Státní banka snížila základní úrokovou sazbu

Sídlo České národní banky. Foto: Martin Fahlander na Unsplash

Česká národní banka (ČNB) jako poslední z cedulových bank skupiny Visegrádská 4 přistoupila k uvolnění měnové politiky. Bankovní rada na svém dnešním zasedání rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby sazby ze 7 % na 6,75 procenta.

„Přijaté rozhodnutí se opírá o podzimní (listopadovou) makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování,“ napsala ČNB ve svém prohlášení.

Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Současně rada rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,75 % a lombardní sazby na 7,75 procenta.

Bankovní rada očekává, že inflace v příštím roce výrazně klesne. Nadále ale spatřuje ve výhledu pro příští roky proinflační rizika. Jejich naplnění by znamenalo, že inflace by se proti letošnímu roku sice výrazně snížila, ale nikoliv až do těsné blízkosti 2% cíle. „Proto bankovní rada považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k případnému dalšímu snižování sazeb,“ píše v prohlášení.

Dvoutýdenní repo sazba byla na 7 procentech od června loňského roku. Přísná měnová politika ČNB zbrzdila růst množství peněz v ekonomice tvořených úvěrováním soukromého sektoru. Poklesla zejména dynamika úvěrování trhu nemovitostí a následně i aktivita na realitním trhu. Zároveň silný kurz koruny především v první polovině roku 2023 zlevňoval dovoz. Od srpna 2022 bankovní rada po všech jednáních dále zdůrazňovala, že podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. „Naše odhady ale zatím naznačují, že deficit sektoru vládních institucí vzhledem k HDP (metodika ESA) letos proti loňsku vzrostl, což podle bankovní rady působilo v letošním roce jako proinflační faktor,“ varuje ČNB.

Od podzimu 2022 došlo k výraznému poklesu inflace: celková inflace klesla z 18 % na 7,3 %, jádrová inflace ve stejném období klesla ze 14,7 % na 3,9 %. Při zohlednění výhledu inflace v ročním horizontu se reálné úrokové sazby po řadě let nacházejí na kladných úrovních. Inflace se ale nadále nachází na nepřijatelných hodnotách. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v boji proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována poblíž dvouprocentního cíle.

V české ekonomice nadále odeznívají nákladové inflační tlaky, které měly původ v externím prostředí, i poptávkové tlaky plynoucí z domácí ekonomiky. HDP ve třetím čtvrtletí klesl mezičtvrtletně o 0,5 %, tedy o 0,3 procentního bodu více, než přepokládala prognóza. Ekonomika se podle analýz ČNB pohybuje pod svým potenciálem. Brzdí ji spotřeba domácností, kterou tlumí nadále přísná měnová politika, vysoké ceny energie a potravin a negativní sentiment.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy a nejistoty výhledu jako mírně proinflační. Rizikem jsou zejména hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a dopad změn nepřímých daní do cen. Vyšší než očekávaná inflace v lednu by pak mohla posunout trajektorii inflace po celý příští rok nad bankou očekávané hodnoty. Naopak ve směru nižší inflace by mělo působit výraznější než očekávané zhoršení globální hospodářské aktivity a výkon německé ekonomiky. Nejistotou výhledu podle bankéřů zůstává budoucí nastavení zahraniční měnové politiky.

„Trhy vesměs snížení očekávaly, přesto situace nebyla vůbec jasná,“ říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Česká inflace jde dolů sice pomaleji, než jak se původně očekávalo, ale meziroční srovnání bude hovořit ve prospěch jejího dalšího snižování v příštím roce.“

Guvernér státní banky Aleš Michl na tiskové konferenci naznačil, že ČNB bude snižovat sazby spíše v pozvolných krocích, tj. pravděpodobně o 25 bazických bodů, a vývoj sazeb bude vyšší, než co naznačuje současná prognóza ČNB. Guvernér opakovaně zdůraznil, že bankovní rada chce zůstat jestřábí, aby zabránila návratu vysoké inflace. Upozornil, že proces snižování sazeb se může přechodně i úplně zastavit, pokud by zpomalování inflace nebylo dostatečné. Důležitým ukazatelem bude jádrová inflace, kterou ČNB čeká na konci příštího roku kolem 3 %. Pokud by se jádrová inflace začala rychleji a trvaleji blížit k úrovní 2 %, tak podle guvernéra Michla pokles sazeb může zrychlit.

„Nadále za hlavní scénář považujeme, že ČNB sazby bude snižovat pozvolna, tj. o 25 bazických bodů. Na dalším zasedání v únoru by sazby měly klesnout na 6,50 % (2T repo),“ předpokládá na základě dnešního jednání Bankovní rady Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. „Inflační data ze začátku roku 2024 bude mít bankovní rada k dispozici až na březnovém zasedání. Na konci roku 2024 očekáváme sazby ČNB kolem 4,75 %. Peněžní trh zaceňuje prudké snižování úrokových sazeb ČNB kumulativně o více než 350 bazických bodů a 2T repo sazby by měla klesnout k úrovní 3,25 % do konce příštího roku.“