Japonské akcie otočily vzhůru. Co udělá USA? Začala apokalypsa, nebo ne?
Šok na akciových trzích může předznamenat recesi nebo být jen přehnanou reakcí na pár špatných zpráv. Dosud je investoři ignorovali a teď se jim to možná sečetlo.
Známá zkušenost říká, že když trhy rostou a všichni vydělávají, nikdo nechce moc slyšet, že by mejdan mohl taky skončit. Na trh přicházejí stále nové a nové peníze, protože další a další lidé si říkají, že by také měli něco vydělat, když se to povedlo i Novákovým odvedle. Právě v takovou chvíli se zadělává na bubliny, které dřív či později prasknou. Stalo se to teď?
I když signálů o problémech americké ekonomiky, která je pořád ještě určitým hegemonem a určujícím faktorem pro světové akciové trhy, bylo po více, všichni se ujišťovali, že je to pořád dobré. Hlavně proto, že nezaměstnanost byla stále nízká a zkrocená inflace dávala naději na další pokles úrokových sazeb. Že některé akcie byly už hodně vysoko v poměru k ziskům občas někdo komentoval, ale přece jen když všichni chtějí, aby se rostlo, je lepší se přidat k davu než mluvit proti němu. Společné a jednotné myšlení je silná zbraň.
Znepokojivé signály přicházely hlavně z různých indexů, které měří náladu ve službách a průmyslu, objemy zakázek, ceny… vše ukazovalo už na jaře na zpomalení americké ekonomiky. Těžko říct, co se honilo v té které hlavě každého investora či analytika. Nebylo by zajímavějšího svědectví než přímo z centrál velkých brokerů. Kdyby nic jiného, tak ale všichni mohli věřit na další snižování sazeb Federálního rezervního systému. Tedy zlevnění peněz, které by nadzvedlo zisky rozvíjejícím se a tudíž dost zadluženým firmám, a také podnítilo poptávku.
Fed je ale pořád váhajícím střelcem a v pátek přišla nečekaně negativní data z amerického trhu práce. Záměrně „negativní“, ne „špatná“ nebo „tragická“. Nejde o žádnou tragédii, jen nábor nových zaměstnanců v červnu zpomalil a některé sektory dokonce zaznamenaly pokles.
A protože trh má rád jasná pravidla, na která se analytici budou dovolávat, leckdo si vzal zřejmě k ruce tzv. Sahmovo pravidlo. To nemá nic společného s pivním sklem. A možná by se mělo překládat jako pravidlo Sahmové. Jeho autorkou je totiž ekonomka. Říká, že když je tříměsíční klouzavý průměr míry nezaměstnanosti v USA alespoň o půl procentního bodu vyšší než dvanáctiměsíční minimum, máme tu recesi. Což by mělo právě nastat.
Sama autorka ale říká, ať se radši teď nepoužívá. Alespoň podle zpráv na CNBC. Prý má právě teď Fed ještě velkou šanci snížit sazby, a tak ekonomice pomoci. My v české kotlině víme dobře, když se věci dějí špatně, nejsou úrokové sazby samospásné. V Japonsku by o tom mohli psát bezpočet knih a možná i napsali. V USA ale mají údaje a o nezaměstnanosti a pohybu úroků podobný význam jako boží zvěstování.
Ten se někdy přisuzuje i názorům a obchodům Warrena Buffetta. A právě tento nestor a gigant světa investic v jedné osobě nedávno prodal obrovský balík akcií Applu. Zároveň prodával i akcie Bank of America a drží rekordní úroveň hotovosti. Což asi leckoho vede k zamyšlení.
K dobrým zprávám nepatří ani to, že hvězda posledních měsíců Nvidia výrazně zpozdí dodávky své nové řady čipů Blackwell kvůli objeveným konstrukčním chybám. A hned přišly komentáře, že celá Nvidia je bublina.
Těžko říct, kdo uvolnil ten první kamínek, ale v pondělí to šlo jako lavina. Od Asie, kde se otevírá nejdřív, až po USA. Až leckoho muselo napadnout, že mejdan skončil, bublina praskla. Byť propad indexu S&P 500 o 3 % není tak drsný jako japonského o 12 %, je to jasný signál.
Japonské akcie se ale v noci na dnešek zotavily. Evropa při nejmenším zastavila propad, německý index DAX po otevření trhu o pár desetin procenta posílil. Trhem asi budou ze všeho nejvíc zmítat emoce. Kdo chce předvídat, jak to dopadne, může si zaskočit do Tipsportu nebo do Fortuny. Jestli vám někdo říká, že to ví, tak bacha na něj. Každopádně se teď všechny oči budou upínat k Fedu.
