Hospodářský rozvoj se může ze Západu přesunout do zemí BRICS
Studená válka mezi Západem a sovětským blokem odezněla v 90. letech, netrvalo to ani 20 let, a svět se znovu začal viditelně polarizovat, jen je dnes dělicí čára vedená trochu jinak. A my si budeme muset pro několik dalších desetiletí zvyknout na zcela nové geopolitické a z toho i plynoucí jiné ekonomické uspořádání. Summit států BRICS, který se konal mezi 22. a 24. srpnem, to ukázal zcela jasně. V čem že bude spočívat to nové ekonomické uspořádání? V tom, že v době studené války na Západě bylo dobře a na Východě bídně. V příštích obdobích bude naopak na Západě nevalně a nositelem ekonomického pokroku budou země BRICS. Kdo tedy dnes uvažuje o globálnějších investicích, případně o přesídlení části či všech svých aktivit do zahraničí, měl by tohle mít na paměti.
Západ oslabuje sám sebe
Ale pojďme se na věc podívat podrobněji. Dříve úspěšný Západ se začal utápět v bahně sílících státních intervencí, které ničí efektivitu ekonomik a působí jejich zaostávání. Přitom ale stále na Západě trvá historicky daný pocit ekonomické nadřazenosti, který ústí například v nerozumné zahrávání si se cly a dalšími bariérami vůči rozvíjejícím se zemím, které však mají minimální dopad na tyto země a naopak více postihují právě Západ. (Mimochodem, analogicky protiruské sankce měly tvrdší ekonomický dopad na Evropu než na samotné Rusko.) Západ se tak kvůli stále sílícímu tisku peněz a sílícím zásahům států do ekonomik stále víc topí v ekonomických problémech, které nejen že neslábnou, ale naopak hlavní náraz je patrně stále ještě před námi.
Posledním varováním, že náraz se možná zase o něco přiblížil, bylo pondělní rozhodnutí ratingové agentury S&P Global snížit úvěrové ratingy a zhoršit výhled několika amerických bank. S&P varovala, že slabší ziskovost pravděpodobně „otestuje úvěrovou sílu sektoru“. Jak tomu rozumět? Tak, že prudký nárůst amerických úrokových sazeb zhoršuje likviditu mnoha amerických bank. Vysoké výnosy v konkurenčních úložkách peněz, třeba v dluhopisech, vedou firmy i domácnosti k výběrům vkladů a k přesunu peněz do těchto alternativních úložek. Jen za posledních 5 čtvrtletí došlo k propadu neúročených vkladů u amerických bank o 23 procent. Bankám pak v systému frakčních rezerv chybí peníze a snaží se je získat tak, že prodávají nakoupené cenné papíry. Jenže ouha, ceny cenných papírů padají, takže dokonce i tímto způsobem banky seženou méně peněz, než potřebují. A každý další výběr vkladů je pak víc a víc na hraně, protože banky jej nemají z čeho vyplatit.
Jestliže Amerika zápasí o stav svých bank (a centrální banka Fed nepochopitelně dělá, jako by to neviděla a jako by problém neexistoval), pak Evropa zase válčí o stav svého průmyslu (a potažmo také bank). Především podnikatelská nálada v eurozóně se neustále a celkem svižným tempem zhoršuje. Souhrnný index PMI propadl v srpnu na 47 bodů, nejslabší úroveň od listopadu 2020, kdy jsme byli uprostřed lockdownů. Hlavní brzdou evropské ekonomiky zůstává především zpracovatelský průmysl. A lidé nechtějí utrácet a cítí vysokou míru nejistoty. V takovém rozpoložení stačí malá jiskra, aby situace eskalovala a aby se soudržnost mezi evropskými zeměmi zcela rozpadla.
Plán na vlastní měnu není reálný – zatím
Naproti tomu soudržnost mezi zeměmi uskupení BRICS, kam nyní náležejí Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, stále sílí. Mají totiž společný cíl – vyřadit Západ a zejména dolar z dominantní role v zahraničním obchodě. Lídři zemí BRICS na summitu v Johannesburgu tento týden se rozhodli pozvat do uskupení šest dalších států: Írán, Saúdskou Arábii, Argentinu, Egypt, Etiopii a Spojené arabské emiráty. Přitom o členství v BRICS má podle jihoafrických úřadů údajně zájem zhruba 40 zemí světa, 22 z nich už o přijetí formálně požádalo. Blok tedy sílí a sílit bude a má společný cíl: Přejít v zahraničním obchodě na jinou zúčtovací jednotku než dolar.
I země BRICS mají své problémy, například Čína aktuálně má ohromné problémy s realitním sektorem. Ale ty se nezdají tak hluboké jako stávající nerovnováhy v USA a Evropě. Současně BRICS neustále tvrdí, že prý chce vytvořit společnou zúčtovací měnu krytou zlatem – tady těžko ověřit, nakolik se jedná o reálné plány a nakolik jen o marketing, každopádně pokud by se BRICS podařilo tomuto plánu byť jen přiblížit, mohlo by to ekonomický rozmach tohoto uskupení ještě akcelerovat.
Mezititulky: redakce Světa hospodářství
