Vláda se nesnaží o udržitelnost veřejných financí
Vláda nepředpokládá přijetí zásadnějších změn vedoucích k návratu veřejných financí na udržitelnou úroveň. Národní rozpočtová rada to napsala ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí. Vláda se podle ní opětovně nesnaží vytvořit si prostor pro reakci rozpočtové politiky na budoucí krizi, za což rada kritizovala i minulou vládu.
Ministerstvo financí (MF ČR) na konci srpna předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2023, který počítá s deficitem 270 miliard korun. Ve srovnání s aktuálním rokem, kdy se předpokládá deficit 330 mld. Kč, jde podle rady jen o opticky významný posun. „Při podrobnějším pohledu nelze o významnějším zlepšení situace hovořit,“ zhodnotila rada.
MF reagovalo, že respektuje stanovisko rady a souhlasí s názorem, že ČR potřebuje brzké řešení strukturální nerovnováhy veřejných financí. „Snižování strukturálního schodku lze nicméně dosáhnout jedině fiskální restrikcí, kterou v současné turbulentní době nepovažujeme z hlediska udržení životní úrovně obyvatel, fungování ekonomiky a přežití řady firem za správné řešení,“ sdělilo ministerstvo. Fiskální restrikce by podle MF při očekávané recesi na konci letošního roku a obrovských výzvách v následujících letech situaci zhoršila.
Rada zdůraznila, že návrh neobsahuje všechny očekávané výdaje (úsporný energetický tarif, růst platů státních zaměstnanců), což představuje významné riziko dalšího navýšení deficitu. Předložený materiál také dále ukazuje na to, že celkový deficit sektoru veřejných institucí s takto schváleným rozpočtem se ve srovnání s očekávaným výsledkem letošního roku téměř nezmění a bude stagnovat kolem 3,8 % HDP.
Také zlepšení v klíčovém ukazateli strukturálního salda bude podle predikce MF spíše kosmetické (z minus 3,1 % HDP na minus 3,0 % HDP). Podle rady je ale alarmující fakt, že rozpočtový výhled na roky 2024 a 2025 nepřináší žádnou významnější redukci nerovnováhy veřejných financí, neboť strukturální deficit konzervuje na 2,9 procenta HDP.
Deficit veřejných financí by měl podle aktuální prognózy MF dosáhnout v příštím roce 3,8 % HDP a v dalších letech klesat na 2,6 % HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 % HDP na konci volebního období v roce 2025. „Platí tedy politický závazek vlády snížit schodek veřejných financí nejpozději do konce volebního období pod 3 procenta HDP a tím znovu plnit deficitní kritérium EU,“ dodalo MF.
Komentář SH:
Deficitní kritérium se možná naplní, ale i 2,3% deficit znamená zvyšování státního dluhu a emisi inflačních peněz. Takže citovaný program vlády není nikterak uklidňující.
Rada se domnívá, že i přes složitou mezinárodní situaci by měla konsolidace veřejných rozpočtů být jednou z vládních priorit. „Je zřejmé, že si energetická krize a související aspekty vyžádají intervenci ze strany veřejných rozpočtů. Nicméně je nutné, aby vždy šlo o jednorázová a přechodná opatření, která nebudou směřovat k dalšímu prohlubování strukturálního deficitu,“ požaduje rada.
Zároveň rada míní, že by měly být k těmto jednorázovým opatřením hledány v maximální možné míře i jednorázové příjmy, což by vedlo ke snížení dynamiky růstu vládního dluhu. Zde zmínila diskutovanou daň z neočekávaných zisků, kterou rada považuje v současné ekonomické situaci za vhodné řešení, neboť nemá při správném nastavení významnější tlumící efekt na ekonomický výkon.
Vedle řešení aktuálních problémů souvisejících s energetickou krizí by podle rady měly být zpracovány návrhy na posílení příjmové strany veřejných rozpočtů. „Stále platí několikrát deklarovaná teze, že konsolidace českých veřejných financí si vyžádá navýšení daňové zátěže,“ prohlašuje rada. Dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku z podzimu 2020 (zrušení zdaňování superhrubé mzdy a růst slevy na poplatníka) není totiž podle ní možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by se výrazně nesnížily výdaje v největších výdajových blocích, jimiž jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
