Ceny pohonných hmot rostou. Ukazují, že uklidnění nás nečeká
Ceny pohonných hmot v Česku rostou. Se zvýšením daně u nafty se veze i benzín, podle ČTK zdražil za týden o 59 haléřů, v průměru na 39,24 Kč za litr. Nejde však jen o trik rafinérií. Může za to zřejmě i zdražující ropa. Přestože poptávka po ní by neměla být kvůli slabému oživení v Číně nic moc, omezení těžby ze strany OPEC+ žene ceny nahoru. Ukazuje to, nakolik se teď pohybujeme ve světě ovládaném nabídkou. To samé platí u energií a kdo ví, jak to bude u potravin.
Samozřejmě, každý student ekonomie by zařval, co je to za nesmysl. Tedy aspoň v minulosti. Protože cenu určují obě strany. Bez poptávky by se nabídka mohla klidně zbláznit. Ale ještě před pár lety bylo všeho dost. Cenu spíš určovala strategie obchodníků a samozřejmě i náklady, pod něž nešlo jít.
Covid, nebo spíš restrikce, a hlavně ty čínské, narušily dodávky zboží do Evropy. Přišel nedostatek. Válka na Ukrajině přinesla nedostatek plynu a omezení u ropy. S narušením vývozu pšenice se svezl nejeden mlýn a nejeden dominantní pekař. Přestože zpracovávali zásoby z minulé sklizně, ceny šly neuvěřitelně nahoru. Kdo by si dovedl dříve představit, že obyčejný bochník chleba bude stát přes 40 korun?
Ceny potravin jsou teď na minimech, ale čeští producenti a obchodníci nezlevňují. Zákazník to zatím dává, tak co? Jenže jsou tu i oblasti, kde není situace daná jen hamižností prodávajících. Především u energií. Leckdo se teď uklidňuje, že to nejhorší je za námi. Jenže jakmile začne na podzim stoupat poptávka, znovu se ukáže, zda je kapacit na výrobu dostatek či nikoliv. A ti, kteří se pohybují v energetice se zpravidla domnívají, že ne.
Leckdo se teď uklidňuje, že to nejhorší je za námi
Poptávka může být o něco vyšší nebo nižší než v předchozích letech. Ale klíčové je odstavování elektráren v Německu, nestabilita obnovitelných zdrojů, zastarání jaderných zdrojů ve Francii (že je zrovna teď země čistým vývozcem, na tom moc nemění) a řada dalších faktorů na straně nabídky. Přičem rozvoj elektromobility a opouštění plynu u topení by měly poptávku ještě navýšit.
U ropy je to podobné. Prostě se OPEC nebo OPEC+ v čele se Saudskou Arábií dohodne na snížení těžby, a ani očekávaná rekordní těžba v USA to nezachrání. A je samozřejmě otázkou, co udělají dlouhodobě ceny potravin v reakci na prodlužující se válku na Ukrajině a odstoupení Ruska od obilné dohody.
Aby toho nebylo málo, tak pro Česko může všechny dovozy ještě zdražit oslabující koruna. Což už do poptávky nepatří, ale nelze to pominout.
Šéfredaktor Světa hospodářství Jan Ferenc zde před časem začal psát o ekonomice nedostatku. Bohužel, přestože růst cen zpomalil – výrobních i spotřebitelských – tento strašák zde hlavně u energií pořád trvá. Pořád jsme na rozbouřeném moři. Pokud jde o Evropu, tak navíc v situaci, kdy nemáme v ruce asi ani jedno kormidlo. Pokud jsme v něčem jakž tak soběstační, tak snad u některých druhů potravin. A to vše v situace brutálně napjatých rozpočtů.
K tomu hrajeme třetí housle ve světě inovací a podle různých průzkumů se velké části lidí od covidu už nechce pracovat. Regulace přituhují… Je fajn, že se zaměstnavatelé spojili, aby řekli nahlas, že je zle. Ale kde vzít návod na zlepšení…?
P.S. Jen tak pro pořádek: Nafta podle ČTK za poslední týden zdražila o téměř dvě koruny na 36,71 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražení u nafty zhruba odpovídá očekáváním v souvislosti se zvýšením spotřební daně.
