Čekání na levnější peníze trvá. Zázrak se nestane, ceny neklesnou

Foto: Miloslav Hamřík z Pixabay

Inflace je stále silná, takže sazby nesundáme. Ale po Novém roce by mohla klesnout až ke dvěma procentům. Jak se v tom sakra vyznat?

Do hlavy a do melounu nevidíš, říká se. Můžeme jen spekulovat, proč centrální bankéři drží úrokové sazby v okamžiku, kdy leckdo čeká na jejich snížení. Ale můžeme si aspoň shrnout fakta.

1. Centrální bankéři vždy pracují s tím, že jejich opatření mají dopad až po delší době. Opakuje se to často, tak proč s tím otravuji znova. Protože všichni sledují, jaká je inflace teď. Samozřejmě to předznamenává i co bude dál. Teď ale mohou do prognóz vstupovat další faktory.

2. První otázka, kterou si mnozí pokládají už delší čas, zní: jak dopadne tato zima z hlediska cen energie? Plynu prý je v zásobnících dost, ale co elektřina? Stále více domácností přechází na tepelná čerpadla, samozřejmě zima ovlivňuje i potřeby firem na vytápění a svícení. Možná budeme překvapeni, protože obrovské množství domů se vrací k pevným palivům. Na druhou stranu nelze přehlédnout růst regulované složky cen.

Jenže je to ještě jedna věc. A sice válka, která stále hrozí přerůst teritorium Izraele a Palestiny. Co udělá s cenami plynu a co také s cenami ropy? Írán je svými postoji a podezření z financování Hamásu i Hizballáhu skoro zralý na sankce. A je to třetí největší producent plynu na světě. Přičemž Rusko už pod sankcemi je. Anebo se někdo z arabského poloostrova sám rozhodne vytrestat západ a přiškrtí kohout.

Těch rizik je najednou zase nějak moc. A jen tak mimochodem prý začínají růst ceny domů, bytů a parcel. To prý je tam proto, že bychom museli podrobně zkoumat, jak velkými obchody a v jakém regionu je podloženo to i ono číslo. Poněvadž se moc neobchoduje. Ale prodávající asi nechtějí doplatit na situaci, takže kdo chce nakupovat, musí čekat nebo jít na cenu, která se mu nelíbí.

3. Ten pád ke dvěma procentům v prvním čtvrtletí příštího roku půjde z velké části za vysokou srovnávací základnou minulého roku. Což neznamená, že inflace nezpomalí. Ale proto nemůže být pokles tak rychlý. Inflační rizika mohou přetrvávat. Kromě už zmíněných, vyplývajících mimo jiné ze stavu evropské energetiky, to bude určitě další tlak na růst mezd. Každopádně ceny budou růst pomaleji, ale ve většině případů neklesnou.

ceny budou růst pomaleji, ale ve většině případů neklesnou

Na rozdíl do čekání na Godota, tady to finále jednou vyústí v to, že se dočkáme. Sazby dolů půjdou. Možná už za měsíc, nebo dva. Ale nebude to samospásné. Trochu se uleví tomu, komu zrovna bude končit fixace hypotéky. Trochu se uleví malým firmám, které nepřešly na financování v eurech. Samozřejmě na druhé straně okamžitě půjdou dolů sazby na spořicích účtech.

Pokles nebude rychlý a nebude k nule. Období kladné ceny peněz asi přetrvá. Nevyřeší se tím problémy s nedostatkem energie, neskutečnou přeregulovaností evropské ekonomiky, nastavení všeho včetně cen a požadavků státu na to, že lidé se vlastně mají dobře (což tak trochu přestává platit), neživotaschopnosti jednotných politik a vymírání kontinentu. A to je jen pár z celé řady problémů. Takže to čekání na Godota se může naplnit nikoliv tím, že sazby neklesnou, ale že průšvih bude i pak trvat.