Markéta Šichtařová

Důvěra v příští ekonomický vývoj se mezi spotřebiteli zhoršuje v celém vyspělém světě. Je to rozpor: Reálná ekonomická data sice naznačují obstojný obrázek, ale důvěra spotřebitelů tomu neodpovídá. Rok 2026 začíná ve znamení ekonomické nejistoty.

USA jsou v rozpočtovém provizoriu. Dluhová bomba ale tiká ve Francii, jejíž úvěrová důvěra klesá. Trend je akceptován v celé EU.

Pod povrchem východoafrické Ugandy se nachází zhruba 31 milion tun zlaté rudy. Pokud by raketově stoupla nabídka zlata, jeho cena by musela padat dolů. Mají investoři vyndávat zlato ze sejfů a odprodávat? Tak horké to nebude.

Kurs koruny by měl být někde kolem 18,14 Kč/USD, nikoli na aktuální hladině kolem 21,23 Kč/USD. Česká měna je tak podhodnocena vůči dolaru o 14,6 procenta. Krátkodobé technické tlaky jdou i nadále proti koruně.

Zatímco čeští statistici jásají nad meziročním růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 2,4 %, zbytek Evropy se potácí v chronické ekonomické nevýkonnosti. Růst je financován přerozdělením, nikoliv tvorbou nových hodnot.

Bez velkého kapitálu se nedá vytvořit velká Amerika. Snad proto chce Donald Trump důrazně zdanit investory. Bílý dům začíná připomínat Kocourkov.

Není to jen byrokracie, proč bude Evropa stále víc technologicky zaostávat. V energetice Evropa nebude nabízet podmínky, aby tu velké společnosti v budoucnu dokázaly fungovat. Občasné zdroje energie pro ně nejsou funkčním řešením.

Důležité je, aby Česká národní banka byla vedena správným mixem jestřábů a holubic. V jednoduchosti jestřábům se více zamlouvají vyšší úrokové sazby a holubicím ty nižší. Česká národní banka nepřijde o holubici, ale brzy ji opustí Holub.

Inflace v červnu byla dvouprocentní, ale podle Eurostatu 2,5 procenta. Český statistický úřad míru inflace snižuje pomocí finty zvané "imputované nájemné". Na vlastní peněženku ucítíme mnohem rychlejší znehodnocování kupní síly české koruny.

Při našem vstupu do EU mělo 100 % členských států eurozóny vyšší rating od S&P než ČR. Nyní je to 30 procent. A náš rating s národní měnou je stejný, jako hodnocení Francie.

Každý další ekonomický výhled je většinou kapku horší, než jemu předcházející prognóza, ale v poslední době to již opravdu tahá za uši. To, co zhruba od počátku lockdownů pozorujeme, je rozpad ekonomických vztahů jako důsledek ideologicky motivovaných systémových, strukturálních změn v evropské ekonomice.

Zavádění elektronického eura můžeme přirovnat k zavádění Green Dealu; také tehdy většina lidí měla jen vágní povědomí o tom, že se chystá jakási evropská úmluva za účelem „zlepšení životního prostředí“. Také v případě přípravy digitálního eura dnes málokdo umí dohlédnout důsledků.