Čínu začne ohrožovat stárnutí! Kam se ale hrabe na nás

Asi nezbude, než posílit pracovní morálku. Foto: SH, rop

Číně se na cestě k postavení světové velmoci objevuje jedna zásadní překážka – stárnutí obyvatelstva. Bohužel, v některých parametrech je menší než v Česku.

Čínská lidová republika se brzy bude potýkat s vážným problémem stárnutí, a dokonce i úbytku obyvatelstva. Podle webových stránek amerického časopisu Forreign Affairs přitom její zkostnatělé vedení, stále více orientované na moc v rukou jediného muže, nedokáže na tuto změnu efektivně reagovat. Pohled na čísla ale mj. ukazuje, že pokud jde o problém se stárnutím, jsme na tom u nás už teď výrazně hůř.

Stoupá podíl lidí starších 65 let

Podle autora článku je hlavní potíž země na venkově, kde už dnes dosahuje podíl lidí starších 65 zhruba 17 %, zatímco ve městech je to výrazně méně. Při podobné délce dožití dosahuje tentýž ukazatel v Česku zhruba 20 %. Přesto se mnozí stále tváří, že žádný problém nemáme.

Po pravdě, není to úplně srovnatelné. Záleží na kontextu. Český penzijní systém je rozvinutý a štědrý. V Číně se naopak s ekonomickými změnami teprve proměňuje i společnost. Ta městská by ráda nějaké ty svobody a jinou úroveň blahobytu. Vždyť to není tak dávno, co starší lidé neměli v Číně právo na lékařskou péči.

Především však autor Carl Minzer, mj. profesor Fordham Law School předpovídá, že do poloviny století bude mít Čína až o 200 milionů lidí méně než dnes. „Současně bude střední věk neustále stoupat z 38 let v roce 2020 na přibližně 50,“ dodává.

do poloviny století má mít Čína až o 200 milionů lidí méně než dnes

Onen úbytek lidí může znamenat vážný problém pro domácí poptávku i možnosti extenzivního růstu. Protože prostě bude méně pracovních sil.

Zrovna v Asii se už řada zemí naučila dělníky dovážet. Což není jen otázka bohatých zemí Arabského poloostrova, ale třeba i jihovýchodu kontinentu. Carl Minzer se ale domnívá, že vedení Číny je tak nepružné, že se situací nic moc dělat nedokáže. Příčinu vidí mj. v utužování politiky vlády jednoho muže, tedy nejvyššího představitele země Si Ťin-pchinga. Který se spíše než na dovoz dělníků bude soustředit na zastavení demografického „šednutí“ společnosti. Úspěch ale autor neočekává.

Ať už se to bude vyvíjet jakkoliv, je zjevné, že ekonomický výkon i sociální stabilita Číny jsou pro svět významné. Můžeme se škodolibě usmívat, že konkurent demokratického světa, jehož společenské zřízení a porušování lidských práv se nám nelíbí, má problémy. Jenže Čína je pro prosperitu Asie stejně důležitá jako kdysi Japonsko. A hlavně je významným dodavatelem pro celý západní svět. Dnes dokonce i odběratelem.

Podle šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové navíc bude ve světě narůstat nestabilita tak, jak se bude ekonomika dělit na dva bloky soustředěné okolo dvou velmocí. Ačkoliv nenapsala jmenovitě žádné země, je evidentní, že těžko může myslet někoho jiného než USA a Čínu.

Co by dlouhodobé zpomalení nejsilnější asijské ekonomiky znamenalo, se můžeme jen dohadovat. A to i z hlediska geopolitiky. Ale že je to důležité a zatím se o tom moc nemluví, toť věc nepochybná.