Státy EU se nedohodly, jak na vysoké ceny energií
Země Evropské unie stále marně hledají společnou cestu, jak se vyrovnat s vysokými cenami energií, které řadu z nich přiměly sáhnout ke krokům zmírňujícím jejich dopad na obyvatele a firmy. Některé státy jako Francie či Španělsko zopakovaly na dnešním jednání unijních ministrů energetiky požadavky na zavedení společných nákupů plynu či na reformu trhu s energiemi. Druhá skupina zemí reprezentovaná Německem či Nizozemskem ovšem nadále odmítá v zájmu hladkého fungování trhu měnit jeho pravidla či zastropovat ceny. Evropská komise včera přislíbila, že připraví podmínky pro společné nákupy strategických rezerv plynu.
Sedmadvacítka se bez výraznějších výsledků snaží o jednotný přístup již od začátku podzimu, kdy v souvislosti s hospodářským oživením a nedostatkem zásob plynu začaly ceny výrazně růst. Unijní země se shodly na podpoře krátkodobých opatření jako jsou daňové úlevy či přímá finanční podpora nejzasaženějších skupin obyvatel. Na kroky, které mají zamezit dlouhodobě vysokým cenám či jejich výrazným výkyvům v budoucnu, však mají státy odlišný pohled.
„Myslíme si, že je třeba řádně zvážit reformu energetického trhu,“ řekla novinářům španělská ministryně energetiky a životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země patří k nejaktivnějším zastáncům změny určování cen elektřiny. Spolu s Francií, Itálií, Řeckem a Rumunskem dnes zveřejnily výzvu požadující úpravu energetických pravidel EU.
Německo, Nizozemsko a šest dalších zemí se naproti tomu podepsaly pod společné prohlášení, podle kterého je výkyv cen pouze dočasný a není kvůli němu třeba měnit dosud fungující pravidla.
Česko se řadí spíše k první skupině států, když požaduje hlavně stanovení horní hranice cen emisních povolenek. Evropský regulátor ESMA, jehož lídři států pověřili kontrolou fungování trhu s povolenkami i energiemi, však koncem listopadu uvedl, že nezjistil žádné manipulace vedoucí k umělému růstu cen, o kterých hovořil český premiér Andrej Babiš.
Ministr průmyslu Karel Havlíček po jednání s unijními kolegy prohlásil, že z dlouhodobého hlediska je pro Česko v rámci zachování dostupných cen energií důležitá zejména unijní podpora jádra a plynu jako čistých či přechodových zdrojů, z nichž budou moci v příštích letech členské státy vyrábět energii namísto uhlí. „Podle posledních indicií to vypadá, že se nám, Francii a několika dalším zemím podařilo zlomit do značné míry i odpor Evropské komise k tomu, aby byly jádro a plyn uznány jakožto udržitelné zdroje,“ řekl Havlíček. Dodal, že dnes apeloval na komisi, aby systém klasifikace zdrojů označovaný jako taxonomie zveřejnila během nejbližších dnů. Unijní exekutiva to zejména kvůli dlouhodobým diskuzím o jádru a plynu již několikrát odložila, naposledy měla být pravidla známa do konce listopadu.
Komise zatím kvůli rozdílnému postoji států nehodlá navrhovat změny fungování trhu s energiemi, zato však chce státům umožnit vybudovat větší rezervy plynu pro krizové doby.
„Předběžná zpráva (ESMA) ukázala, že současný cenový model, kdy jsou levnější zdroje energie využívány jako první, je nejlepší variantou pro domácnosti a firmy v EU,“ prohlásila po jednání s ministry eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Zároveň přislíbila, že unijní exekutiva v polovině prosince navrhne možnost, jak by státy mohly společně nakupovat plyn do strategických rezerv, aby zajistily dostatečné zásoby.
Komentář SH:
Zdá se, že státy EU ještě nepochopily příčiny vysokých cen energie. Spoléhání na zemní plyn a povinnost nakupovat povolenky jsou dvě z nich. Program nové vládní koalice v Německu mít za 9 let 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů je třetí. V celém článku, zřejmě tedy ani v celém jednání zástupců zemí EU, nezaznělo slovo „uhlí“, což je asi čtvrtou příčinou. Uhlí je dnes v Evropě sprostý výraz, označující levný, dostupný a na dovozu nezávislý primární zdroj energie.
