Inflační rizika jsou stále silná, ČNB zůstává ostražitá
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém pravidelném zasedání včera ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 procenta.
„Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž 2% cíle. Podle aktualizace prognózy sekce měnové se inflace na přelomu letošního a příštího roku dočasně zvýší. Jádrová inflace nadále setrvává na vyšších úrovních. Bankovní rada vyhodnotila, že zvýšení sazeb na červnovém jednání vedlo prozatím k dostatečnému zpřísnění měnových podmínek. Růst delších úrokových sazeb zároveň vedl ke zpřísnění finančních podmínek. To by mělo přispět ke stabilizaci růstu nových úvěrů. Naopak zesílilo proinflační riziko vycházející z vývoje na komoditních trzích. Na příštím jednání bude bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou a růstem úrokových sazeb,“ napsala ČNB ve svém prohlášení.
Vývojem na komoditních trzích byly jasně myšleny trhy energie. Tam rostoucí ceny přímo, někdy rychleji, někdy se zpožděním, ale vždy ovlivňují míru inflace. Barel ropy se tento týden prodával za 110 USD a motorová nafta v důsledku chybějících rafinačních kapacit zejména v Evropě vede zpracovatele ke zvyšování svých marží a tedy ke zdražování pohonných hmot. Omezené jsou také zdroje zemního plynu, zejména po zkapalněném produktu je vysoká poptávka a opět v důsledku jeho vysoké ceny.
Při zvyšování inflace a při očekávání jejího dalšího posílení rovněž roste cena peněz, tzn. úroků z úvěrů jak pro podniky (provozní financování a hlavně investice), tak pro občany (roste cena hypotéčních úvěrů). To se týká rovněž zmíněných trhů (podmínek) finančních, zejména výnosu státních cenných papírů v celé Evropě.
trvalejšího snížení jádrové inflace je možné dosáhnout pokračováním přísné měnové politiky
„Ceny rostou zejména v sektoru služeb, které jsou podstatnou složkou jádrové inflace. Trvalejšího snížení jádrové inflace je možné dosáhnout pokračováním přísné měnové politiky. Zvýšená dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou rychlým tempem. Roste spotřeba domácností a investice firem. Proinflačně působí stále zvýšený růst cen nemovitostí,“ píše dále ČNB.
Argument ČNB o pracovním trhu je v rozporu s vyjádřením ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky poté, co vláda schválila snížení podpory lidí v nezaměstnanosti. Juchelka toto opatření zdůvodnil mj. tím, že pracovní trh „je stabilizovaný“. Zároveň však míra nezaměstnanosti roste, zvyšuje se podíl dlouhodobě nezaměstnaných a ekonomičtí analytici varují, že pracovní trh „ochládá“.
„Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události, situaci na zahraničních finančních trzích a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi,“ sdělila bankovní rada ve svém prohlášení.
Patrně tím reagovala na rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne zvýšit základní úrokové sazby o 0,25 bazického bodu na 2,5 procenta při míře roční inflace v eurozóně v srpnu 3,3 procenta. „Konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky a inflace by proto mohla zůstat po delší dobu výrazně nad cílovou hodnotou. Dnešní rozhodnutí podtrhuje závazek Rady guvernérů stanovit měnovou politiku tak, aby se inflace ve střednědobém horizontu stabilizovala na cílové úrovni 2 procenta,“ napsala ECB ve své zprávě.
V Česku v srpnu inflace zrychlila z 1,7 na 1,9 procenta, zároveň však hospodářský růst zpomalil ve 2. čtvrtletí meziročně z 2,2 na 1,9 procenta. Ekonomika se tak posouvá do cyklu stagflace. „Hlavním zdrojem růstu ekonomiky zůstává domácí poptávka. Nezaměstnanost setrvává na nízké úrovni. Mzdový vývoj sice nenaznačuje akceleraci, nicméně dlouhodobě nadprůměrný růst mezd přispívá k inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a výrazného zdražování nemovitostí,“ konstatuje stagnaci růstu HDP Bankovní rada ČNB.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Ta se projevuje zejména ve zvýšeném růstu cen služeb, včetně cen bydlení. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané vyšším úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční nárůst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce.
Svá příští rozhodnutí bankovní rada podřídí tomu, aby se dosavadní důsledky konfliktu na Blízkém východě nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání a do mzdových nároků. Domácí ekonomika byla tentokrát vystavena nákladovému šoku za dobrých výchozích podmínek. „Měnová politika zůstává po delší dobu přísná a inflace se více než dva roky nachází u dvouprocentního cíle,“ uzavírá své prohlášení bankovní rada.
„Na tiskové konferenci Aleš Michl ani zjevně nechtěl vyslat silný signál ‚co dál‘. Směrem ke konci roku tak sice zůstává otevřená možnost růstu úrokových sazeb, není však vůbec jistá a vše bude hodně záležet na dalším inflačním tlaku přicházejícím z energetických trhů,“ zhodnotil rozhodnutí a komentáře ČNB Jan Bureš, hlavní ekonom bankovní skupiny ČSOB. „Oproti letní prognóze z domácí scény přišly spíše lehce uklidňující zprávy. Reálný růst HDP lehce zaostává za očekáváním a mzdová dynamika byla výrazněji revidována směrem dolů: na úrovni 6,4 % meziročně tak mzdy nevykazují žádnou zásadní akceleraci. Současně je patrné lehké zvolňování inflace v některých službách (zejména kultura a rekreace) a zvýšené tržní sazby začínají také pomalu působit restriktivně na tvorbu nových úvěrů.“
Podle Miroslava Nováka, hlavního analytika investiční společnosti Citfin, komunikace guvernéra Aleše Michla po zasedání bankovní rady se oproti srpnu téměř nezměnila. „Ostatně i reakce koruny na zasedání ČNB byla minimální,“ konstatuje Novák. „Při detailnějším pohledu však byl podle mě tón guvernéra Michla přeci jen trochu restriktivnější. Konkrétně Michlovu větu, že se bankovní rada bude na příštím zasedání rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb, lze interpretovat tak, že se pravděpodobnost zvýšení sazeb oproti srpnu zvýšila.“
Inflační rizika ale zůstávají silná. Jádrová inflace se stále pohybuje kolem 3 % a růst cen služeb zůstává zvýšený. Silná je také úvěrová aktivita a růst cen nemovitostí. Navzdory tomu a také růstu úrokových sazeb na hypoteční úvěry se objem hypotečních úvěrů letos blíží rekordním hodnotám. „ČNB tak nyní nemůže jakkoliv uvažovat o snižování sazeb a otázkou pro další měsíce bude to, zda současná míra měnové restrikce bude dostatečná,“ zvažuje Miroslav Novák.
Inflační výhledy citovaných i dalších ekonomů nesou příznivé. „Další vyhrocení konfliktu na Blízkém východě přineslo podstatný nárůst cen ropy i zemního plynu, který se postupně propíše nejen do cen energie, ale také do cen potravin. Ty nyní výrazně zlevňují, v příštím roce se však tento trend s vysokou pravděpodobností otočí. Odhadujeme, že inflace v příštích měsících dále vzroste a na začátku příštího roku bude kulminovat mezi 3 a 4 procenty,“ předpovídá Dominik Rusinko, hlavní analytik Patria Finance. V předpovědi míry inflace se téměř shoduje s Janem Burešem z ČSOB.