Jarmilo, Hynku, Viléme, vy se neženíte!
Polibkem pod rozkvetlou jabloní na 1. máje končí většina lásek. Svatba, a jestli neumřeli, tak dodnes, už se zdá být opravdu jen pohádkovým příběhem. Sňatečnost je na historických minimech a už ten materialistický termín napovídá, že citujeme nikoliv našeptávání tichého mechu tam, kde borový zaváněl háj, nýbrž z aktuální studie Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V uplynulém desetiletí do roku 2024, za který jsou dostupná data, měly roční počty nově uzavřených manželství českých obyvatel proměnlivý trend. Prvních 5 let do roku 2019, po pádu na historické minimum v roce 2013, se počty sňatků zvyšovaly. Nejvíce, 54 900 párů, ve sledované dekádě vstoupilo do manželství v roce 2019. Nejslabší naopak byl rok 2024: uzavřeno bylo 44 500 sňatků. Po citovaném roce 2013 (43 500 svateb) to bylo druhé nejnižší číslo v historii České republiky, tj. od roku 2018.
„Za růstem počtu sňatků po roce 2013 stála zejména zvyšující se úroveň sňatečnosti obyvatel. Opačným směrem – proti růstu počtů sňatků – působil efekt změn ve věkovém složení sňatkuschopného obyvatelstva, neboť do věku nejčastějšího vstupu do manželství se dostávaly početně slabší ročníky (narození v 2. polovině 80. let a v 1. polovině 90. let minulého století),“ vysvětluje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Po covidových letech 2020 a 2021 se počet sňatků zvýšil na téměř 55 tisíc (2022), ale pak jejich počet opět výrazně klesl. „Do vrcholu sňatečnosti se přesouvají nejslabší generace narozených z přelomu století. Pokračování trendu poklesu lze tudíž očekávat i v několika následujících letech,“ píše Štyglerová.
Průměrný věk svobodných nevěst i ženichů stoupá
Až do konce 80. let minulého století byla úroveň sňatečnosti v České republice vysoká. Do manželství alespoň jedenkrát za život vstupovala naprostá většina mužů a žen (90–95 %, resp. 95–98 %), přitom sňatek uzavírali převážně v nízkém věku. Průměrný věk svobodných nevěst se pohyboval mezi 21–22 roky, svobodných ženichů mezi 24–25 roky. Od počátku 90. let se situace začala výrazně měnit. Lidé nejenže posouvali uzavření manželství do pozdějšího věku, u ženichů na 32,2 roku a u nevěst na 29,8 roku, ale i více než dříve upřednostňovali neformální soužití nebo častěji zůstávali bez partnera.
Následné oživení trvalo pouze dva roky, přičemž v roce 2022 došlo k překonání předchozího maxima z roku 2019 a úhrnná prvosňatečnost mužů dosáhla 60 % a žen 70 % v roce 2023 (a velmi pravděpodobně i vloni). Odklady svateb za covidu dočasně průměrný věk snoubenců zvýšily, ale v roce 2023 se ustálil na na 32,7, a na 30,6 roku respektive (z 32,5, resp. 30,3 roku v roce 2022).
Když si rozvedená bere svobodného, je většinou žena starší
První sňatky tvoří tři čtvrtiny všech sňatků, čtvrtina jsou sňatky pro jednoho nebo oba snoubence opakované (nejčastěji druhé). Úroveň sňatečnosti rozvedených (popř. ovdovělých) měla v čase obdobný průběh jako sňatečnost svobodných. I v jejich případě bylo historického minima dosaženo v roce 2013, kdy by do opakovaného svazku vstoupilo 35 % rozvedených mužů a 34 % rozvedených žen. V letech 2014 až 2019 počet opakovaných sňatků rostl. V roce 2023 (velmi pravděpodobně i vloni) i u rozvedených zájem o uzavření dalšího manželství opadl a podíl znovu sezdaných mužů by při setrvání sňatečnosti rozvedených z tohoto roku činil 47 %, v případě žen 45 procent.
Míry sňatečnosti svobodných mužů a žen (počet sňatků uzavřených v daném věku na 1 000 svobodných osob stejného věku) již dvě desetiletí vypovídají, že ze svobodných mužů jich nejvíce do manželství vstupuje ve věku 30–34 let (49 z 1 000 v roce 2023), následují muži ve věku 25–29 let (39 z 1 000) a 35–39 let (33 z 1 000). U žen mají nejvyšší míru prvosňatečnosti ženy 25–29leté (65 z 1 000 v roce 2023), na druhém místě jsou ženy ve skupině 30–34 let (60 z 1 000). Třetí nejvyšší intenzitu sňatečnosti (35 z 1 000) mají 35–39leté ženy (do roku 2009 to byly ženy 20–24leté).
Intenzita vstupu rozvedených do dalšího manželství je nepřímo úměrná době uplynulé od rozvodu. Nejčastěji dochází k uzavření dalšího manželství krátce po rozvodu a s rostoucí dobou od rozvodu klesá. U mužů jsou si míry ve všech třech věkových skupinách (25–29, 30–34 a 35–39 let) v posledních letech poměrně blízké (50–60 sňatků rozvedených z 1 000 rozvedených mužů v roce 2023). U žen je vyšší (a vzájemně si podobnější) míra ve věkovém rozpětí 25–34 let (59–69 sňatků z 1 000 rozvedených žen), míra u 35–39letých rozvedených žen je již o poznání nižší (45 z 1 000).
Z pohledu věkových rozdílů mezi manželi byl věk muže vyšší než žen u více než dvou třetin snoubeneckých párů (67 % v průměru let 2019–2023). V deseti procentech byli oba stejně staří a ve více než pětině byla starší nevěsta (22 %). Toto rozdělení však není uniformní, liší se podle kombinace rodinného stavu snoubenců, resp. s menšími rozdíly platí pro páry, kdy jde pro oba snoubence buď o první sňatek, či pro oba o sňatek opakovaný. U párů, kdy si rozvedený/ovdovělý muž bere svobodnou ženu, je muž starší daleko častěji, skoro v 90 procentech. Když je to naopak a rozvedená/ovdovělá nevěsta si bere svobodného ženicha, je ženich starší pouze ve dvou pětinách případů, zatímco nevěsta je starší v 52 % případů.
Na konci roku 2010 se podíl sezdaných osob v populaci ve věku 15 a více let dostal pod úroveň 50 %. U žen k tomu došlo dokonce již v roce 2007, u mužů až v roce 2013. Na konci roku 2023 bylo sezdaných 45 % obyvatel ve věku 15+, mezi muži bylo 46,1 % ženatých a mezi ženami 43,9 % vdaných.
svobodní mají 1,8krát vyšší míru úmrtnosti, rozvedení a ovdovělí 1,5krát
Osoby v manželství mají nižší míru úmrtnosti než osoby rozvedené a ovdovělé. Určitou roli však hraje i to, že osoby s větší zdravotní zátěží do manželství často ani nevstoupí, což potvrzuje, že svobodní, muži i ženy, mají aktuálně (resp. v letech po odeznění pandemie covidu–19) 1,8krát vyšší míru úmrtnosti než ženatí/vdané. „Rozvedení a ovdovělí jsou na tom podobně se zhruba 1,5krát vyšší úmrtností oproti osobám v manželství, v předcházejících letech však na tom rozvedení byli hůře než ovdovělí,“ uzavírá svou studii Terezie Štyglerová. Dodjeme, že rozvodovost v Česku klesá. Ročně je tak ukončeno přibližně 20 tisíc manželství, tj. pod 40 procent.
Věk při první sexu se u mužů zvýšil, u dívek snížil
Můžeme ještě stručně nahlédnout, co se odehrává mezi chlapci a dívkami před svatbou. Výzkumníci Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s agenturou MindBridge Consulting uskutečnili v roce 2024 reprezentativní průzkum sexuálního chování a sexuálního zdraví v české populaci s názvem Czechsex. Průměrný věk prvního sexu u žen je 17,46 roku, u mužů 18,33 roku. Od posledního výzkumu prováděného v roce 2013 se průměrný věk prvního sexu příliš neliší, snad jen stojí za zmínku, že u mužů se maličko zvýšil, u žen snížil.
V nejmladší věkové kategorii 18–25 let uvádějí ženy průměrný věk prvního sexu 16,63 roku, muži 17,21 roku. Snižuje se i věk prvního sledování pornografie. V nejmladší věkové kohortě je to mezi ženami průměrně ve 14,52 roku a u mužů ve 14,18 roku, přitom v nejstarší věkové kohortě začínaly ženy sledovat pornografii průměrně ve 31,75 roku a muži v 28,41 roku. Většina osob napříč věkovými kategoriemi je se svým sexuálním životem za posledních 12 měsíců spíše spokojena. Naprostá většina lidí preferuje partnerské sexuální aktivity před masturbací.
Podle výsledků průzkumu v Česku nikdy nemělo sex 5,93 % žen a 8,43 % mužů. Z toho ve věkové kohortě 18–25 let jde u mužů o 35,5 %, u žen o 23,5 %.
I mezi nejstarší generací se najdou lidé, kteří nikdy neměli sex. Jedná se o 4 % žen a 2,4 % mužů ve věkové kohortě 65–75 let. Průměrná frekvence sexu s druhou osobou za poslední měsíc vychází u žen 0,71krát a u mužů 0,99krát. Není překvapivé, se s klesajícím věkem se frekvence zvyšuje. Ve věkové kategorii 18–25 let měly ženy sex za poslední měsíc průměrně 1,7krát a muži 1,3krát. U osob, které měly v době průzkumu dlouhodobý partnerský vztah, byla frekvence sexu s partnerem za měsíc průměrně 5,72krát u mužů a 5,63krát u žen.
Pětina mladých se seznamuje on-line
Vynecháme rozbor sexuálních potíží (během života po dobu alespoň několika měsíců 61,9 % žen a 55,1 % mužů), a pohleďme, jak se dnes ženy a muži seznamují. Lidé se nejčastěji seznamují přes přátele (29,6 %), v práci nebo ve škole (20 %) či v rámci společenských aktivit (17,5 %). Přibližně 13,5 % párů se seznámilo online. Nejčastěji se online seznamují mladí lidé (20,7 % v kohortě 18–25 let). S věkem využívání online prostoru pro seznámení klesá, ve skupině 66–75 let se takto seznámilo 4,9 % respondentů.
Ženy mají průměrně 8,6 sexuálních partnerů za život, muži 11,6. V době průzkumu prožívalo dlouhodobý partnerský vztah 73,7 % respondentů. Z nich 26,7 % uvedlo, že mají kromě dlouhodobého partnerského vztahu ještě vztah pouze sexuální.
„Tento rozdíl v počtu partnerů mezi pohlavími, kdy ženy mají průměrně méně sexuálních partnerů než muži, sledujeme dlouhodobě. Může být dán jednak společenským stigmatem, a jednak nevhodně zvolenou metodologií analýzy dat. Podíváme-li se na střední hodnotu našich dat, nejčastěji mají muži i ženy 5 sexuálních partnerů, počet je tedy mezi pohlavími vyrovnaný. Zejména ženy v našem průzkumu udávají více sexuálních partnerů než v minulých průzkumech, což může být dáno zvýšením tolerance společnosti k tématu ženské sexuality,“ vysvětluje Markéta Šetinová z výzkumného týmu.
Zkušenost se sledováním pornografie mělo 78,5 % respondentů, nikdy pornografii nesledovalo 21,5 %. Více zkušeností mají v tomto ohledu muži, z nichž někdy pornografii sledovalo 89,5 procenta. U žen je to pouze 67,6 %. Největší podíl osob, které pornografii nikdy nesledovaly, najdeme ve starších věkových skupinách. V kohortě 55–75 let se jedná o 27,7 %. Největší zkušenost se sledováním pornografie mají lidé ve středním věku. Z nich pornografii nikdy nesledovalo pouze 16,4 procenta.
Dítě plánuje jen 29 % bezdětných mladých lidí
Pozvolna se dostáváme k plodům lásky, jimž se věnoval další výzkum Masarykovy univerzity v Brně. Podle očekávání získalo větší míru tvrzení, že pro naplnění života potřebuje děti žena. V roce 2005 s ním souhlasilo 73 % respondentů ve věku 18–69 let, o šestnáct let později to však bylo už jen 41 procento. V kategorii 18–29 let došlo dokonce k poklesu z 65 % na 22 %. S potřebou dětí pro naplnění života muže v roce 2005 souhlasilo 55 % respondentů a v období 2020–2022 už jen 31 procento. V nejmladší věkové kategorii se míra souhlasu snížila ze 48 % na 19 procent.
V roce 2020 plánovalo mít dítě v následujících třech letech 42 % respondentů, ovšem o dva roky později to bylo jen 30 %. O pořízení dítěte někdy v budoucnu uvažovalo v roce 2020 celkem 58 % dotazovaných a v roce 2022 pouze 51 procento. Z bezdětných mladých respondentů plánovalo v roce 2020 dítě 39 % a v roce 2022 už jen 29 procent.
K největšímu útlumu krátkodobých i dlouhodobých plánů na pořízení dítěte došlo u dotazovaných žijících v domácnostech s příjmy nižšími než 20 tis. Kč na osobu. Záměr mít děti se u nich snížil o 20 procentních bodů jak v horizontu příštích tří let (ze 43 % na 23 %), tak i v neohraničeném výhledu do budoucnosti (z 66 % na 46 %). Záměr pořídit si dítě ochladl i v kategorii lidí se středními příjmy.
A teď už nechte internet internetem a hajdy pod kvetoucí jabloň.