Alternativní historie: kdyby válka nebyla a Rusko by zavřelo plynovody

Jen co finský parlament schválil záměr vstoupit do NATO, Rusko mu ukončilo své dodávky plynu. Moskva již dříve varovala, že pokud se Finsko rozhodne vstoupit do NATO, přijde s „odvetnými kroky“.

Loni v červenci, těsně před dokončením plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, probíhala intenzívní jednání mezi Německem a USA ohledně sankcí, které Spojené státy americké na tento plynovod uplatňovaly. Tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová dosáhla dohody s americkým prezidentem Joe Bidenem, že se plynovod dokončí a zprovozní. Ale s tím, že kdyby Rusko použilo dodávky plynu jako politickou zbraň (nebo podniklo další agresivní kroky vůči Ukrajině), „…přistoupí Německo k opatřením na národní úrovni a bude se zasazovat o účinná opatření včetně sankcí na evropské úrovni s cílem omezit ruské exportní kapacity v energetickém sektoru“.

Dnes je vše jinak a hůře. Rusko útočí na Ukrajinu vojensky, tam jde o život. Dále na západ bojuje právě energií. Ukončilo dodávky plynu Bulharsku, Rumunsku a Polsku za to, že nechtějí platit tak, jak si Gazprom navzdory platným smlouvám nadiktoval. A teď tedy zavřel kohoutek i Finsku. Za to, že se bojí zůstat neutrálním státem.

Dějiny nemají rády taková ta různá „co by kdyby“, ale malý myšlenkový experiment si dopřejme. Že by jako nebyla horká válka, ale vše ostatní by běželo podobně, jako ve skutečnosti. Tedy že by Rusko usilovalo o odtržení a uznání separatistických republik, připojilo si Krym a usilovalo o „denacifikaci“ a faktickou ztrátu suverenity zbývající Ukrajiny. Finsko by si schválilo záměr vstoupit do  NATO. To vše by se odehrávalo v rovině politických a obchodních jednání mezi Ruskem, evropskými zeměmi a USA, případně na půdě OSN. Podle aktuálních výsledků jednání by pak Gazprom přivíral plynové kohouty. Putin by své požadavky a stanoviska podporoval energetickými manipulacemi.

Tu by nastal čas „přistoupit k účinným opatřením“ proti takovému jednání. Jak by to asi vypadalo? V současnosti se podobná úvaha rozplývá ve válečné vřavě. Evropské země podporují Ukrajinu vojensky i humanitárně, proti Rusku už dávno funguje pět sankčních balíčků. Ale o šestém, jenž obsahuje sankční ukončení dovozu ruské ropy, ještě není rozhodnuto, ač obsahuje výjimky pro některé státy. O ukončení dovozu zemního plynu se zatím v EU mluví jen nesměle, odborníci to označují za projekt na několik příštích let. A podle informací agentury Bloomberg si už 54 dovozci ruského plynu otevřeli účty u Gazprombank.

Obchodní a infrastrukturní provázanost Evropy s Ruskem je hodně hluboká a je pochopitelné, že vše nejde tak snadno a hned, jako otočit kohoutkem. Ale loni v červenci, když Angela Merkelová přesvědčovala Joe Bidena, to se slibovalo snadno.