Jak se k uhlí postaví finančníci?
Neklid a nejistota na trhu s energií vrací politiky k jistotám. Tedy k energetice fosilní, nebo-li uhelné. Nebude to návrat trvalý. Uhlí má posloužit jen do doby, než se najdou dodavatelé zemního plynu odjinud než z Ruska a než se vytvoří cesty, kudy ten jiný plyn do Evropy dodávat.
Nejviditelněji nyní couvá Německo. Také proto, že se zbavilo svých jaderných elektráren. Letos odstaví tři poslední, které ještě pracují. Spolkový ministr průmyslu a počasí Robert Habeck si sype popílek na hlavu, neb je také hlavou za Zelené. Couvají ale také mj. Rakousko, Nizozemsko, Velká Británie a zdá se, že ani u nás ještě uhlí tak docela neodzvání. Vláda chystá způsob, jak „klíčové elektrárny“ převzít od ČEZ a jsou mezi nimi i elektrárny uhelné. Nedávno bylo rozhodnuto o prodloužení těžby uhlí v OKD.
A teď je otázka, jak se k tomuto trendu postaví banky a pojišťovny. Měly by odvolat embargo proti „špinavému“ byznysu, které vyhlásily zatím dobrovolně. Tedy – až zase tak moc dobrovolně ne – ekologisté si to na nich dosti hlasitě vynucovali. A také pod vlivem připravované taxonomie Evropské komise, která určí, co ovlivňuje vývoj klimatu a co ne. Otázka tedy zní, zda banky obnoví financování uhelné energetiky a zda pojišťovny pojistí uhelné elektrárny a doly, nebo zda se příslušné firmy budou financovat z jakýchsi fondů na Panenských ostrovech a pojišťovat kdesi na Kypru? Jestli český stát opravdu převezme elektrárny ČEZ, bylo by to vskutku pikantní.
Změna postoje finančního trhu ke klasické energetice je nutná, protože uhlí začíná být velice drahé, provozního kapitálu bude zapotřebí více než kdy dříve. Také bude nutné zainvestovat do modernizace a ekologizace elektráren, protože prodloužení jejich činnosti nebude jen na tuto příští zimu. Nelze nyní předvídat, jak dlouho potrvá, než válka nebo války ustanou a než Rusko a s ním i světový trh s energií začnou být alespoň trochu funkční.
Lze ale předvídat, že poté se přijde na to, že neklid a nejistotu do celého systému vnášejí obnovitelné zdroje.
