na konci dubna už by mohlo být vše v normálu,“ říká Miroslav Novák. „Tento historický průměr má však některá úskalí. Za prvé, pokud se šok přelije do reálných toků, v aktuálním případě zablokování Hormuzského průlivu do toku ropy a LNG, tak mohou reálné dopady přetrvávat měsíce až roky. A návrat cen aktiv na předkrizové hodnoty je zákonitě výrazně delší. Za druhé, pokud se šok stačí přelít plošně do reálné ekonomiky, tak je princip obdobný. A za třetí, průměr je pouze průměr.“