Kolik nás vlastně stojí vedra? Nejhorší jsou asi škody na zdraví
Vlny veder, která zažíváme, stojí ekonomiku bezpochyby miliardy korun. Horší jsou ale škody na zdraví. Je čas začít se adaptovat.
Na kolik nás přichází z našeho pohledu extrémní počasí, zkoumal kde kdo. Hlavní dopady jdou přes škody v zemědělství, ale také přes klesající pracovní morálku i omezenou chuť nakupovat. Stoupá snad jen spotřeba nápojů včetně piva a dejme tomu zmrzliny.
Samostatnou kapitolu tvoří živelní pohromy, jejichž výskyt roste. Samozřejmě to dopadá na postižené i do bilancí pojišťoven, nemluvě o nákladech záchranných složek.
Počty úmrtí ve vedrech rostou
Je tu ale ještě jiná věc. Také zdravotní pojišťovny vydávají na vypořádání se s účinky veder miliony. Lidé prostě kolabují. Z hlediska celkových obratů jde o drobné. Vždyť VZP letos předpokládá na léčbu vynaložit přes 300 miliard. Ale ukazují na dopad vysokých teplot na zdraví. Ve starším článku na Novinkách.cz se dokonce objevilo, že počty úmrtí v takových podmínkách stoupají o pětinu. Také ve Francii různé weby upozorňují, že právě vedra stojí životy stovky lidí denně (ano Francie má skoro 70 milionů obyvatel, ale snad si ještě umíme vážit i jednotlivého života). Navíc v celé Evropě už má jít o desítky tisíc.
Z hlediska klimatických aktivistů to tedy má jedno jasné poselství: musíme bojovat se změnou klimatu. Teď by se dala rozjet debata, zda je vliv člověka na tuto změnu skutečně prokázaný nebo vychází jen z korelace mezi teplotami a emisemi. Snad se shodneme, že klima se mění. Samozřejmě i to leckdo popírá, ale s tak velkými klapkami na očích nepracujeme.
Pokud bychom přijali tezi, že za to může CO2, tak jeho emise celosvětově rostou. Loni sice jen o 0,8 %, ale není to tolik žádaný pokles. Evropa je snížila o 2,2 %, USA o 0,5 %. Zbytek velkých producentů tohoto skleníkového planu ale naopak přidal. Takže nedávno se dokonce objevila zpráva o překročení hranice, která je z hlediska oteplování kritická.
Ať už se klimatická politika Evropy a USA budou vyvíjet jakkoliv, je jasné, že oteplování bude pokračovat. Zatímco v určitých částech planety to nebude pro jednotlivce tak velká změna, pro nás, co žijeme v pásmu, stále ještě nazývaném jako mírné, ano. A sakra moc.
Až v poslední době se přitom objevují zmínky, že máme se změnou klimatu nejen bojovat, ale také se na ní adaptovat. Ty dva jevy spolu dokonce paradoxně souvisí. Třeba sucho. To je důsledek klimatických změn, ale také způsobu, jak se chováme k přírodě. Ono v řadě let prší proti dlouhodobým průměrům opravdu málo. Ale v jiných ne. Spíš se srážky stále více koncentrují do určitých míst a časů. Tím pádem přichází delší období, kdy nezaprší.
Už léta jsme nabádání – jako občané i jako firmy – k šetření s vodou. Jenže to dává smysl hlavně v době nízkých průtoků, kdy bere třeba výrobní společnost přímo z řeky. Jinak nespotřebovaná voda odteče takt jako tak z území republiky pryč.
Potřebujeme zadržovat vodu v přírodě. Potřebujeme méně kácet lesy, orat po vrstevnici, méně širokořádkových plodin, méně anglických trávníků, regulovaných toků, betonových ploch. V některých městech to pochopili a nechávají trávu vyrůst do výšky. Lidé nadávají, že se město nestará a že se přes to špatně chodí (no jo, taky by mohli nadávat, že se špatně kouří na dětském hřišti), ale taková drobnost může přispět ke snížení teplot. Stejně jako stromořadí, která se někde kácí o sto šest.
Takže nejde jen o vodu ale i teploty. Leckdo si ještě vzpomene, že bývaly časy, kdy bylo ve vedru nejlepší se schovat do lesa. Kde byl stín a cítit vlhko. Dokonce i v jejich blízkosti bývalo lépe. Dnes? Většinou to praská pod nohama a co bývalo zelené, je skoro šedivé.
Města sama o sobě tvoří tepelné ostrovy. Možná i kvůli větší lokální koncentraci CO2 z automobilové dopravy, ale hlavně kvůli intenzivní zástavbě. Přitom pořád čteme, jak je třeba stavět víc a jak je třeba, aby se do Prahy stěhovalo víc lidí, aby rostla. Ekonomicky dává smysl větší konkurence na trhu práce a město krátkých vzdáleností, kdy na kilometr řekněme vodovodního potrubí nebo linky metra připadá více lidí. Z hlediska teplot je to ale přesně proti trendu. Přesto je směr jasný – zastavět!
Zkrátka, až vedra opadnou, zase se bude mluvit o potřebě změnu klimatu zastavit. Jenže to není jen o ní. Je to třeba i o životním stylu. Ale to by bylo na samostatný článek.