Kde slouží stroje, tam se děkuje

Služby desítky let zavedené a fungující se inovují hůře, než služby nové. Ty už tím, že jsou nové, chtějí být také moderní a pokrokové. Zpravidla se po krátkém čase potkají s konkurencí, takže na nějaké usednutí a klídek není čas. Faktem je, že u „starých“ firem bývají modernizace nákladné a často i technicky obtížné, bývá snazší postavit cosi nového na zelené louce. Někdy je ale zpožďování jen pohodlnost. A to jak na straně poskytovatele služby, tak na straně zákazníků. Proč měnit něco, co funguje.

Prodejci elektřiny svým zákazníkům účtují spotřebu stále velmi tradičním způsobem. Určí pravidelné měsíční zálohy, jednou za rok odečtou údaje z elektroměru v přípojném místě a podle skutečné spotřeby za dané období vyúčtují přeplatek nebo nedoplatek. Co je na tom špatně? V zásadě nic. Kdyby nebylo problémů s kolapsy menších obchodníků, nucených přechodů jejich zákazníků k jiným a kdyby ceny elektřiny byly stálejší. Někteří odběratelé se lekli nových vysokánských záloh. Dušují se, že tolik elektřiny nespotřebují, nelíbí se jim, že na vrácení přeplatku budou dlouho čekat a podezírají distributory, že si takhle od nich „půjčují“ peníze. Jiní se obávají, že mají naopak zálohy nízké a že při vyúčtování obdrží horentní nedoplatek. Jestli by prý nebylo lepší platit měsíční faktury podle skutečné spotřeby.

Povinnost zaplatit je běžná součást obchodního vztahu. Poděkování za platbu je slušností. A dobré účty dělají dobré přátele. Ilustrační obrázek: Ralph, Pixabay

Za platbu se děkuje

Proč by to nešlo? Telefonní operátor vám také pošle měsíční fakturu přesně podle spotřebované služby. S předstihem a s upozorněním na termín splatnosti. Když ho prošvihnete, uctivě vás na to upozorní a požádá o nápravu do x dní. To vše na váš mobil nebo do e-mailu. Po uhrazení pošlou zprávu s poděkováním. V opačném případě vám službu odpojí.

Příkladem léta zavedené a přece inovované služby jsou pojišťovny, ty už to také dělají podobně. S předstihem upozorní na splátku pojistného na další období, případně upozorní na zpoždění s platbou. Už si nemusíte vést svůj kalendář.

Elektrárenské podniky podobný způsob měsíčních plateb nenabízejí, tedy ne domácnostem. Mají k tomu dva důvody. První je technický. Elektromechanické elektroměry neumožňují odečet spotřeby na dálku. Druhý je humánní. „Logika záloh je taková, že zákazníkovi umožňuje stálé měsíční platby během celého roku, zatímco pokud by probíhaly platby dle spotřeb každý měsíc, tak by měl zákazník velké rozdíly, například mezi létem a zimou, kdy je vyšší spotřeba  – zejména kvůli vytápění, což se týká více plynu, ale také těch zákazníků, kteří elektřinou topí. Pokud ale zákazník chce a požádá nás o mimořádnou fakturu za nějaké časové období, tak mu ji vystavíme na základě samoodečtu, kdy zákazník doloží spotřebu za to žádané období,“ napsal nám Martin Schreier, tiskový mluvčí ČEZ.

Systém záloh tedy malospotřebitelům, typicky domácnostem, „vyhlazuje“ špičky a sedla skutečné spotřeby. Velké zkušenosti s nimi má Pražská energetika, typicky městský podnik s velkým počtem domácností. Jeho mluvčí Karel Hanzelka nám vysvětlil, že u svých stálých zákazníků s historií znají reálnou spotřebu a dokáží podle ní nastavit nové zálohy tak, aby zákazníci zbytečně celý rok nepřepláceli a nebo při vyúčtování moc nedopláceli.

U podnikových odběratelů je měsíční fakturace možná a podle sdělení distributorů se běžně využívá.

V roce 2027 by měla být všechna odběrná místa s roční spotřebou nad 6 MWh vybavena tzv. chytrým elektroměrem. Je na to zákon. Distributoři už s jejich instalacemi začali. Ačkoliv tyto přístroje nejsou podmínkou přechodu na měsíční fakturaci, určitě by celý proces zjednodušily. Nabídnou i řadu dalších služeb, a to jak spotřebitelům, tak dodavatelům. Ti tvrdí, že se zlepší možnosti, jak „lépe hospodařit“ s elektrickou energií.

Za penále nepoděkuje nikdo

Jinou tradiční službou je výběr daní. U ní už si kalendář vést musíte. Na termín splátky vás berní úřad neupozorní. Na zpoždění s platbou jedině tak, že vám vyměří penále. Přitom by nebyl problém zavést podobný systém, jaký mají telefonní operátoři nebo pojišťovny. Když tuto úvahu sdělíte úředníkovi či úřednici finanční správy, protočí panenky: „Jéžiši, kdo by to tu dělal, víte, co máme práce, a ještě podstav!“

Nic proti drobnému úřednictvu. S námi, drobným poplatníky, se většinou snaží vyjít v dobrém. Ono by jim práce ubylo. Všechny popsané procesy dnes dělají stroje. Lidská kontrola poplatníků, účtů, variabilních symbolů, termínů a výše plateb je už opravdu passé. Řešitelné by to bylo třeba v rámci unijního, vládního, prioritního a štědře dotovaného programu digitalizace veřejné správy. Stroj a vhodný software by upozornil úředníka až na závažný problém, který se jemu (stroji) nepodařilo vyřešit v rámci jeho programu. Profesionální daňoví poradci takové programy mívají, hlídají daňové povinnosti jejich a jejich klientů. Ti by přivítali, kdyby upozornění na termín plateb či na prodlení bylo dokonce povinností finanční správy. Naprogramovat něco takového snad není takový problém.

To by se ovšem stát musel vcítit do postavení služby občanovi. Ne naopak.