Lukáš Novák
Autor je prorektorem Vysoké školy kreativní komunikace v Praze. V minulosti působil mimo jiné jako rozhlasový moderátor či zástupce ředitelky na základní škole.
Vysoké školství – stát ve státě, který by měl být garantem morálních hodnot, principů rovnosti a producentem elit (srovnání s Vatikánem se přímo nabízí). V poslední době však terciární vzdělávání nenastavuje pomyslné zrcadlo, ale spíše se samo stává odrazem vidění světa prizmatem politiky.
Dlouhé období pandemie koronaviru poznamenalo chod byrokratického aparátu jednoznačnou snahou vše (vy)řešit legislativně, a hlavně rychle – Lex Ukrajina jest toho jasným dokladem.
Společnost, posílena iluzí úspěchu, je připravena na zásadní reformu vzdělávacího systému a digitální gramotnosti. Zdá se, že jsme konečně získali pádné argumenty a dostatek podkladů z nespočtu výzkumů a atestů hrazených státní kasou. Je tomu skutečně tak?