Když politik blábolí, má svým způsobem vlastně pravdu
CNN se pustila do výroků Donalda Trumpa tak, že ověřuje jejich pravdivost. Na jednom z brífinků našla devět pochybení.
Nejsilnější lidský cit je nenávist, říkával spolužák Petr Jírava, zvaný Satan. Proto asi politici rádi zveličují průšvihy, zločiny a prohřešky ostatních. Negativní kampaně fungují a s naštváním se dobře marketingově pracuje. Tak se přehání, občas i úplně zalže a média, která se na „dezinformace“ soustřeďují, mají o čem psát.
CNN ale přišla s uvedením na pravou míru u tvrzení amerického prezidenta. To je teda jiná káva. Sice Donald Trump se vymyká zvyklostem establishmentu, ale přesto… pustit se do něčeho takového u oficiálního představitele státu, namísto dejme tomu lékaře, který neopakuje to, co většina, je novinka.
Obchodní deficit, počty úmrtí…
Podle zprávy zveličuje obchodní deficit, počty úmrtí na fentanyl, americkou pomoc Ukrajině a leccos dalšího. Zatím se média, alespoň u nás v České republice, specializovala na tzv. dezinformační scénu. Ta se skládá z několika skutečných vykuků, plácajících, co usoudí, že zaujme. A pak lidí, jejichž některá tvrzení neodpovídají postojům establishmentu, ale mnohdy se později potvrdila (například tolik napadaná teorie, že covid unikl z laboratoře, je zmiňována stále častěji jako zcela relevantní).
Skutečnost, že se respektovaný zdroj informací pustil do prezidenta, ale posouvá celou tuhle hru někam úplně jinam. Už nejde o boj s domnělou či skutečnou dezinfoscénou (spíš skutečnou, přičemž se tímto pojmem ale nálepkují i lidé nepohodlní). Jde o fakt, že překrucování informací patří do všech sfér společnosti.
stane se něco, když si to voliči Donalda Trumpa přečtou?
A teď schválně, stane se něco, když si to voliči Donalda Trumpa přečtou? Patrně ne. Za prvé proto, že CNN pravděpodobně nesledují. Za druhé proto, že je to v jejich očích kampaň.
Do jisté míry to tak bylo vždy. Politici překrucovali fakta a někdy vzniklo i podezření ze skutečného, vědomého lhaní. Vzpomeňme na informace, že Irák má zbraně hromadného ničení, které se ale nikdy nenašly.
Tohle je ale ještě trochu jinak. Nástup sociálních sítí a webů, které si může založit kde kdo, přinesl dva fenomény. Ten dobrý, a sice, že leckterá nepohodlná informace se může na veřejnost dostat třeba i jen po jednom drobném úniku. Ale i ten druhý, že tam, kde není soudce, si leckdo plácá, co chce, a část lidí tomu věří. Protože jim to jde takzvaně po srsti.
Možná se v tom poučil i Donald Trump. Takže se dnes nebavíme o důvěrných informacích od armád a tajných služeb, která se těžko dají ověřit. Bavíme se o statistikách. Buďto by měl prezident říct, že jim nevěří a vysvětlit proč. Což by bylo legitimní. Nebo by je měl respektovat.
Ale z jakého důvodu by to dělal? Ano, zní to hrozivě, ale je to tak. Dnešní člověk je zavalený sumou dat a tvrzení. Každá informace má svůj kontext a teprve v něm dává smysl. Vytváří ho společnost, očekávání a leccos dalšího. Statistiky by se samozřejmě měly respektovat. Nebo změnit včetně zveřejnění toho, jak se budou stanovovat napříště. Protože i metodika je konstrukt a dá se pojmout jinak než doposud. Možná to bude další krok, kdy se dozvíme, že počty imigrantů se budou počítat jinak. Zatím si ale zvykáme, že realita se bude vytvářet. Podle toho, co lahodí uchu příjemcovu.
Před časem jsem se ptal jednoho poměrně chytrého studenta, jak získává informace. Nepřekvapila mě odpověď, že ze sociálních sítí. Zato mě vyrazila dech jiná, na otázku, jak ověřuje relevanci: „Předpokládám, že když je tam dost lajků, že je to pravda.“ Pokud tohle politici pochopili, tak se máme na co těšit. Pravda se možná víc než dřív bude tvořit cíleně. Anebo, jak ironicky říkával Milan Zelený: „Pravda je to, co zvítězilo.“
P.S.
Satan zhruba v pátém ročníku rezignoval a smutně pronesl: „Ale houby, nejsilnější cit je láska.“ Kéž by měl pravdu.
