Snížení emisí do roku 2040 o 90 % je nesplnitelný cíl
Návrh Evropské komise (EK) snížit emise do roku 2040 o 90 % je podle zástupců energeticky náročných odvětví českého průmyslu nesplnitelný a bude snižovat konkurenceschopnost českých firem na světovém trhu. Zástupci odvětví to napsali v tiskové zprávě. Návrh podle nich vychází z nerealistických předpokladů a opomíjí skutečnost, že v EU zatím nejsou podmínky nezbytné pro investice do zelené transformace průmyslu v jednotlivých zemích. Někteří zástupci průmyslu a podnikatelů loni na podzim upozorňovali, že konkurenceschopnost negativně ovlivní zvýšení regulované složky cen energií.
Pro ČR jako zemi s vysokým podílem průmyslu na HDP by podle zástupců firem byly dopady zvlášť negativní a dotkly by se krom jiného výroby oceli, vápna, skla, keramiky, papíru, cementu, cihel či chemického průmyslu. „České firmy připravují řadu projektů na snížení emisí. Návrh (Evropské) komise ale de facto znamená dekarbonizaci průmyslu o deset let dříve, než bylo původně zamýšleno, a to v situaci, kdy v řadě odvětví zatím ještě neexistuje technologie bezemisní výroby,“ řekl Roman Blažíček, jednatel společnosti Lasselsberger, výrobce obkladů a dlažby.
Podle návrhu komise by si EU měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Devadesátiprocentní snížení emisí má být celoevropský cíl, přičemž jednotlivé země by se v hodnotách mohly lišit. Český postoj k danému cíli je podle dřívějších informací ČTK spíše realističtější a zástupci ČR v debatách hovořili o 75 až 80 procentech. Podle Česka musí být cíle „realistické, proveditelné a musí být brány v potaz socioekonomické dopady,“ uvedly diplomatické zdroje. Legislativní návrh týkající se těchto plánů by měla vypracovat příští Evropská komise, která vznikne po evropských volbách letos v červnu.
„Návrh přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy průmyslová výroba stagnuje v Německu i u nás. Pokud by návrh prošel, přijdeme o deset let času, který jsme podle ještě nedávno platných plánů měli mít na dekarbonizaci,“ uvedl ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček.
Kromě snižování emisí v českém a evropském průmyslu škodí trhu podle zástupců firem drahá energie a emisní povolenky, ekonomika v recesi, absence účinné průmyslové politiky, nedostatečná dekarbonizační infrastruktura, omezená dostupnost nízkoemisních technologií a velká byrokracie.
Podle listopadového rozhodnutí Energetický regulační úřad (ERÚ) měla v letošním roce vzrůst regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí o 190,9 procenta. Oceláři, skláři, podnikatelé ve stavebnictví a další se proti návrhu vymezili a žádali o finanční podporu ze strany státu. Obdobně jako u návrhu EK ke snížení emisí argumentovali poklesem konkurenceschopnosti českých firem. Stát na to v reakci pro energeticky náročné podniky vyčlenil finanční podporu v hodnotě 3,5 miliardy korun.
