Sněmovna schválila novelu, která umožní vládě stanovit maximální ceny energií
Vláda se přiblížila možnosti stanovovat v miořádných situacích horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, v pátek ve zrychleném režimu schválila Sněmovna.
Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Novinka v zákoně reaguje na růst cen energií z poslední doby.
Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.
K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.
Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů
Vzhledem k proceduře hlasování se už nerozhodovalo o většině pozměňovacích návrhů opozice, hlavně o těch, které vkládaly maximální cenu přímo do zákona. Ministr Síkela řekl, že nedává smysl vkládat cenový strop do zákona, protože zákon bude platit i po odeznění krize a při případném dalším použitím stropu by bylo třeba novelizovat celý zákon. Nařízení vlády je pružnější, uvedl.
„Vážení občané, byli jste v přímém přenosu svědky, že vláda po devíti měsících nicnedělání prosadila paskvil, který prohloubí to, že nevíte, na čem jste,“ prohlásila po hlasování předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Předseda klubu SPD Radim Fiala řekl, že strop, který nebyl v zákoně přesně stanoven, bude příliš vysoko.
S pozměňovacím návrhem uspěl pouze ministr Stanjura. Sněmovna na jeho návrh vypustila z novely mimo jiné ustanovení, že vládou určený horní limit bude pokrývat u maloodběratelů i stálé platby. Podle Stanjury to bude stanovovat vláda ve svém nařízení. Podle jeho návrhu bude moci vláda v nařízení také stanovit rozsah oprávněných nákladů dodavatelů elektřiny a plynu pro účely výpočtu kompenzace prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.
Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny
Senát má zákon projednat v úterý
Senát se má novelou zákona zabývat v úterý. Pokud ji schválí, dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman. Ministr Síkela dnes řekl, že jakmile novela projde legislativním procesem, vláda vydá patřičné nařízení.
Patřičné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že „mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení.“
