Zaměstnavatelé přebírají hlavní roli v penzijním spoření
Možnost čerpat pravidelný příspěvek na penzijní spoření nabízí svým zaměstnancům 80 % českých společností. Nejčastěji ve výši 500 až 1 000 Kč měsíčně. Tento benefit však čerpá jen šest z deseti jejich zaměstnanců. Ukázal to průzkum KB Penzijní společnosti, uskutečněný ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů ČR a Svazem personalistů ČR.
„Neustále hledáme způsoby, jak Čechy motivovat ke spoření na budoucnost. Upozorňujeme na státní příspěvky i možnost odpočtu vlastních příspěvků klientů z daní. Trochu se ale zapomíná na to, jak důležité jsou právě firmy. Proto nás zajímalo, do jaké míry se do systému zapojují a zda jsou jejich příspěvky cestou ke zvýšení zájmu lidí o penzijní spoření,“ vysvětluje členka představenstva KB Penzijní společnosti Jana Petrovská. „Jen ve 12 % oslovených firem si nechává na své penzijní spoření posílat příspěvek 90 procent až 100 procent zaměstnanců. Ve většině podniků je reálné čerpání tohoto benefitu výrazně nižší. U čtvrtiny dokonce pod 40 procent. To je hodně málo. Stává se, že lidé o tomto benefitu nevědí, nebo si nedokážou spočítat, o kolik peněz v dlouhodobém horizontu přicházejí.“
Dokládá to i statistika KB Penzijní společnosti. Penzijní spoření má u ní zhruba 330 tisíc ekonomicky aktivních Čechů, jen 37 % z nich ale chodí na účet kromě vlastních peněz také příspěvek od zaměstnavatele. A to navzdory tomu, že příspěvek na penzijní spoření je druhý nejčastěji nabízený zaměstnanecký benefit po stravenkách.
Při hlubší analýze získaných dat se ukázala pozitivní korelace mezi výší příspěvku a počtem lidí ve firmě, kteří ho čerpají. Vyšší příspěvek motivuje zaměstnance k tomu, aby si penzijní spoření založili a peníze si spořili. Potvrzují to i zkušenosti zaměstnavatelů. „Ve skupině Cemex v ČR využívá 100 % našich zaměstnanců příspěvek na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo DIP. Z našich dat vyplývá, že 98 % zaměstnanců využívá příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, zatímco 2 % zaměstnanců preferují příspěvek na DIP. Skupina Cemex podporuje budoucnost svých zaměstnanců v nadstandardní výši 1600 Kč měsíčně,“ říká Lenka Pávová, ředitelka HR v Cemex.
Doplňkové penzijní spoření se dá založit s vlastním příspěvkem účastníka od 100 korun měsíčně. Když s tím začne ve 30 letech, v 65 letech bude mít uspořeno 846 600 korun. Pokud by si ukládal 500 Kč, získal příspěvek zaměstnavatele 1000 Kč měsíčně a příspěvek od státu, ve výsledku může mít při odchodu do důchodu 1 231 428 korun.
„Kouzlo penzijního spoření je v jeho dlouhodobosti,“ zdůrazňuje Jana Petrovská. „Začít je třeba v co nejmladším věku. Zejména když na penzijko přispívá zaměstnavatel, má smysl začít spořit i pouhou stokorunu, pokud si víc nemůžete dovolit. Postupem času pak příspěvek navýšíte podle aktuálních možností a ke svému penzijku získáte navíc státní příspěvek. Za 30 až 40 let bude výsledkem velmi solidní finanční polštář na dobu, kdy už nebudete pracovat.“
Cílem samozřejmě je, aby si lidé na budoucnost odkládali co možná nejvíce a spořili dlouhodobě. Příspěvky v podobě zaměstnaneckých benefitů tomu mohou významně napomoci. „Firmy o výhodách penzijka většinou vědí a považují je za motivační. I když ale 80 % z nich svým lidem příspěvky nabízí, stále je tu velký potenciál ke zlepšení komunikace s cílem zapojit do systému penzijního spoření další zaměstnance. Z průzkumu navíc vyplývá, že jsou firmy ochotné příspěvky i zvyšovat, pokud o ně bude větší zájem. V dotazníkovém šetření to jako předpoklad ke zvýšení či zavedení příspěvků na DPS uvedlo 86 % z nich,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR. „Příspěvky na penzijní spoření jsou mezi oslovenými firmami druhým nejčastěji poskytovaným benefitem hned za příspěvkem na stravování. V rámci škály nejrůznějších benefitů je tento jedním z nejsmysluplnějších.“
Příspěvek na penzijní spoření je pro zaměstnavatele plně uznatelný náklad. Do 50 tis. Kč na osobu a rok neodvádí ani zdravotní a sociální pojištění. Podobně ani zaměstnanec neodvádí do stejné výše příspěvku pojistné, ale ani daň z příjmu.
Cílem je, aby si lidé na budoucnost odkládali co možná nejvíce a spořili dlouhodobě. Příspěvky v podobě zaměstnaneckých benefitů tomu mohou významně napomoci. „Firmy nejsou jen pasivními plátci benefitů,“ říká Jana Petrovská. „Jsou hybnou silou, která dokáže proměnit daňovou úlevu v dlouhodobou finanční jistotu pro tisíce Čechů. Jde o spolupráci státu, firem a jednotlivců, která se v konečném důsledku promítá v lepší kvalitě života po skončení aktivní kariéry občanů České republiky.“
Doplňkové penzijní spoření (DPS) s původním penzijním spořením má už jen málo společného. Je to forma dlouhodobého spoření na stáří, která je státem podporována a nabízí daňové výhody. Penzijní společnosti, do kterých lidé a zaměstnavatelé své příspěvky pravidelně posílají, jsou v podstatě investiční společnosti, přičemž klienti sami určují výši měsíčních příspěvků a volí si mezi různými investičními strategiemi. Kromě vlastních vkladů a příspěvků zaměstnavatele se k účtu klienta připočítávají výnosy těchto investic.
Vedle toho byl nově zřízen doplňkový investiční produkt (DIP). Také ten je, coby dlouhodobé spoření na důchodový věk, podporován daňovou úlevou z investic až do výše 48 tis. Kč ročně. Na rozdíl od penzijních produktů DIP nabízí větší flexibilitu při výběru investic a možnost investovat do širšího spektra finančních nástrojů. Zjednodušeně lze říci, že klient si investiční portfolio sám volí a řídí a také je zcela odpovědný za jeho výnosy. V případě DPS řadu takových rozhodnutí a odpovědností přenáší na investiční společnost. Možnosti investování a výběru naspořených prostředků jsou ovšem v obou případech státem regulovány.
