Bez zkrocení cen tuzemské energie devastující inflaci v ČR nezvládneme

Sílící inflace a rostoucí ceny energií vyvolávají nejen neklid mezi spotřebiteli. Pomalu ale jistě roste také zásadní nervozita v českém podnikatelské prostředí. Jako první z významných podnikatelských sdružení se 20. dubna ozvala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Vyzvala vládu ČR, aby přijala okamžité řešení neudržitelného nárůstu cen elektrické energie, plynu a pohonných hmot jejich zastropováním.

Podepsané firmy v asociaci varovaly, že tuto situaci po covidovém finančním vyčerpání rezerv nejsou schopny ustát další měsíce. Zvažují proto uzavření provozů a ukončení činnosti. Situaci je třeba řešit okamžitě, než se projeví tragickým nárůstem nezaměstnanosti a ztrátou výkonnosti celé ekonomiky, tvrdí signatáři. Podle jejich konstatování jsou počátkem všech zřetězených problémů ceny energie. V případě elektřiny i plynu jsou podniky na rozdíl od domácností mnohem méně chráněny fixními kontrakty a mnohem více exponovány tržním cenám. Zatímco za uplynulý rok vzrostla tržní cena elektřiny zhruba třikrát a rostla postupně, u plynu je na čtyřnásobku již od loňského září a krátkodobé výkyvy ji během této doby dokázaly vyhnat i na desetinásobek. Na rozdíl od domácností navíc firmy nepocítí u plynu „letní úlevu“. Pekaři, restaurace a jiné drobné podniky budou muset spotřebovávat plyn i v létě. Vysoké ceny se jich proto dotýkají mnohem více, a dále se propisují na zdražování pro spotřebitele. Tím dále zvyšují inflaci a nutí Českou národní banku dále zvyšovat úrokové sazby, což ztížením dostupnosti úvěrů zase podvazuje ekonomiku.

ČEZ si dělá jen to, co maximalizuje EBITDA, na níž jsou navázány odměny vedení.

Sazba za jistič stoupla o čtvrtinu, DPH o třetinu

Přidejme fakta z českého trhu s elektřinou. Například, jak se vyvíjí nejprodávanější sazba D02d v ceníku ČEZ Prodej a při ČEZ Distribuci s celkovou roční spotřebou 2500 kWh a jističem 3x25A včetně. Meziročně vzrostla o 32,3 % na 19 793,60 Kč. V přepočtu na spotřebovanou elektřinu tak stojí 1 kWh elektřiny v tomto tarifu 7,92 Kč. To je v podstatě totéž, kolik stojí nejprodávanější sazba elektřiny v Německu, jehož prozelená vláda dnes ulehčuje spotřebitelům přenesením části podpory výkupních cen z OZE na státní rozpočet. Ale ďábel je vždy skryt v detailu. Samotná cena silové elektřiny meziročně v této sazbě v ČR stoupla o 83,5 %, druhou nejvýše rostoucí položkou se stala sazba za jistič, tedy instalovaný příkon, která vzrostla o 23,4 procenta. Také příjem státu ve formě DPH se meziročně zvýšil o 32,3 procenta. Jen kosmeticky se o 1 procento snížila cena za distribuci, která je ale dlouhodobě pro produkci jaderné elektřiny (34 %) s 31 % druhou nejziskovější položkou v EBITDA společnosti ČEZ. Jak vidno, ani v této oblasti státní regulace nefunguje, protože distribuční marže jsou nepochybně neúměrné.

Tabulka: struktura ceny elektřiny na jaře 2022 na modelovém příkladu sazby D02d dle ceníku ČEZ Prodej na území ČEZ Distribuce, roční spotřeba 2500 kWh, jistič 3x25A včetně

Položka Cena za rok 2022 Meziroční rozdíl
Regulovaná složka    
Distribuce elektřiny     4083,90   -1,0 %
Jistič     1644 Kč +23,4 %
Systémové služby       283,8 Kč  + 7,3 %
Podpora výkupu z OZE     1237,50 Kč     0
Činnost operátora trhu         50,40 Kč    +7,4 %
Daň z elektřiny         70,75 Kč     0
Neregulované složky
Silová elektřina     7800 Kč  +83,5 %
Fixní měsíční sazba     1188 Kč  +11,2 %
DPH     3435,30 Kč  +32,3 %
Celkem za rok 2022 19.793,60 č  +32,3 %

 

Šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý se potázal se zlou, když se pokusil dotknout hájemství největšího českého výrobce energie, společnosti ČEZ, odpovídající za 80 % české energetiky. Český stát v ní prostřednictvím Ministerstva financí ČR drží bezmála 70 % akcií. Ale zatím se zdá, že vedení ČEZ si s odvoláním na nutnost dosahovat maximálních zisků pro své akcionáře dělá jen to, co maximalizuje EBITDA, na níž jsou navázány odměny vedení. Bez ohledu na to, zda je česká energetika stabilní a bude mít dostatek elektřiny a tepla.

V reakci generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš poslal V. Dlouhému dopis, v němž mu pohrozil zrušením spolupráce s komorou a zastavením jejího financování. Dopis získal a pasáže z něho přetiskl Deník N a ozdobil ho titulkem „Váš tón musím odmítnout“, řečeno tedy šéfem ČEZ na adresu Vladimíra Dlouhého. Klíčový svaz průmyslu a dopravy se k neúnosným cenám energie dosud oficiálně nevyjádřil. Jeho prvním místopředsedou je Daniel Beneš a jím řízený ČEZ přispívá na činnost svazu významně finančně.

Pomiňme neuvěřitelnou aroganci šéfa ČEZ Beneše (jako kdyby snad finančně podporoval HK ze svých soukromých prostředků), která dává vzpomenout na někdejší výrok někdejšího předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga, který prohlásil, že ČEZ (za šéfování Martina Romana) prý „financoval“ všechny tehdejší strany Poslanecké sněmovny ČR. Jde přeci skutečně o to, zda česká elektřina vyráběná za české náklady z českých technologií má být českým podnikům a domácnostem prodávána za německé ceny? To na jedné straně umožní tuzemským energetickým podnikům maximalizovat zisk, na straně druhé to devastuje celé národní hospodářství.

Ze soustavy zmizí pětina stabilních zdrojů

Zde je třeba připomenout také zásadní politiku ČEZ, který v květnu 2021 oznámil svou zelenou strategii, spočívající v omezování stabilní výroby elektřiny z uhlí a v přechodu na novou obří kapacitu solárních elektráren (FVE), jichž chce ČEZ do roku 2025, samozřejmě s podporou dotací, postavit 1,5 GW a do roku 2030 dalších 4,5 GW.

Dne 15. února 2022 zveřejnila 100% státní akciová společnost ČEPS, která odpovídá za stabilitu dodávek elektřiny v každé sekundě roku a harmonizuje výrobu se spotřebou, svou novou analýzu vývoje českých zdrojů elektřiny. Jak v analýze ČEPS konstatoval, už v roce 2025 bude na základě současného vývoje ČR potřebovat 10 % spotřeby elektřiny dovážet. Připomeňme si, že dosud více než 10 % z vyrobené elektřiny ČR vyváží. Takže za tři následující roky hrozí z výroby elektřiny zmizet celkem pětina ze stabilních zdrojů! Tato analýza přitom u odborné veřejnosti či u vládních expertů žádnou pozornost zatím neprobudila, natož aby vyvolala obavy. Což by ve skutečnosti opravdu měla. Za kolik a odkud elektřinu budeme dovážet, když už teď je Česko z 98 % dováženého zemního plynu (cca. 8,7 mld. m3) odkázáno nepřijatelně na ruský plyn?

Elektřina jako iniciátor inflace

Covidová pandemie a její (nejen) hospodářské nezvládnutí vládou premiéra Andreje Babiše napumpovala do ekonomiky stamiliardy korun na dluh. Před devíti měsíci nastoupila energetická krize, na jejímž rozpoutání má významný podíl strategie šéfa Kremlu Vladimíra Putina, který chce cíleně destabilizovat celý Západ. Ruská agrese proti Ukrajině energetickou krizi ještě zesílila. Její iniciací však byla politika zelené tranzice Evropské unie jménem Green Deal, která v plnění ideologie záchrany planety před údajným nepřijatelným růstem teploty kvůli emisím CO₂ vsadila na tzv. obnovitelné zdroje. Jejich nestabilní a přerušovanou činnost ovšem musí v době, kdy nefouká vítr a nesvítí slunce, suplovat „náhradní“ emisní zdroje, v konceptu řady zemí v čele s Německem poháněné ruským zemním plynem. Raketový růst cen elektřiny v důsledku politické objednávky nedostatečných a dotovaných zelených technologií je klíčovým iniciátorem inflace, která se pak oprávněné mění na pojem „greenflation“.

Graf: Struktura rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti v Německu

 

Dosavadní šéf HK Vladimír Dlouhý má ambici převzít po Jiřím Rusnokovi post guvernéra ČNB. Připomeňme, že hlavním úkolem centrální banky je stabilizovat měnu, což v inflaci znamená dvouprocentní  růst spotřebitelských cen. Už nyní si Dlouhý uvědomuje, že pokud se nepodváže inflace v její podstatě, tedy v českých podmínkách v růstu cen elektřiny, pak se jeho nové poslání může změnit v noční můru a v „mission impossible“. Další možný růst úrokových sazeb ČNB, které nyní už jsou na 5 procentech, samozřejmě podvazuje ekonomický růst s ohledem na pochopitelné tlumení úvěrů pro podniky i domácnosti.

Česká vláda premiéra Petra Fialy správně nechce rozdávat peníze na dluh všem, koho energetická krize zasáhne. Musí ale sáhnout po podstatě a příčině inflačních podnětů. A tím je nepochybně cena elektřiny. Přece lékaři nemohou neustále cpát do těla pacienta s infekcí antibiotika, dokud třeba nezjistí, že na vině je zkažený chrup… Zpráva deníku Právo nicméně ukazuje, že máme naději něco s cenami elektřiny a tedy i inflací udělat: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR prý skutečně uvažuje o zřízení státního dodavatele elektřiny.

Autor vystudoval FFUK a postgraduálně MBA studia ekonomiky a managementu. Dříve působil např. jako zahraniční zpravodaj, šéfredaktor a ředitel ČTK, tiskový mluvčí Škody Auto a MPO. Nyní pracuje jako konzultant mj. v autoprůmyslu a je mluvčím think tanku Realistická energetika a ekologie.