ČNB se zachovala konzervativně
Jiří Rusnok, guvernér České národní banky (ČNB), označil vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové o zvyšování úrokových sazeb za nekompetentní. Schillerová už dříve, než ČNB zvýšila základní úrokové sazby o 0,75 proc. bodu, prohlásila, že kroky cedulové banky jsou opatření posouvající nás mezi rozvojové země, že zdraží lidem hypotéky a znesnadní konsolidaci veřejných financí. Ke kritice se připojil i premiér Andrej Babiš, řka, že vysoké úroky podlomí hospodářský růst.
Asi jsme málo nebo příliš pozdě psali ve Světě hospodářství, že regulovaná ekonomika vede k ekonomice nedostatku a nedostatek k inflaci. Také jsme asi málo zdůraznili, že současná vysoká inflace je z velké, možná větší části důsledkem regulací. Události posledních dní to vše jen potvrzují. A jde o regulaci jednak na mezinárodní úrovni (ze strany např. OSN, Mezinárodní energetické agentury, Evropského parlamentu a Evropské komise), tak regulaci tuzemskou (bezvýhradné převzetí závazků EU, schodkové státní rozpočty, dvojí zdanění energie, jednorázové podpory vybraných skupin obyvatel, aj.).
Guvernér Jiří Rusnok se v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce vůči vládní kritice postupu ČNB ohradil slovy: „Za prvé, měnová politika není výlučnou politikou hospodářské politiky. Vedle toho jsou i možná důležitější politiky, jako je fiskální a strukturální. Nevím, jestli fiskální politika převedla také výhybku k rozvojovému světu. Podle mne data o tom nesvědčí. Garantuji vám, že budou sazby zvyšovat i další země, které nejsou rozvojové. Ta slova jsou naprosto nekompetentní. Hospodářskou politiku z 50 možná až 60 procent tvoří i ona.“
Rusnok tedy špatnému vládnutí v jistém smyslu dává váhu při „tvorbě“ inflace 50 až 60 procent. A to jen tomu našemu vládnutí, tuzemskému. Lze-li to tak rozdělit.
Pro neobvykle prudké zvýšení sazeb hlasovalo 5 ze 7 členů bankovní rady. Dali tím dost zřetelně najevo, co si mimo jiné myslí o konsolidaci veřejných financí při rozpočtu s plánovaným schodkem 370 mld. Kč na příští rok.
Pod regulační tlak se dostává i finanční sféra. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se ještě před několika týdny zabývala otázkou, zda by ECB neměla omezit výkup dluhopisů pouze na ty od „zelených“ firem. Aktivisté a politici v EU i v OSN vyzývají ostatní centrální banky, aby svou politikou podporovaly klimatické cíle. Komerční banky a pojišťovny jsou tlačeny k ukončení financování a pojišťování „špinavého byznysu“, a skutečně tak činí.
Náhle jsou finančníci postaveni před rostoucí inflaci, která proudí světem nikoliv „rozvojovým“, ale světem velmocí: EU (a hlavně Německo a Rakousko), USA, Čína, střední a východní Evropa… A náhle si s touto druhdy základní úlohou měnové politiky nevědí rady. Nebo tápají, jestli vůbec mohou…?
